Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
217 C 7/2020-46
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 100.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba ze dne datum, kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovaná zaplatila žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 100.000 Kč od 1. 9. 2018 do 8. 6. 2020, se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 100.000 Kč od 9. 6. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů po právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 34.584,50 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhá, aby žalovaná zaplatila žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 100.000 Kč od 1. 9. 2018 do 8. 6. 2020, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 100.000 Kč od 9. 6. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů po právní moci rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 34.584,50 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím, když žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 150.000 Kč, kdy dne 25. 4. 2018 převedla na účet žalované částku 60.000 Kč a dne 1. 5. 2018 částku 90.000 Kč Smlouva o půjčce byla sjednána ústně. Termín splatnosti byl sjednán ke dni 31. 8. 2018. Žalovaná uhradila žalobkyni dne 12. 7. 2018 pouze částku 50.000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení vyplacených částek. Žalobkyně před uzavřením výše uvedené smlouvy o půjčce v minulosti opakovaně poskytla žalované či jejímu jednateli půjčky, které byly vždy řádně a včas vráceny. Žalobkyně současně navrhla, aby v případě, že soud vyhodnotí neexistenci smlouvy o půjčce, nechť rozhodně o nároku žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná do dne podání žaloby žalobkyni ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby, neboť mezi účastníky nebyla nikdy uzavřena tvrzená smlouva o půjčce ve výši 150.000 Kč. Žalovaná připustila, že v minulosti žalobkyně poskytla žalované či jejímu jednateli půjčku. Žalovaná uvedla, že částka 150.000 Kč, jež byla hrazena z účtu žalobkyně na účet žalované, byla určena na uhrazení rekonstrukčních prací na nemovitosti na ul. ulice ve obec, která byla ve vlastnictví dcery žalobkyně a jediného jednatele žalované. Žalovaná dále uvedla, že finanční prostředky na účtu žalobkyně byly z velké míry žalobkyni hrazeny jednatelem žalované. Dále se žalovaná podrobně zabývala popisem vztahů jednatele žalované s žalobkyní a jejich společnou dcerou jméno celé jméno žalobkyně.
3. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí.
4. V projednávané věci provedl soud dokazování nespornými skutkovými tvrzeními, výpisem z osobního účtu za období 4/ 2018, výpisem z osobního účtu za období 5/ 2018, výpisem z osobního účtu za období 7/ 2018, výzvou ze dne 28. 1. 2020, sdělením jméno příjmení ze dne 5. 2. 2020, výzvou ze dne 19. 2. 2020, sdělením jméno příjmení ze dne 3. 3. 2020, plnou mocí ze dne 8. 5. 2018, výzvou k úhradě pohledávky ze dne 29. 10. 2019, rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce ze dne 6. 1. 2020, znaleckým posudkem anonymizováno jméno příjmení číslo rok ze dne 7. 12. 2019, výslechem svědkyně jméno celé jméno žalobkyně a výslechem žalobkyně.
5. Žalobkyně byla a dosud je majitelem účtu č. bankovní účet. Žalovaná je majitelem účtu č. bankovní účet. Z účtu č. bankovní účet byly na účet č. bankovní účet dne datum převedeny finanční prostředky ve výši 60.000 Kč s uvedenou poznámkou„ půjčka od celé jméno žalobkyně“. Z účtu č. bankovní účet byly na účet č. bankovní účet dne datum převedeny finanční prostředky ve výši 90.000 Kč s uvedenou poznámkou„ půjčka od celé jméno žalobkyně“ (důkaz: nesporné skutkové tvrzení účastníků, výpisy z účtů).
6. Žalobkyně vyzvala dne 28. 1. 2020 jednatele žalovaného – jméno příjmení k vrácení půjčky ve výši 100.000 Kč s uvedením, že splatnost nastala v červenci roku 2019. Žalobkyně vyzvala dne 19. 2. 2020 žalovanou k vrácení částky 100.000 Kč s uvedením, že splatnost nastala v srpnu roku 2019. Jednatel žalované i žalovaná popřeli existenci půjčky a jakéhokoliv dluhu vůči žalobkyni (důkaz: výzva žalobkyně ze dne 28. 1. 2020 a ze dne 19. 2. 2020, písemná odpověď ze dne 5. 2. 2020 a ze dne 3. 3. 2020).
7. Plnou mocí ze dne 8. 5. 2018 zmocnila jméno celé jméno žalobkyně jednatele žalované – jméno příjmení ke správě, údržbě a prodeji nemovitostí vlastněných jméno celé jméno žalobkyně (důkaz: plná moc ze dne 8. 5. 2018).
8. jméno příjmení vyzval dne 29. 10. 2019 jméno celé jméno žalobkyně k úhradě nákladů spojených s nemovitostí jméno celé jméno žalobkyně ve výši 149.900 Kč. jméno příjmení dne 30. 10. 2019 sděloval jméno celé jméno žalobkyně, že nebere zřetel na vypovězení plné moci učiněné formou MMS, ale požadoval písemnou podobu odvolání (důkaz: dopis ze dne 29. 10. 2019 a ze dne 30. 10. 2019).
9. Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce ze dne 6. 1. 2020, číslo jednací byl zamítnut návrh na povolení vkladu změny vlastnického práva pro jméno příjmení, na základě kupní smlouvy ze dne 25. 10. 2019, kterou za prodávající jméno celé jméno žalobkyně uzavřel jméno příjmení (důkaz: rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, stát. instituce ze dne 6. 1. 2020, číslo jednací).
10. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne 10. 8. 2020 poskytl žalobkyni poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení žalobkyně ve vztahu k právnímu důvodu plateb, které žalobkyně učinila ve prospěch účtu žalované. Žalobkyně dle názoru soudu neunesla břemeno důkazní o existenci určitého právního titulu odůvodňujícího účel plateb ze dne 25. 4. 2018 a ze dne 1. 5. 2018, když soud vyhodnotil výpověď žalobkyně a svědkyně jméno celé jméno žalobkyně jako důkazy o něž nelze opřít svá skutková zjištění. U výpovědi žalobkyně soud přihlédl k tomu, že žalobkyně opakovaně uváděla, že nerozlišovala při poskytování peněz, zda je poskytuje jednateli žalované jako fyzické osobě nebo žalované, když oba subjekty vnímala jako jeden, a to jméno příjmení. Soud také hodnotil výpověď žalobkyně s ohledem na způsob její reprodukce, a to na značnou míru nejistoty projevu. Soud také hodnotil výpověď žalobkyně v souvislosti s písemnými důkazy, a to výzvou žalobkyně ze dne 28. 1. 2020, výzvou žalobkyně ze dne 19. 2. 2020, písemnou odpovědí ze dne 5. 2. 2020 a ze dne 3. 3. 2020, kdy žalobkyně ve výzvách k plnění oslovovala jak jméno příjmení, tak žalovanou společnost, kdy dále uváděla termín splatnosti jednou„ v červenci loňského léta“ (2019) a podruhé v srpnu 2019, avšak ve své výpovědi stanovila termín splatnosti v srpnu 2018.
11. U výpovědi svědkyně jméno celé jméno žalobkyně soud přihlédl k tomu, že svědkyně nebyla nikdy přímo u jednání žalobkyně (matky) a jednatele žalované (otce), na základě kterého měla být uzavřena smlouva o půjčce. Její informace byly odvozené od toho, co jí řekla žalobkyně. Soud také hodnotil výpověď svědkyně s ohledem na způsob její reprodukce, a to na značnou míru nejistoty projevu v části, kdy svědkyni byly kladeny otázky jednatelem žalované, kdy často opakovala, že neví, že si nevzpomíná, ale výše částek i termín splatnosti si vybavovala bez zaváhání. Soud hodnotil jako pravdivou a věrohodnou část výpovědi svědkyně, ve které popisovala hádky rodičů a vyzývání k vrácení peněz, kdy však tato část výpovědi dle názoru soudu neosvědčila z hlediska její závažnosti (důležitosti) základ sporu, a to konkrétní podobu smluvního ujednání – smlouvy o půjčce.
12. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne 10. 8. 2020 poskytl žalované poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení žalované ve vztahu k právnímu důvodu plateb a k doplnění skutkových tvrzení žalované ohledně obrany žalované (dohoda o účelu plateb na rekonstrukci domu dcery jednatele žalované a žalobkyně). Žalovaná řádným způsobem nereagovala na poučení soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. (o čemž byl jednatel žalované v průběhu jednání soudu informován) a soud dovodil neunesení břemene tvrzení žalované (v souladu s myšlenkovými postuláty obsaženými v ustálené judikatuře např. rozsudek NS ČR ze dne 19. 6. 1997, sp. zn. 2 Cdon 584/97, rozsudek NS ČR ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97, uveřejněný v časopise Právní rozhledy, ročník 1998, svazek 7, rozsudek NS ČR ze dne 27. 2. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1167/1999, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 268, a rozsudky NS ČR ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2433/2009, a ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 6/2011). Vzhledem k tomu, že žalovaná (její jednatel) neuvedla žádná upřesňující skutková tvrzení po poskytnutém poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k meritu obrany žalované, že platba 150.000 Kč byla určena na rekonstrukci domu jméno celé jméno žalobkyně, neprovedl soud dokazování ve smyslu důkazních návrhů žalované (soud ani ze strany žalované nezaznamenal konkrétní návrh na provedení k důkazu; soud nehodnotil jako konkrétní důkazní návrh vyjádření jednatele žalované učiněné na str. 4 protokolu o jednání –„ doložím výpisy“), neboť navrženým důkazům nepředcházela žádná konkrétní skutková tvrzení k rozhodným skutečnostem, jež by mohla být navrženými důkazy prokázána (viz. Občanský soudní řád, komentář – I. díl, Praha, C. H. Beck, 2006, 7. vydání, str. 569-572 – k povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní a požadavku na určitost skutkových tvrzení a důkazního návrhu).
13. Soud také přihlédl k námitce žalované, vznesené jednatelem žalované, že peněžní prostředky, které byly na účet žalobkyně č. bankovní účet zasílány ve valné většině jednatelem žalované, byly peněžní prostředky určené na společnou domácnost žalobkyně a jednatele žalované. Soud tuto námitku vyhodnotil z perspektivy předmětu sporu jako irelevantní, neboť jednatel žalované a žalobkyně nebyli manželé, tudíž nedošlo ke vzniku společného jmění manželů, kdy k nakládání s těmito finančními prostředky nebylo třeba souhlasu druha žalobkyně - jednatele žalované a bylo zcela na volném rozhodnutí žalobkyně, jak s nimi naloží, neexistovala-li mezi žalobkyní a jednatelem žalované dohoda o způsobu s jejich nakládáním. Ani jeden z účastníků řízení však existenci takovéto dohody do rozhodnutí ve věci samé netvrdil.
14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Po provedeném dokazování, kdy se nepodařilo prokázat účel plateb ze dne 25. 4. 2018 a ze dne 1. 5. 2018, soud zhodnotil, že žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částky vyplacené bez právního důvodu, které byly vyplaceny na účet žalované dne 25. 4. 2018 a dne 1. 5. 2018, a proto žalovaná je povinna v souladu s ustanovením § 2991 občanského zákoníku toto plnění, učiněné žalobkyní bez právního důvodu, vydat žalobkyni. Splatnost nároku žalobkyně soud dovodil odlišně od žalobkyně, nárok na zaplacení úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení žalované vyplývá přímo ze zákona, a to z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním dne 9. 6. 2020 (ve vztahu k datu 8. 6. 2020, kdy žalované byla doručena žaloba, jako kvalifikovaná výzva k plnění a nikoliv k datu 1. 9. 2018, jako k datu po splatnosti smlouvy o půjčce, jíž žalobkyně v řízení neprokázala) a jeho výše byla stanovena tak, jak navrhla žalobkyně ve svém žalobním petitu. Soud proto návrhu žalobkyně, vyjma nároku na úroky z prodlení od 1. 9. 2018 do 8. 6. 2020, vyhověl.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části (v části úroků z prodlení). Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5.000 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (z částky 100.000 Kč) ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši á 5.100 Kč za pět úkonů právní služby, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy (½ odměny dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), sepis žaloby, účast u jednání soudu dne 10. 8. 2020 delší než dvě hodiny, dále pět režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 5.134,50 Kč Náklady řízení ve výši 34.584,50 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se oprávněný domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.