Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 134/2021-16
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem právnická osoba E101, SGN1612,
příjmení jméno, Malta
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částky požadované žalobkyní, tj. částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,50 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,75 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, na straně jedné a částkou přiznanou výrokem I. na straně druhé, tj. částkou částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení
III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu
okres soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v rozsahu rozdílu částky požadované žalobkyní, tj. částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,50 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,75 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 9 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 9 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, na straně jedné a částkou přiznanou výrokem I. na straně druhé, tj. částkou [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení</b> <b>III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] soudní poplatek ve výši [částka], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky částka z titulu neuhrazené jistiny půjčky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s původním věřitelem (spol. právnická osoba, IČO), smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka částka, přičemž žalovaný se zavával dlužnou částku vrátit s navýšením o částka, celkem částka v 52 pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaný však do dnešního dne uhradil pouze částku částka.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel (spol. právnická osoba) postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou přechodnému věřiteli (spol. SECAPITAL S.á.r.l., reg. č. B číslo, se sídlem adresa), a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum. Následně přechodný věřitel postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl podán k doručení poštou dne datum, jak je patrné z podacího archu.
4. Ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) smlouvu o půjčce, na základě které se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením v celkové výši částka, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po částka s tím, že první splátka je splatná nejpozději do 7. dne od uzavření smlouvy. Žalovaný řádně a včas neplnil své závazky plynoucí ze smlouvy, když uhradil celkem částku částka. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky částka s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od datum až do zaplacení.
5. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
7. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
8. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.
9. Soud se v prvé řadě zabýval posouzením toho, zda je smlouva o půjčce platným právním titulem či nikoli. Je zjevné, že smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. a je ji nutno posuzovat podle této starší právní úpravy. Předmětná smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská a žalovaný tak vystupuje podle § 52 odst. 3 obč. zák. jako spotřebitel a původní věřitel v pozici podnikatele. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která jsou v rozporu s požadavkem dobré víry a znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, podle odst. 2 se ustanovení odst. 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění nebo cenu plnění. Citovaná ustanovení jsou přitom odrazem evropského spotřebitelského práva, zejména směrnice o zneužívajících klauzulích, přičemž podle judikatury Evropského soudního dvora je tuto směrnici nutno vykládat ve vztahu k ochraně spotřebitele co nejšířeji a soud je, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, povinen z úřední povinnosti zkoumat existence zneužívajících klauzulí tak, aby bylo dosaženo ochrany spotřebitele bez ohledu na to, zda se jí dovolá či nikoli.
10. Uzavřenou smlouvu soud považuje za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy, tj. v březnu 2006, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u úvěru poskytovaných peněžními ústavy pro potřeby domácnosti 16,36 %, bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 49,08 %. Ve smluvních podmínkách, které jsou součástí smlouvy o půjčce, je mj. stanoveno, že výše RPSN činí 199,4 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. citovaného shora, neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. V tomto ohledu je třeba hodnotit ujednání ve smlouvě o půjčce o nároku na souhrnný poplatek ve světle § 56 obč. zák. jako ujednání, která je v rozporu s požadavkem dobré víry a které znamená újmu spotřebitele a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, je tedy ujednáním absolutně neplatným.
11. Za uvedeného stavu má soud za to, že nárok ze smlouvy, která jsou absolutně neplatným právním úkonem, je možné vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. S ohledem na skutečnost, že žalovaný zaplatil celkem částku částka, zbývá uhradit na jistině ještě částka. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku částka z titulu bezdůvodného obohacení. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohla být předžalobní výzva s vyčíslením dlužné částky žalovanému doručena nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, zaslané poštou dne datum, tj. datum. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o půjčce.
12. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, žalovanému žádné náklady nevznikly. Soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.