Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 157/2021-28
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO
sídlem adresa, obec - část obce
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, obec
o zaplacení 1 275 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 1 275 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 1 275 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b>
Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 1 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 1 275 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v souladu s § 15 z.č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka VIN kód, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované, nemělo v období od 27. 3. 2020 do 10. 4. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), čímž žalovaný porušil povinnost danou § 1 odst. 2 cit. zákona. Žalobkyni tím vznikl podle § 4 odst. 1 cit. zákona nárok na příspěvek. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku je dána § 2 odst. 1 vyhl. č. 205/1999 Sb. a pro tento typ vozidla činí 65 Kč. Základ příspěvku za 15 dnů činí 975 Kč. Dále žalobkyně nárokovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 cit. zákona, který podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 , 7 cit. zákona výzvu k úhradě příspěvku se splatností 27. 10. 2020, na kterou žalovaný nereagoval a nereagoval ani na předžalobní výzvu z datum.
Zástupce žalobkyně se z nařízeného soudního jednání omluvila, souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán vhozením písemnosti do domovní schránky na adrese hlášeného trvalého bydliště. K žalobě, která mu byla doručena spolu s předvoláním, se nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu.
Soud provedl dokazování kupní smlouvou předmětného vozidla, údaji o vozidle, výzvou k úhradě příspěvku příspěvku do garančního fondu žalobkyně z 13. 8. 2020, upomínkou z 19. 11. 2020 a upomínkou z 31. 12. 2020 s doručenkou (žalovaný osobně převzal 14. 1. 2021) a předžalobní výzvou k úhradě z datum s podacím archem.
Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný byl ve smyslu § 4 odst. 7 cit. zákona řádně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 975 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, to vše do 60 dnů od doručení výzvy. Na doručenou výzvu žalovaný nereagoval, proto byl upomínán ještě dvakrát. Dne datum mu ještě byla doporučeně odeslána předžalobní výzva.
Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané a nezpochybněné, že žalovaný neměl předmětné vozidlo v období od 27. 3. 2020 do 10. 4. 2020 pojištěno, čímž porušil povinnost podle § 1 odst. 2 písm. a) cit. zákona, žalobkyni proto náleží správně vypočtený příspěvek do garančního fondu podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 205/1999 Sb. ve výši 975 Kč (65 Kč x 15 dní) a náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek 300 Kč. Soud neměl důvod pochybovat, že žalovaný ke dni rozhodnutí na dluh ničeho neuhradil a žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení.
Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení podle § 14b ) vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, a to odměnu za zastupování za tři úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy k úhradě, sepis žaloby), dále 3x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč. Z odměny a paušálních náhrad náleží zástupkyni žalobkyně podle § 137 odst.3 o.s.ř. 21% DPH, tedy 189 Kč Celkem přiznané náklady tak činí 1 489 Kč.
Lhůta splatnosti je dána § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť bylo rozhodováno o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství pohledávky se nepřihlíží.