Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
124 C 3/2021-155
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu uzavřené smlouvy o úvěru číslo dále se domáhala zákonného úroku ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že dne datum uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace smlouvu o úvěru s žalovanou, přičemž na základě této smlouvy žalované poskytla úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po částka vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Dále byla mezi stranami sjednána doplňková služba PODPORA za částka měsíčně, na základě které měla žalovaná možnost odkladu splátek či přerušení splácení a dále doplňková inkasní službu za částka měsíčně. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením, došlo k zesplatnění dlužné částky včetně sankcí. Žalobkyně požaduje po žalované zaplatit zbylou část jistiny ve výši částka, zbylou část úroků ve výši částka, zbylou část inkasní služby ve výši částka, zbylou část doplňkové služby PODPORA v celkové výši částka (odklad částka, anonymizováno částka a práce částka), náklady na upomínky ve výši částka, smluvní pokutu za prodlení úvěru částka, smluvní úroky za prodlení inkasní platby částka a smluvní pokutu ve výši částka.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání nařízenému na datum se bez omluvy nedostavila, žalobkyně se omluvila, odročení jednání nežádala. Soud tak věc ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Z doplňujícího vyjádření žalobkyně bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzovala úvěruschopnost žalované dotazníkovým způsobem, kdy žalovaná uvedla žalobkyni své příjmy a výdaje, dále dle podle způsobu plnění dosavadních dluhů, k ověření pravdivosti žalovanou uvedených tvrzení si žalobkyně vyžádala kopii občanského průkazu žalované, výpis z účtu a doklad o příjmech. Dále provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, výpisem z databáze neplatných dokladů. Takto zjistila a ověřila, že žalovaná dosahuje příjmu ze závislé činnosti ve výši částka – z administrativní pozice v pracovním poměru na dobu neurčitou, náklady na sebe má ve výši částka, žalovaná je svobodná, má 2 děti, náklady na děti má částka, náklady na bydlení má ve výši částka, u žalobkyně má plánovanou splátku částka.
4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne datum včetně jejích dodatků uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou prostřednictvím elektronické komunikace ve spojení s potvrzením o verifikační platbě částka z účtu žalované na účet žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši částka, kdy částka částka bude vyplacena převodem na běžný účet žalované uvedený ve smlouvě a částka částka bude započtena na náklady žalobkyně na poskytnutí úvěru, včetně nákladů na zaslání smlouvy ve výši částka, na lustrum v centrální evidenci exekucí ve výši částka, na lustrum v insolvenčním rejstříku ve výši částka, na lustrum v registru odcizených dokladů ve výši částka, na lustrum v registrech spojených s SML ve výši částka, na lustrum v nebankovním registru ve výši částka, na odměnu za sjednání smlouvy vázaného zástupce/samostatného zprostředkovatele/obchodního zástupce či jiného obdobného pracovníka společnosti ve výši částka (4% z výše poskytnutého úvěru) a na ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši částka. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěr splácet v 72 splátkách po částka splatných vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce spolu s úrokem ve výši 23 % ročně. Celkem se zavázala zaplatit částku částka. Pro případ prodlení se zavázala hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, nejvýše 50 % zůstatku jistiny. Dále se zavázala zaplatit za upomínání poplatek za první upomínku ve výši částka, za druhou upomínku ve výši částka. Dle čl. 5 smlouvy, nedojde-li k zaplacení dlužné částky ani k druhé upomínce, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. V takovém případě se sjednaném úroky v celkové výši stávají součástí jistiny. Podle čl. 5 a číslo smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalované v případě závažné životní události (anonymizováno stav vyžadující anonymizováno po dobu nejméně 30 dní, ztráta zaměstnání bez nároku na odstupné apod.) přerušit splácení úvěru na dobu nejdéle tří měsíců. Dále bylo sjednáno oprávnění žalované požádat žalobkyni jednou za rok o odklad jedné splátky. Součástí formulářové smlouvy je také v čl. VII ujednání o doplňkových službách, podle něhož si strany k žádosti spotřebitele sjednaly nepovinné doplňkové služby, a to doplňkovou inkasní službu a službu podpora, které jsou upraveny samostatnými smlouvami. Přílohou číslo smlouvy je objasnění stanovení RPSN, přílohou číslo smlouvy je formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přílohou číslo smlouvy je tabulka umoření (splátkový kalendář), přílohou číslo smlouvy je smlouva o inkasní službě, podle které žalovaná souhlasí pro účely placení úvěru s platbou formou inkasa ze svého běžného účtu uvedeného v této smlouvě (a taktéž ve smlouvě o úvěru jako místo pro výplatu úvěru) za cenu ve výši částka, kterou se zavazuje platit v měsíčních splátkách po částka. Přílohou číslo ke smlouvě o spotřebitelském úvěru je dotazník k posouzení bonity žadatele, z něhož bylo zjištěno, že žalovaná uvedla žalobkyni údaje, jak ve svém vyjádření žalobkyně tvrdí. Přílohou číslo smlouvy je smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA. Předmětem této smlouvy je oprávnění žalované odložit ročně tři splátky úvěru o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě prokázaného úrazu, závažného anonymizováno a anonymizováno, dále možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Cena této služby byla sjednána na částku částka, tj. částka měsíčně. Dále Smluvní dokumenty pokračují souhlasem se zpracováním osobních údajů, žádostí o zřízení inkasní služby a žádostí o doplňkové služby PODPORA.
5. Z kopie výpisu z bankovního účtu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na účet žalované částku částka. Z dopisu právního zástupce žalobkyně žalované ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr ze smlouvy pro jeho řádné neplacení zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celkem částky částka, bez právního zastoupení do datum. Z podacího archu a předžalobní upomínky bylo zjištěno, že dne datum byla žalované odeslána předžalobní upomínka, kde byla vyzvána k zaplacení dluhu ve lhůtě do datum.
6. Z listin y označené jako potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce a upomínek číslo číslo soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.
7. U listin y označené jako znalecký posudek soud konstatuje, že navržený důkaz není znaleckým posudkem, neboť mu schází originální znalecká doložka, jednak hodnotí a řeší otázky právní a nikoli odborně skutkové.
8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne datum převedla na účet ve vlastnictví žalované částku ve výši částka, přičemž k úhradě této částky obdržela pouze částku částka (4 splátky po částka). Dne datum zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě do datum. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem úvěrovou smlouvu dne datum, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, jelikož nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listin y obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.
9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.
10. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
11. Podle ust. § číslo odst. 1,2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle čl. 3 bodu 10 pro účely tohoto nařízení se rozumí "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání;
14. Podle čl. 25 bodu 1,2 nařízení elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.
15. Podle čl. 26 nařízení zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Podle čl. 3 bodu 12 pro účely tohoto nařízení se rozumí "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
16. Z pohledu právního hodnocení považuje soud za podstatné, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Žalobkyni lze sice dát za pravdu, že elektronický podpis může být i prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listin y, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Ani elektronická schránka nezaručuje ani nezabezpečuje dostatečnou identifikaci žalované. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše). Není přiléhavou argumentací žalobkyně, pokud uvádí, že identita jednající osoby byla dostatečně zjištěna bankou a ani u vlastnoručního podpisu není garantována„ stoprocentní“ určitost autora podpisu. Jednak je třeba říci, že identitu osoby banka zjišťuje při zřízení účtu a nikoli při uskutečnění konkrétní transakce a jednak osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost. K argumentaci, že žalovaná nic nenamítala, když byla vyzvána k úhradě a taktéž jednu splátku uhradila, soud uvádí, že žalobkyně opět neoznačila žádné důkazy ke svým tvrzením, tedy kdo splátky a kdy hradil, zda se žalovaná o upomínce fakticky dozvěděla.
17. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované na účet v jejím vlastnictví celkem částka, přičemž za stavu, kdy žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků ponížených o tvrzenou platbu ve výši částka. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
18. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je sice důvodný od datum, ale pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum s určením data splatnosti datum. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od datum, tak jak jej v žalobě žalobkyně požadovala.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, které dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).