Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 59/2021-59

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec

o 14 407,38 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 518 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1 518 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 3 070,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 536,96 Kč, kapitalizovaný úrok 4 528,78 Kč, úrok 23,72 % ročně z částky 4 588,36 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 588,36 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 070,36 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1 650 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 8 169,02 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3 550,35 Kč, kapitalizovaný úrok 10 461,41 Kč, úrok 23,72 % ročně z částky 9 819,02 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 819,02 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 169,02 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 518 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1 518 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 3 070,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 536,96 Kč, kapitalizovaný úrok 4 528,78 Kč, úrok 23,72 % ročně z částky 4 588,36 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 588,36 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 070,36 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 1 650 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 8 169,02 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3 550,35 Kč, kapitalizovaný úrok 10 461,41 Kč, úrok 23,72 % ročně z částky 9 819,02 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 819,02 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 169,02 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 14 407,38 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o půjčce číslo na částku 6 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy a zavázala se kromě jistiny zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky 840 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost 1 200 Kč a hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nesplácela řádně a včas. Žalované bylo známo, že má celkovou dlužnou částku uhradit nejpozději datum, ode dne následujícího byla tedy v prodlení se splácením všech sjednaných a neuhrazených splátek. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo následujícího dne po splatnosti právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která činila na jistině částku 4 588,36 Kč, přičemž tato jistina se od datum úročí úrokem 23,72 % ročně. Žalovaná do okamžiku postoupení pohledávky uhradila pouze 4 482 Kč, kterou právní zástupce žalobkyně započetl v rozsahu 1 411,64 na jistinu, 840 Kč na úrok, 1 200 Kč na poplatek za administrativní činností a 1 030,36 Kč na poplatek hotovostní inkaso splátek. Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena datum. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo na dluh hrazeno. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky dlužné jistiny 4 588,36 Kč, kapitalizovaných úroků 4 528,78 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 536,96 Kč, úroků 23,72 % ročně z dlužné jistiny 4 588,36 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 4 588,36 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

2. Ohledně nároku z druhé smlouvy žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne 3. 7. 2015 uzavřena Smlouva o půjčce číslo na částku 15 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy a zavázala se kromě jistiny zaplatit také úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně závazek v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nesplácela řádně a včas, do okamžiku postoupení pohledávky uhradila toliko 5 186 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně rozložil na 1 557,47 Kč na jistinu, 980 Kč na úrok, 1 400 Kč na poplatek za administrativní činnost, 1 175,49 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední platba ze strany žalované byla uhrazena datum. Žalované bylo známo, že má celkovou dlužnou částku uhradit nejpozději datum, ode dne následujícího byla tedy v prodlení se splácením všech sjednaných a neuhrazených splátek. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo následujícího dne po splatnosti právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky, která ke dni postoupení pohledávky datum činila na jistině 9 819,02 Kč, přičemž tato jistina se od datum úročí úrokem 23,72% ročně, 2 930,98 Kč na dlužném poplatku za hotovostní inkaso. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky dlužné jistiny 9 819,02 Kč, kapitalizovaných úroků 10 461,41 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 550,35 Kč, úroků 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Ve smyslu , (dále jen „ “) tedy soud jednal bez přítomnosti žalované.

4. Ze Smlouvy o půjčce ze dne datum, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalované a podacího lístku, a z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, dohodu, na základě které byly ve dne podpisu smlouvy poskytnuty žalované peněžní prostředky 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také 840 Kč na úroku, 1 200 Kč na administrativním poplatku a 2 400 Kč na hotovostním inkasu splátek, a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na datum. V čl. 1 si strany sjednaly úrokovou sazbu 23,72% ročně. V čl. 2 se strany dohodly, že splátky se započítávají nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek, poté na jistinu. Každou ze splátek se uhrazuje příslušná část odměny za hotovostní inkaso splátek a případně příslušná část poplatku za pojištění nebo asistenční služby. V čl. 2 se strany dohodly, že splátkami splácí zákazník nejdříve poplatky a životní pojištění, teprve po splacení poplatků jistinu. V čl. 2 se strany dohodly, že pro případ uzavření více než jedné smlouvy o půjčce budou jakékoliv splátky použity na úhradu splátek všech jednotlivých půjček, a to v pořadí od splátky splatné nejdříve, a bude-li takto splatných splátek vícero, pak se tyto uhradí poměrně v závislosti na výše splátek jednotlivých půjček. Žalovaná celkem uhradila 4 482 Kč. Z karty zákazníka vyplněné v souvislosti s uzavřením smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná t.č. bydlela u role v řízení, zaměstnána byla u právnická osoba anonymizováno jako anonymizována dvě slova s příjmem částka, dalšími příjmy částka, přídavky částka a částka. Výdaje žalované byly částka na nájem, částka výdaje domácnosti, částka další splátky, částka telefon, částka další výdaj. Žalovaná dle vyplněných údajů na kartě předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu.

5. Ze Smlouvy o půjčce ze dne datum, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a písemného oznámení o této skutečnosti žalované a podacího lístku, a z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, dohodu, na základě které bylo žalované vyplaceno v hotovosti téhož dne 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala kromě jistiny zaplatit také 2 100 Kč na úroku, 3 000 Kč na administrativním poplatku a 6 000 Kč na hotovostním inkasu splátek, a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od uzavření smlouvy a poslední splátka byla stanovena na datum. V čl. 2 si strany sjednaly úrok 23,72% ročně, která byla sjednán jako neměnná po celou dobu trvání smlouvy. V čl. 2 se strany dohodly, že splátkami splácí zákazník nejdříve poplatky a životní pojištění, teprve po splacení poplatků jistinu. V čl. 2 se strany dohodly, že pro případ uzavření více než jedné smlouvy o půjčce budou jakékoliv splátky použity na úhradu splátek všech jednotlivých půjček, a to v pořadí od splátky splatné nejdříve, a bude-li takto splatných splátek vícero, pak se tyto uhradí poměrně v závislosti na výše splátek jednotlivých půjček. Žalovaná celkem uhradila 13 350 Kč. Z karty zákazníka vyplněné v souvislosti s uzavřením smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná t.č. bydlela v anonymizováno, zaměstnána byla u právnická osoba anonymizováno jako anonymizována dvě slova s příjmem částka, dalšími příjmy částka, přídavky částka a částka. Výdaje žalované byly částka na nájem, částka výdaje domácnosti, částka další splátky, částka telefon. Žalovaná dle vyplněných údajů na kartě předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Soud se předně zabýval tím, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnila podmínku dle zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s náležitou pečlivostí před uzavřením smluv posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Soudem byla proto vyzvána k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání, jakým způsobem posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když k žalobě sice byla předložena evidenční karta zákazníka, žalobkyně však netvrdila ani nedoložila, jakým způsobem vyplněné údaje ověřila a žádné y v tomto směru k důkazu nepředložila.

12. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že k posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr bylo vycházeno z údajů od žalované, která přesně uvedla, kde je zaměstnána, kde bydlí, jaké má výdaje. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která byla uvedena v kartě zákazníka. V případě neuvedení pravdivých informací by se žalovaná mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Zejména u nižších splátek s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravdivosti sdělených informací.

13. Žádné důkazy v tomto směru žalobkyně nepředložila, ačkoli k tomu byla soudem vyzvána ve smyslu

14. Jelikož žalobkyně i přes výzvu soudu nedoložila, jakým způsobem byla schopnost žalované splácet úvěr zkoumána, a to konkrétně na základě specifických údajů žalované, dospěl soud k závěru, že žalobkyně povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy nedostála. Žalobkyně k prokázání své povinnosti předložila soudu jediný důkaz, a to kartu zákazníka. Ačkoli v zákaznické kartě u obou smluv je uvedeno, že žalovaná přiložila příslušné y, žalobkyně k žalobě i přes výzvu soudu žádné y nedoložila, ani co do dalších žalobkyní tvrzených kontrol žalované. Žalobkyně proto neprokázala, že její právní předchůdce posoudil schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládají citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tedy neprokázala, že by zkoumala schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládají citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost uzavřené smlouvy, resp. uzavřených smluv. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Odborná i soudní praxe dospěla k převážnému závěru, že důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Opačný výklad by byl v rozporu s vývojem zásad práv ochrany spotřebitele a narušil by tak dlouhodobou tendenci nejen české, ale rovněž celoevropské právní vědy i praxe směřující k vyvážení faktické nerovnosti mezi spotřebitelem a podnikatelem, projevující se ochranou slabší strany (viz rovněž směrnice č. 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a směrnice č. 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru). Relativní neplatnost by nemohla zajistit vyvážení nerovnováhy mezi spotřebitelem a podnikatelem, neboť spotřebitel jako osoba nepožívající odborných znalostí by zpravidla ani nebyl schopen neplatnost namítnout, a to právě s ohledem na to, že jako slabší smluvní strana nedisponuje potřebnými znalostmi, jakými disponuje profesionál. Setrval-li by výklad na relativní neplatnosti, došlo by ve svém důsledku k popření zásad ochrany spotřebitele. K obdobnému závěru již dospěla i judikatura vyšších soudních instancí (viz. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. -75, usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. ), v nedávné době rovněž stanovisko Generální advokátky SD EU stanovisku ze dne 14. 11. 2019 ve věci C číslo, anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno, podle níž„ v případě, že vnitrostátní soud zjistil z úřední povinnosti porušení článku 8 směrnice 2008 (jenž zakládá povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy – pozn. soudu), musí s výhradou případné opačné vůle spotřebitele vyvodit všechny důsledky, které podle vnitrostátního práva z tohoto zjištění plynou, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, a případně bez přihlédnutí k uplynutí prekluzivní lhůty, jsou-li sankce stanovené tímto právem účinné, odrazující a přiměřené“. Závěr o nedostatečném posouzení úvěruschopnosti také zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci anonymizováno číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“.

15. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že smlouvy uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, které jsou svou povahou smlouvami o spotřebitelském úvěru, jsou absolutně neplatným právním jednáním.

16. Žalobkyně však předloženými listinami prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, resp. 6 000 Kč, a to hotovostně. Smlouvou o postoupení pohledávky pak prokázala, že jí právním předchůdcem byl postoupen dluh a oznámením o postoupení pohledávky i předžalobní výzvou prokázala, že žalovaná byla o dluhu zpravena.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 21 000 Kč, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Jelikož jsou smlouvy o půjčce neplatným právním jednáním od počátku, žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a je tak povinna toto plnění vrátit. Žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 6 000 Kč, ze které věřiteli vrátila 4 482 Kč, je tedy povinna vrátit žalobkyni 1 518 Kč (6 000 – 4 482 Kč). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení ve výši 8,05 %, z dlužné částky 1 518 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení. Soud vyšel z toho, že žalované byla výzva k úhradě odeslána dopisem ze dne datum spolu s oznámením o postoupení pohledávky, tedy nejpozději touto výzvou se o dluhu dozvěděla. Tuto výzvu lze ve smyslu § 573 o.z. považovat za doručenou dnem 18. 2. 2021, neboť z podacího lístku se podává odeslání dne 15. 2. 2021. Žalobkyně poskytla žalované lhůtu k plnění 10 dnů, následujícího dne, tj. 2. 3. 2021 se žalovaná dostala do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil podle jako třídenní, přičemž vzhledem k okamžiku vzniku prodlení v prvním pololetí 2021 žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně. Jelikož však žalobkyně požadovala toliko úrok 8,05% ročně, nemohl soud její požadavek překročit, pročež jí přiznal zákonný úrok z prodlení v této výši.

18. Co do druhého nároku získala žalovaná bezdůvodné obohacení 15 000 Kč, z nějž věřiteli vrátila 13 350 Kč, je tedy povinna vrátit žalobkyni 1 650 Kč (15 000 – 13 350 Kč). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení ve výši 8,05 %, z dlužné částky 1 650 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení. Soud vyšel z toho, že žalované byla i v tomto případě výzva k úhradě odeslána dopisem ze dne datum společně s oznámením o postoupení pohledávky, tedy nejpozději touto výzvou se o dluhu dozvěděla. Jelikož tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě obou dluhů, i v tomto případě se žalovaná dostala do prodlení dne 2. 3. 2021 Lhůtu k plnění soud určil rovněž jako třídenní, přičemž vzhledem k okamžiku vzniku prodlení žalované přiznal soud zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně. Žalobkyně požadovala zákonný úrok ve výši 8,05% ročně, jelikož soud nemůže přesáhnout návrh žalobkyně, přiznal toto příslušenství v uvedené výši, jakkoli zákonná výše v prvním pololetí roku 2021 dosahovala 8,25 % ročně. V rozsahu rozdílu 0,2 % ročně pak žalobu zamítl.

19. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož jsou uzavřené smlouvy neplatné, není zde smluvní podklad pro přiznání smluvního úroku, administrativního poplatku, hotovostního inkasa ani poplatku za životní pojištění, jakkoli si je soud vědom, že předmětem žaloby byla jen zbývající dlužná jistina a smluvní a zákonný úrok z prodlení. Soud proto žalobu zamítl co do částky 3 070,36 Kč (4 588,36 – 1 518 Kč) a dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 536,96 Kč, kapitalizovaného úroku 4 528,78 Kč, úroku 23,72 % ročně z částky 4 588,36 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 588,36 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021 a ve výši 8,05 % ročně z částky 3 070,36 Kč (4 588,36 – 1 518 Kč) od 2. 3. 2021 do zaplacení. Dále soud žalobu zamítl co do částky 8 169,02 Kč (9 819,02 – 1 650 Kč) a dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 550,35 Kč, kapitalizovaného úroku 10 461,41 Kč, úroku 23,72 % ročně z částky 9 819,02 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 819,02 Kč od 16. 1. 2021 do 1. 3. 2021, ve výši 8,05 % ročně z částky 8 169,02 Kč (9 819,02 – 1 650 Kč) od 2. 3. 2021 do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější ve věci byla žalovaná, žádné náklady jí však v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).