Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 214/2021-51
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 020 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 6 020 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 339,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 946,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 636,13 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 636,13 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 600 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 6 020 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 339,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 946,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 636,13 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 636,13 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 600 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení 6 020 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 339,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 946,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 636,13 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 636,13 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne 23. 5. 2016 Smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla původní věřitelka žalované částku 9 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce celkovou částku 15 660 Kč v 58 týdenních splátkách po 270 Kč nejpozději do 3. 7. 2017. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Žalovaná na pohledávku celkem uhradila částku 9 640 Kč.
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že má za to, že dlužnou částku celou uhradila.
3. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Původní věřitelka a žalovaná podepsaly dne 23. 5. 2016 smlouvu o zápůjčce, ve které se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčené peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 660 Kč, to vše v 58 pravidelných týdenních splátkách po 270 Kč. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před podpisem smlouvy o zápůjčce důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení a uvedla, že původní věřitelka zjišťovala úvěruschopnost žalované a údaje získané od zákazníka doplnila do karty zákazníka, ze které vyplývá, že žalovaná byla zaměstnaná jako uklízečka s měsíčním příjmem 10 900 Kč a ostatními /blíže nespecifikovanými/ příjmy ve výši 12 100 Kč. Ohledně výdajů žalované a majetkových poměrů žalované nebylo tvrzeno ničeho. Z karty zákazníka vyplývá, že původní věřitelka si ověřila pouze čistou mzdu žalované, a to výplatními páskami a pracovní smlouvou, tzv. ostatní příjmy ve výši 12 100 Kč nebyly nijak ověřeny. Navíc dle výpovědi žalované tato žádné další příjmy neměla. Původní věřitelka neprovedla lustraci žalované v příslušných registrech dlužníků (nebo to alespoň neprokázala), nezjistila tedy, zda žalovaná má další závazky a zda je řádně splácí. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být tudíž o svém břemenu důkazním poučena. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaná uhradila celkem částku 9 640 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.
4. Soud posuzoval věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) a dále dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb.
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z listinných důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o zápůjčce důsledně zabývala otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o zápůjčce a zápůjčku splácet. Soud proto pokládal smlouvu o zápůjčce ze dne 23. 5. 2016 za absolutně neplatnou dle § 580 ve spojení s § 588 o. z., neboť jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla žalované finanční prostředky ve výši 9 000 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení a žalovaná byla povinna bezdůvodné obohacení vydat. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila původní věřitelce částku 9 640 Kč, čímž byl dluh zcela uhrazen. Soudu proto nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.
6. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, žádné náklady však nepožadovala, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
7. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 400 Kč, k úhradě tak zbývá soudní poplatek ve výši 600 Kč.
8. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.