Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 43/2021-28
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 5 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 750 Kč
s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 750 Kč od datum do datum, ve výši 10 % ročně z částky 750 Kč od datum do zaplacení, ve výši 1,75 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 750 Kč od [datum] do [datum], ve výši 10 % ročně z částky 750 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 1,75 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 250 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 750 Kč od datum do zaplacení), které se žalobkyně se domáhala z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum, na základě které poskytla žalovanému částku 3 000 Kč. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 750 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně žalobu zdůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovanému poskytla částku 3 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni vrátit spolu s „ poplatkem“ ve výši 750 Kč do datum. Žalovaný nevrátil ničeho.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán na adresu trvalého pobytu.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na datum, k tomuto jednání se žádný z účastníků nedostavil, ač byli oba předvoláni řádně a včas. Žalobkyně svoji neúčast omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný svoji neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků řízení dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z listin y nazvané„ tato smlouva o zápůjčce“ uzavřené za použití prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím formuláře na webovém portálu www.coolcredit.cz soud zjistil, že v této listin ě je uvedeno, že dne datum se zavázala žalobkyně poskytnout žalovanému jako klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 3 000 Kč s tím, že klient se zavázal věřiteli vrátit dle podmínek stanovených ve smlouvě zápůjčku a uhradit poplatek ve výši 750 Kč nejpozději do datum. Dnem poskytnutí zápůjčky se pro účely této smlouvy považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu věřitele. Z této listin y však soud zjistil, že tato není podepsána žalovaným, u jeho jména je pouze uveden příjmení kód: číslo. Z žádných listinných důkazů však nevyplývá, že by žalovanému tento příjmení byl přidělen a sdělen a žalovaný se měl tímto příjmení prokázat a odsouhlasit uvedenou smlouvu. Dále nebylo ani doloženo, že byla ověřena totožnost žalovaného.
6. Z potvrzení o platbě (č.l. 13) soud zjistil, že z účtu č. bankovní účet na jméno žalovaného byla provedena úhrada 1 Kč ve prospěch žalobkyně. Z potvrzení o platbě (č.l. 13 verte) soud zjistil, že žalobkyně dne datum odeslala na účet č. bankovní účet částku 3 000 Kč.
7. Z přípisu zástupkyně žalobkyně ze dne datum a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.
8. Z všeobecných obchodních podmínek, z upomínky ze dne datum, z opakované výzvy k úhradě ze dne datum, soud nezjistil pro věc žádné podstatné skutečnosti.
9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce s obsahem tvrzeným v žalobě. Žalobkyní předložená listin listina je formulářem, k němuž není připojen podpis žalovaného. Rovněž nebylo prokázáno, že by byla ověřena totožnost žalovaného. I kdyby takovou smlouvu uzavřely, nevzal soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřovala schopnost žalovaného zápůjčku řádně splácet. O nutném poučení žalobkyně o potřebě doplnit skutečnosti a důkazy stran uzavření smlouvy, příp. ověřené úvěryschopnosti žalovaného by byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání, čemuž však svojí nepřítomností zabránila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 (publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C číslo), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. , nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 , publikované v systému ASPI pod č. JUD132511CZ).
10. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán právní důvod, pro nějž žalobkyně žalovanému částku poskytla. Soud proto věc posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník “), tj. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný čerpal částku 3 000 Kč bez právního důvodu (resp. právní důvod nebyl zjištěn), došlo u něj k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a toto obohacení je povinen vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku . Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení přípisem odeslaným dne datum (odeslání dřívější výzvy žalobkyně neprokázala). Žalobkyně netvrdila a neprokazovala, kdy byl tento přípis žalovanému skutečně doručen. Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 občanského zákoníku ) ve spojení s lhůtou k plnění, tj. dne datum nastala splatnost částky 3 000 Kč a od následujícího dne, tj. od datum, je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky ve smyslu § 1968 občanského zákoníku . Soud proto žalobě výrokem I. částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 3 000 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř).
11. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku II. zamítl. Zamítnutí žaloby se tedy týkalo nárokovaného poplatku ve výši 750 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a souvisejícího příslušenství z uvedených částek, dále soud zamítl část požadovaných úroků z prodlení i z částky 3 000 Kč, jelikož prodlení nastalo později, než nárokovala žalobkyně, a v době prodlení již zákonná výše byla nižší.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem III. v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaný byl sice ve věci poměrně úspěšnější než žalobkyně, nicméně pro jeho pasivitu v celém řízení mu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) ani dovolání (§ 236 odst. 1 a contrario o. s. ř. o. s. ř. ) přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).