Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 102/2020-43
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 7 262,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Soud žalobu pro částku 7 262,01 Kč a pro zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 4 225,92 Kč od datum do zaplacení zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Soud žalobu pro částku 7 262,01 Kč a pro zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 4 225,92 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 7 262,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřel jako původní věřitel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč s pevně stanovenou úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou, což také učinil tentýž den. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 155 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 857 Kč, poplatkem za sjednání úvěru ve výši 4 800 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 21 812 Kč ve 14 měsíčních splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas a ocitl se v prodlení. Celkem žalovaný uhradil částku 14 550 Kč. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 4 225,92 Kč, dlužným úrokem ve výši 151,74 Kč, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 288,81 Kč, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 597,25 Kč a dlužným inkasním poplatkem ve výši 998,29 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného žalobce nárokuje i zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 4 225,92 Kč od datum do zaplacení. Pohledávka původního věřitele, společnosti právnická osoba, za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Přes výzvy žalobkyně žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil. Žalobkyně uvedla, že pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků a pravidelných výdajů žalovaného, jako jsou např. platby nájemného, splátky úvěrové smlouvy nebo hypotéky, platby SIPO, výdaje související s platbami sociálního a zdravotního pojištění (v případě OSVČ), splácení exekuce apod. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a zároveň původním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem soud zjistil, že právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, sídlem adresa, se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Spotřebitelský úvěr poskytovaný na základě této smlouvy představuje neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek (příloha č. 1 smlouvy). Dlužník se zavazuje věřiteli platit úrok ve výši 1 155 Kč, za poskytnutí úvěru zaplatit úplatu (Úhrada za poskytnutí úvěru) ve výši 4 800 Kč, zaplatit náklady na vyhodnocení úvěrového případu (Náklady na vyhodnocení úvěru) ve výši 857 Kč a za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti zaplatit poplatek (inkasní poplatek) ve výši 3 000 Kč. Úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek zaplatí dlužník věřiteli ve formě pravidelných měsíčních splátek splatných společně se splátkou úvěru a úroku dle předpisu splátek. Zaplacení úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku nemá vliv na umoření jistiny úvěru. Nárok věřitele na zaplacení úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku vzniká vždy, bez ohledu na to, zda je úvěr splacen řádně či předčasně. Celková dlužná částka splatná dlužníkem je 21 812 Kč a představuje jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 9 812 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru činí 14 měsíců. Dlužník se zavazuje věřiteli uhradit celkovou dlužnou částku ve 14 splátkách, kdy výše každé splátky činí 1 558 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka, až do úplného splacení celkové dlužné částky, je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem dosud neuhrazená část celkové dlužné částky, nedohodnou-li se dlužník a věřitel písemně jinak. Jednotlivé splátky budou na uhrazení celkové dlužné částky použity dle předpisu splátek. Dlužník podpisem smlouvy potvrzuje, že od věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Veškeré platby se dlužník zavazuje činit v hotovosti věřiteli, popř. jiné osobě věřitelem zmocněné a tato osoba vystaví dlužníkovi potvrzení o převzetí splátky. Pro případ porušení povinnosti dlužníka zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas je ujednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. Dlužník je povinen a zavazuje se celkovou dlužnou částku splatit ve lhůtách a splátkách dle smlouvy. Pokud dlužník poruší svoji povinnost uhradit kteroukoliv splátku řádně a včas, tj. v určené výši a ve sjednaném termínu, anebo bylo-li u insolvenčního soudu nebo jiného orgánu státní či veřejné správy zahájeno ve vztahu k dlužníku či jeho majetku insolvenční, či jiné řízení s obdobným účinkem, stává se celý dluh splatným. Stane-li se celý dluh předčasně splatný v důsledku porušení povinností dlužníka, je dlužník povinen spolu s poskytnutými finančními prostředky uhradit sjednanou úhradu za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, narostlý úrok, případnou smluvní pokutu a úroky z prodlení. V případě, že dlužník uhradí pouze část splátky nebo bude hradit své dluhy s prodlením, budou jeho dluhy ze smlouvy hrazeny tak, že obdržené finanční plnění bude použito nejdříve k úhradě úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru, inkasního poplatku, úroků, jistiny úvěru, úroků z prodlení a smluvních pokut. Výše úroku činí 15 % ročně a výše RPSN 187,60 % Smlouva o úvěru se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Smluvní podmínky tvoří 1 stranu hustě popsaného textu, jsou součástí smlouvy a jsou dlužníkem podepsány. Nedílnou součástí smlouvy jsou dále standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum a čestné prohlášení a souhlas se zpracováním osobních údajů klienta z téhož dne.
4. Z žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný při žádosti o úvěr uvedl údaje ze svého číslo obč. průkazu (datum narození, rodné číslo, trvalý pobyt, platnost občanského průkazu), dále adresu pro výběr hotovostních splátek ulice a číslo, PSČ obec, název a telefon svého zaměstnavatele (manuální práce v soukromé sféře). Svůj příjem doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami (tyto nejsou k žalobě připojeny). Výši mzdy uvedl 23 200 Kč. Jako pravidelné měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 2 500 Kč na bydlení a energie a částku 4 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Použitelný měsíční příjem žalovaného byl zjištěn ve výši 16 700 Kč. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, bezdětný a má středoškolské vzdělání.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy této smlouvy soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (na řádku anonymizováno). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru, opětovně upozorněn na postoupení na žalobkyni a upozorněn na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalovaného adresa žalovaného (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání této výzvy z téhož dne).
6. Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.
7. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
8. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
11. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).
12. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
14. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.
15. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
16. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
17. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako úvěrující a žalovaný, v postavení spotřebitele (úvěrovaného), uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., přičemž se jednalo o smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tento společně s poplatkem za úvěr (celkové náklady spotřebitelského úvěru) ve výši 9 812 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 21 812 Kč), sestávajícího z úroku 1 155 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši 857 Kč a inkasního poplatku ve výši 3 000 Kč vrátí ve 14 hotovostních měsíčních splátkách ve výši 1 558 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaný převzal úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne datum. První splátka byla splatná dne datum Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení datum.
18. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil celkem 14 550 Kč. Žalobkyně započetla na jistinu úvěru částku 7 774,08 Kč (zbývá tedy k uhrazení 4 225,92 Kč), dále na úrok částku 1 003,26 Kč (zbývá 151,74 Kč), dále na náklady za vyhodnocení úvěru částku 568,19 Kč (zbývá 288,81 Kč), dále na úhradu za poskytnutí úvěru částku 3 202,75 Kč (zbývá 1 597,25 Kč) a na inkasní poplatek částku 2 001,71 Kč (zbývá 998,29 Kč). Celkem tedy žalobkyně nárokuje zaplacení částky 7 262,01 Kč představující součet zbývající dlužné jistiny a souvisejících poplatků. Soud má za to, že celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy k datum. Pokud by byl žalovaný v prodlení s úhradou celkové dlužné částky, pak ode dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka a touto byl žalovaný opakovaně informován o postoupení jeho pohledávky na žalobkyni.
19. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný krátkodobý (rychlý) úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
20. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu zákon předpokládá sjednání úroků (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy oprávněn požadovat i zaplacení úroku. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky z úvěru jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu ke slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 1 155 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 15% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O výši úroku sjednaného pevnou částkou byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o úvěru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobý (rychlý) nebankovní úvěr, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.
21. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byla mezi stranami sjednána úhrada za poskytnutí úvěru, dále náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne datum uvádí, že v případě všech poplatků platí, že jejich struktura a výše je s dlužníkem zásadně sjednávána individuálně a je určena dohodou smluvních stran. Příslušná částka poplatku je do smlouvy zakomponována a doplněna ručně až na místě samém v přítomnosti dlužníka poté, co výši poplatku dlužník předem výslovně odsouhlasí. Výše poplatků není v textu úvěrové smlouvy předtištěna, ale je sjednávána až na místně samém v bydlišti dlužníka s ohledem na konkrétní okolnosti úvěrového případu. Výše poplatků je ponechána na samotných účastnících úvěrového vztahu, a to v souladu se zákonem zaručeným principem smluvní svobody. Poplatky jsou v úvěrové smlouvě zcela transparentně, jasně a srozumitelně uvedeny na první stránce úvěrové smlouvy a dlužník souhlas s nimi stvrzuje svým vlastnoručním podpisem.
22. Ve smlouvě o úvěru byla jako první sjednána úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč Ani ve smlouvě o úvěru, ani ve standardním informacích o spotřebitelském úvěru však není specifikováno, jaké činnosti toto zahrnuje a za co konkrétně je tento poplatek hrazen. Soud provedl přepočet této částky v tom směru, že na jednu měsíční splátku připadá z tohoto poplatku částku 342,86 Kč při sjednání úvěru na dobu 14 měsíců. Soudu je známo z jeho úřední činnosti, že ve věcech, kde jako původní věřitel vystupuje společnost právnická osoba, je tento poplatek sjednáván u úvěrových smluv vždy, a to dle příslušných tabulek a jeho výše se odvíjí od výše poskytnuté jistiny. Není tedy pravdou, jak uvádí žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne datum (viz bod 21 tohoto rozsudku), že výše poplatku je sjednávána individuálně po dohodě s dlužníkem, ale tato částka je do úvěrových smluv přepisována z tabulky vytvořené původním věřitelem a dlužník nemá žádnou možnost výši tohoto poplatku ovlivnit. Výše poplatku tudíž není výsledkem dohody mezi věřitelem a dlužníkem, ale je jednostranně určena věřitelem. Po zohlednění skutečnosti, že není specifikováno, jaké činnosti zahrnuje poskytnutí úvěru, že výše poplatku je určena jednostranně věřitelem a že výše poplatku připadající na jednu splátku je dle uvážení soudu nepřiměřená, došel soud k závěru, že úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč nebyla sjednána platně.
23. Ve smlouvě o úvěru byl dále sjednán poplatek ve výši 857 Kč (náklady na vyhodnocení úvěru). Ani tento poplatek není ve smlouvě o úvěru, popř. jiných dokumentech specifikován. Soud tudíž ani v tomto případě nezjistil, jaké činnosti vyhodnocení úvěru zahrnuje, domnívá se však, že se bude jednat o administrativní činnost související s vyhodnocením a poskytnutím úvěru. Soud zvážil poplatky, které jsou za obdobnou činnost spočívající ve sjednání smluv o úvěrech stanoveny bankami, a má za to, že požadavek žalobkyně na poplatek shora uvedený na právě tyto činnosti, který nepřekračuje částku 1 000 Kč, je přiměřený. S ohledem na uvedené má soud za to, že poplatek ve výši 857 Kč představující náklady na vyhodnocení úvěru byl sjednán platně.
24. Inkasní poplatek činí dle shora uvedené smlouvy částku 3 000 Kč. Jedná se o poplatek za inkaso plateb v hotovosti přímo v bydlišti dlužníka. Soud si je vědom skutečnosti, že tento poplatek má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jí zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalovaného. Při přepočtu 14 měsíčních splátek se pak jedná o inkasní poplatek ve výši cca 214,29 Kč na jednu splátku (× 14 splátek). Splácení v hotovosti představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalovaného. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení úvěru musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cca 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že inkasní poplatek sjednaný ve výši nad 100 Kč na jednu splátku, je jednáním nepřiměřeným a není v souladu s dobrými mravy. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že částka 214,29 Kč připadající na výběr jedné splátky, tedy částka 3 000 Kč představující inkasní poplatek nebyla sjednána platně a žaloba není důvodná pro částku 998,29 Kč představující dlužnou část tohoto poplatku z celkem žalované částky 7 262,01 Kč (viz bod 18 tohoto rozsudku). Soud mimo jiné závěrem dodává, že výše inkasního poplatku byla (stejně jako výše dalších poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru) určena jednostranně věřitelem na základě jeho interních tabulek, jeho výši neměl dlužník možnost ovlivnit a nebyl výsledkem dohody s dlužníkem, jak uvádí žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne datum.
25. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že ve smlouvě o úvěru byl platně sjednán úrok v kapitalizované výši 1 155 Kč a dále náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 857 Kč, zatímco neplatně byla sjednána úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím úvěru bylo sjednáno, že dlužník je povinen vrátit věřiteli jistinu ve výši 12 000 Kč spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 9 812 Kč. Celková dlužná částka splatná dlužníkem byla ujednána ve výši 21 812 Kč. Jelikož však soud dospěl k závěru, že částka 7 800 Kč byla sjednána neplatně (úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 000 Kč), vznikl právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru nárok na zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, úroku ve výši 1 155 Kč a nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 857 Kč, celkem tedy částky 14 012 Kč (nikoli částky 21 812 Kč).
26. Dle sdělení žalobkyně žalovaný uhradil svými splátkami celkem částku 14 550 Kč. Žalovaným uhrazená částka tak dle předchozího bodu tohoto rozsudku převyšuje částku, na jejíž zaplacení právnímu předchůdci žalobkyně, resp. žalobkyni vznikl nárok. Žalovaný tudíž uhradil vše, k čemuž se dle smlouvy o úvěru zavázal, když byl povinen uhradit částku 14 012 Kč a uhradil celkem 14 550 Kč. S ohledem na tuto skutečnost dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěšná nebyla, žalobu soud zamítl v celém rozsahu, úspěšný byl tedy žalovaný. Jelikož však žalovanému v tomto řízení žádné náklad nevznikly, protože byl po celou dobu řízení nečinný, rozhodl soud o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).