Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 230/2021-38

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 4 149,54 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení 4 149,54 Kč, úroku z prodlení 9,75 % ročně z částky 2 514,87 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 436,66 Kč, kapitalizovaného úroku 2 442,91 Kč a nákladů uplatnění pohledávky 217 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o zaplacení 4 149,54 Kč, úroku z prodlení 9,75 % ročně z částky 2 514,87 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 436,66 Kč, kapitalizovaného úroku 2 442,91 Kč a nákladů uplatnění pohledávky 217 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 149,54 Kč a příslušenství. Tvrdila, že dne 18. 12. 2017 uzavřel právní předchůdce žalobkyně – společnost právnická osoba, se žalovaným smlouvu o úvěru. Žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru částku 10 000 Kč Celkem se žalovaný zavázal vrátit částku 18 186 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 299 Kč Poslední splátku byl povinen uhradit 18. 2. 2019. Žalovaný uhradil 13 900 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou celého dluhu má žalobkyně právo na smluvní pokutu 0,1 % denně od 19. 2. 2019. V souladu se smluvním ujednáním je dále úrokem z prodlení úročena nejen jistina, ale i nesplacený úrok. Smlouvou ze dne 21. 12. 2020 byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby tak je jistina 2 514,87 Kč, úrok 68,77 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 1 060,54 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěru 217,60 Kč, inkasní poplatek 424,22 Kč, úrok za období od 19. 2. 2019 do 29. 11. 2020 ve výši 671,78 Kč, úrok z prodlení do 30. 11. 2020 ve výši 436,66 Kč, náklady vymáhání 217 Kč, smluvní pokuta 1 634,67 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2 514,84 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ “).

4. Podle platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali ( ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. O skutkovém stavu lze uzavřít, že odpovídá tvrzením žaloby s tím, že náklady spotřebitelského úvěru tak činily celkem 8 186 Kč. Tuto dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 299 Kč s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky pod ztrátou výhody splátek. Ve smlouvě byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky. Na zadní straně smlouvy je údaj o procentuální roční výši úroků 15 % a RPSN. Žalovaný zaplatil celkem 13 900 Kč. Ve smlouvě nebylo sjednáno zpoplatnění úkonu vymáhání – osobní návštěvy.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

7. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o úvěru podle a n. , (dále jen„ OZ“), a zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména a n. ).

8. Podle platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

11. Podle věty první platí, že k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží.

12. Podle platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 122 odst. 3 ZSÚ platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

14. Ze skutkových zjištění a citované úpravy je zřejmé, že žalobkyně má právo na vrácení jistiny.

15. Co se týče„ nákladů spotřebitelského úvěru“, tyto jsou cenou služby, jsou proto vyloučeny z přezkumu optikou přiměřenosti dle .

16. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení , je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

17. Celková výše„ nákladů spotřebitelského úvěru“ činila 8 186 Kč, tedy 81,86 % jistiny (ročně cca 70 %). Tato částka plní funkci odměny za poskytnutí peněžních prostředků (úroku) a má pokrývat náklady žalobce, jeho rizika a umožnit dosažení zisku.

18. Výkladem pojmu dobrých mravů ve vztahu k úrokům se zabývá bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky).

19. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v prosinci 2017 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 8,70 % p. a. Roční„ Náklady spotřebitelského úvěru“ byly oproti této sazbě cca osminásobné, tedy extrémně excesivní.

20. Soud proto postupně posuzoval jednotlivé složky„ nákladů spotřebitelského úvěru“. Ujednání o úroku 963 Kč považoval za souladné s dobrými mravy i zákonem. Poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč by však spolu úrokem již přesahoval 50 % jistiny (při přepočtu na roční míru 46 %). Náklady tvořené jen z těchto dvou úplných složek nákladů spotřebitelského úvěru“ by byly stále více než čtyřnásobně vyšší než průměrná bankovní sazba a bylo by tak na místě uvažovat o neplatnosti ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle . Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost opřenou o množstevní rozsah (výši částky), přistoupil soud k moderaci tohoto rozsahu podle tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Poplatek za poskytnutí úvěru proto moderoval na 2 337 Kč (po moderaci i s úrokem 33 % jistiny, 28 % p. a.)

21. Za situace, kdy úroky a poplatek za poskytnutí úvěru dosahovaly v původní výši více než 50 % jistiny, po moderaci 33 % jistiny, jsou náklady na vyhodnocení úvěru a inkaso plateb v bydlišti žalované již pokryté – žalobkyně tak v podstatě do smlouvy včlenila dvojí úhradu za jednu činnost. Nadto ze smlouvy vyplývá, že spotřebitel – žalovaný neměl možnost o poskytnutí této dodatečné služby (a výši zvláštní úplaty za ni, jakož i výši nákladů za vyhodnocení úvěru) vyjednávat, neboť smlouva obsahuje předtištěné kolonky o inkasu plateb v bydlišti žalovaného a neobsahuje variantu nehotovostního inkasa. Skutečnost, že možnost volby bezhotovostního režimu ve smlouvě je spíše iluzorní, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním splácením. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality ( ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější. Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání podnikatele na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o těchto složkách nákladů spotřebitelského úvěru proto soud považoval za neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle .

22. Lze shrnout, že žalovaný měl po právu vrátit jistinu 10 000 a zaplatit úrok 963 Kč a poplatek za administrativní činnost a poskytnutí úvěru 2 337 Kč, celkem tedy 13 300 Kč. Zaplatil celkem 13 900 Kč. Žalovaný tedy svůj závazek nejen splnil, ale přímo přeplatil. Nevzniklo tedy ani právo na smluvní pokutu a další plnění spojená s prodlením a vymáháním.

23. Soud proto žalobu zcela zamítl.

24. O nákladech řízení soud rozhodl dle – plně úspěšný žalovaný by měl právo na náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady nevynaložil, proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).