Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 125/2021-20
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 7 222,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4.000,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4.000,00 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 2.000,00 Kč, dále částky ve výši 450,00 Kč a částky ve výši 772,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 772,23 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 160,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4.000,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4.000,00 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 2.000,00 Kč, dále částky ve výši 450,00 Kč a částky ve výši 772,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 772,23 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 160,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7.222,23 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba byla dne datum prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4.000,00 Kč, který se společně s poplatkem ve výši 772,23 Kč zavázal splatit nejpozději do 14 dnů. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byl sazebník poplatků, kdy pro případ prodlení se splácením měl být naúčtován poplatek za zaslanou upomínku ve výši 500,00 Kč. Žalovanému byly zaslány tří upomínky, a to dne datum, datum a datum s tím, že je požadován poplatek toliko ve výši 150,00 Kč. Před uzavření smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný musel prokázat nejprve svoji totožnost příslušným dokladem, dále byla provedena lustrace v databázi EUCB, zda žalované nemá závazky po splatnosti, dále bylo prověřeno, zda žalovaný není v insolvenci či za proti němu není vedena exekuce, dále žalovaný musel doložit své příjmy a existenci bankovního účtu. Následně byla pohledávky za žalovaným postoupena právnická osoba příjmení jméno a poté dne datum žalobci. Žalovaný dluží žalobci částku ve výši 4.000,00 Kč představující neuhrazenou jistiny, dále částku ve výši 772,23 Kč představující neuhrazený poplatek vč. příslušenství dále částku ve výši 450,00 Kč představující dlužné poplatky za upomínky a částku ve výši 2.000,00 Kč představující poměrnou část smluvní pokutu dle č.l. VIII. 1 c) smlouvy ve výši 0,1% denně z částky ve výši 5.222,23 Kč od datum do datum, což činí 3.817,45 Kč. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Za účelem zjištění skutkového stavu soud provedl dokazování listinnými důkazy, kterými byly - smlouva o úvěru číslo ze dne datum vč. přílohy číslo – základní informace a poučení spotřebitele, přílohy číslo – formulář pro standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru a přílohy číslo – vysvětlení základních informací výpis z účtu žalobce, potvrzení o provedené platbě ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávky číslo ze dne datum vč. přílohy číslo smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum vč. přílohy číslo výzva ze dne datum, datum a datum a předžalobní výzva ze dne datum.
4. Z výše citovaných listinných důkazů vzal soud za prokázané, že dne datum byla mezi žalovaným a společností právnická osoba uzavřena v anonymizováno: údaj o čase hodin smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4.000,00 Kč, který byl žalovanému vyplacen dne datum v údaj o čase hodin na účet č. bankovní účet, kdy tento účet je uveden ve smlouvě jako účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr ve výši 4.000,00 Kč vč. poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 717,00 Kč a úroku ve výši 55,23 Kč tj. celkem částku ve výši číslo, 23,00 Kč splatit do 14 dnů od poskytnutí úvěru resp. následně do datum. Pro případ prodlení s úhradou úvěru byla v č.l. VIII. 1 písm. b) sjednána povinnost hradit náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy s tím, že odeslání upomínky je zpoplatněno částku 500,00 Kč, a v č.l. VIII. 1 písm. c) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky, ohledně které je žalovaný v prodlení.
5. Dne datum právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 4.953,37 Kč, neboť žalovaný byl v prodlení, které činilo 7 dní s tím, že za zaslanou upomínku byl žalovanému poplatek ve výši 150,00 Kč, dále byl žalovaný dne datum vyzván k úhradě částky ve výši 5.155,13 Kč, kdy jeho prodlení činilo 17 dní s tím, že za zaslanou upomínku byl žalovanému poplatek ve výši 150,00 Kč a dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 5.353,90 Kč, kdy jeho prodlení činilo 27 dní s tím, že za zaslanou upomínku byl žalovanému poplatek ve výši 150,00 Kč.
6. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky číslo ze dne datum vč. přílohy číslo postoupena pohledávky za žalovaným společností právnická osoba jako postupitelem právnická osoba příjmení jméno, která ji poté na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum vč. přílohy číslo postoupila žalobci. Postoupena byla jistina ve výši 4.000,00 Kč a poplatek ve výši 772,23 Kč Náklady na upomínání postoupeny nebyly.
7. Předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 11.273,02 Kč, který se sestával z pohledávky po splatnosti ve výši 6.917,02 Kč (a to bez bližší specifikace) a z nákladů právního zastoupení ve výši 4.356 Kč. Dodatečná lhůta k plnění nebyla stanovena. Výzva byla žalovanému odeslána emailem dne datum.
8. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. S ohledem na vznik závazkového vztahu soud věc posuzoval dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v platném znění a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru – ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZUS).
9. Podle § 2 odst. 1 ZSU spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 ZSU, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 547 NOZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
13. Podle § 580 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účast zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 odst. 1 NOZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez správního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne datum byla mezi žalovaným a společností právnická osoba uzavřena v anonymizováno: údaj o čase hodin smlouva o úvěru číslo ve smyslu ust. § 2395 a násl. NOZ, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4.000,00 Kč, který byl žalovanému vyplacen dne datum v údaj o čase hodin na účet č. bankovní účet. Úvěr byl splatný dne datum.
18. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce resp. jeho právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný musel prokázat nejprve svoji totožnost příslušným dokladem, dále byla provedena lustrace v databázi EUCB, zda žalované nemá závazky po splatnosti, dále bylo prověřeno, zda žalovaný není v insolvenci či za proti němu není vedena exekuce, dále žalovaný musel doložit své příjmy a existenci bankovního účtu. V řízení však žádné z těchto tvrzení prokázáno nebylo, žalobce v podané žalobě neoznačil ani nepřeložil jakékoliv listiny. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobce neprokázal své tvrzení, že byl jeho právní předchůdce vůbec úvěruschopnost žalovaného ověřoval. O uvedené svědčí i to, že úvěr byl žalovanému vyplacen dokonce před uzavřením smlouvy o úvěru.
19. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 NOZ jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, který dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“
20. S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je absolutně neplatná, když žalobce resp. jeho právní předchůdce řádně nezkoumal a neposoudil úvěruschopnost žalovaného příjmení smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, zjevně narušuje veřejný pořádek.
21. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu 4.000,00 Kč, kdy žalobce má pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 NOZ, neboť žalovaný se na úkor žalobce obohatil bez právního důvodu. Vzhledem k tomu že žalovaný neuhradil ničeho, je povinen tuto částku žalobci zaplatit jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu je povinen hradit i příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ve výši 4.000,00 Kč od datum do zaplacení.
22. Zbývající částky požadované žalobcem žalovaný není povinen zaplatit, neboť se jedná o nároky z neplatné úvěrové smlouvy (poplatek za upomínky ve výši 450,00 Kč, poplatek za sjednání úvěru ve výši 772,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 722,23 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 2.000,00 Kč). Soud proto v této části ve výrocích II. zamítl. Pro úplnost a nad rámec odůvodnění však soud dále uvádí, že žalobu by v rozsahu částky 450,00 Kč zamítl i z toho důvodu, že nebylo v řízení prokázáno, že ve vztahu k této částce je žalobce aktivně legitimován, neboť z přílohy smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že na žalobce byla postoupena jistina ve výši 4.000,00 Kč a poplatek ve výši 772,23 Kč Náklady na upomínání postoupeny nebyly, přičemž upomínky byly žalovanému zasílány před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky. K nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2.000,00 Kč (ve výši 0,1% denně z částky ve výši 5.222,23 Kč od datum do datum tj. 3.817,45 Kč) soud uvádí, že tento nárok by byl zamítnut také z důvodu, že nebylo prokázáno, ostatně to nebylo ani tvrzeno, že žalovaný byl vůbec k úhradě smluvní pokuty vyzván tj. nebylo prokázáno, že by žalovaný byl v prodlení z úhradou dlužné částky.
23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný v rozsahu výroku I. tj. v rozsahu 55,38 % a neúspěšný v rozsahu výroku II. tj. 44,62 %, tj. žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 10,76% z částky ve výši 1.489,00 Kč, která se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400,00 Kč a odměny právního zástupce žalobce dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchá výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200,00 Kč, k tomu se vážících tří paušálních náhrad hotových výdajů dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100,00 Kč a 21% DPH ve výši 189,00 Kč. Soud dospěl k závěru, že je na místě aplikovat ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy je mu z úřední činnosti známo, že žalobce uplatňuje své nároky návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně ve skutkově a právně obdobných sporech, přičemž předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000,00 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 160,20 Kč.
24. Lhůta k plnění byla odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí.