Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 47/2021-63

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 53 196 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 768 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % od 1. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 24 428 Kč s úrokem z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. rozsudku a co do úroku ve výši 72,3 % p.a. z částky 38 936,61 Kč od 21. 8. 2020 do 13. 9. 2020 ve výši 1 798,80 Kč, úrok ve výši 10 % p.a. z částky 38 936,61 Kč od 14. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 8. 2020 dosáhne částky 118 540 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 768 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % od 1. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 24 428 Kč s úrokem z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. rozsudku a co do úroku ve výši 72,3 % p.a. z částky 38 936,61 Kč od 21. 8. 2020 do 13. 9. 2020 ve výši 1 798,80 Kč, úrok ve výši 10 % p.a. z částky 38 936,61 Kč od 14. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 8. 2020 dosáhne částky 118 540 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 42 901 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 901 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 287,83 Kč, a úrokem ve výši 10 % ročně z částky 38 936,61 Kč od 14. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne výše 118 540 Kč, a částky ve výši 10 295,60 Kč jako smluvní pokuty, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 798,80 Kč. Žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 72,3% ročně splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 2 744 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2020. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění uhradila žalovaná částku ve výši 8 232 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradu splátky č. 4. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně ke dni 19. 8. 2020 úvěr zesplatnila a celá dosud nesplacená jistina a přirostlé úroky za poskytnutí úvěru, které se staly součástí nové jistiny, se stala splatnou. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění nezaplatí, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, tedy od 1. 11. 2020 do zaplacení, požadována je ke dni vyhotovení žaloby ve výši 10 295,60 Kč. Žalovaná po zesplatnění uhradila žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč, zbylou část dluhu přes výzvu nezaplatila.

2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, ač byla řádně předvolána.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. , dále jen „ “), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a v řízení bylo zjištěno:

4. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 28. 1. 2020 smlouvu o úvěru číslo na základě které věřitel žalované poskytl úvěr výši 40 000 Kč (prokázáno návrhem/smlouvu o úvěru číslo). Žalované se dostalo poučení o potřebných informací o spotřebitelském úvěru (prokázáno předsmluvním formulářem ze dne 28. 1. 2020). Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet dotazem na databáze Solus bez negativního příznaku a NRKI s vyšším rizikem (prokázáno výpisem z těchto databází), dále na základě předsmluvního dotazníku vyplněného žalovanou k jejím výdělkových a osobním poměrům (prokázáno předsmluvním formulářem – hodnocení klienta ze dne 28. 1. 2020). Úvěr byl schválen a žalované schválení oznámeno dopisem ze dne 29. 1. 2020 včetně splátkového kalendáře (prokázáno oznámením o schválení a splátkovým kalendářem ke smlouvě číslo). Úvěr ve výši 40 000 Kč byl žalované vyplacen v plné výši na její bankovní učet dne 28. 1. 2020 (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 72,3% ročně splácet v 36 měsíčních splátkách ve výši 2 744 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2020 (rovněž prokázáno smlouvu o úvěru číslo). Žalovaná porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas (v prodlení byla s úhradou splátky č. 4). Vyzvána k úhradě a upozorněn na zesplatnění byla žalovaná dopisem žalobkyně ze dne 16. 7. 2020 a 17. 8. 2020 (prokázáno výzvou k zaplacení a upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 16. 7. 2020 a 17. 8. 2020). Proto věřitel celý úvěr zesplatnil ke dni 19. 8. 2020 (prokázáno oznámením ze dne 19. 8. 2020). Z úvěrové smlouvy bylo dále zjištěno, že zápůjční úroková sazba činila 72,3% ročně; dle části B) smlouvy, bod 6.1, že pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále je v bodě 6.2 smlouvy uvedeno právo poskytovatele vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením, výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle bodu 6.5 pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny až do úplného zaplacení. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 42 901 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 10 295,60 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 72,3% ročně z částky 38 936,61 Kč od 21. 8. 20 do 13. 9. 2020 ve výši 1 798,80 a úrok ve výši 10% ročně z částky ve výši 38 936,61 od 14. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do částky 118 540 Kč. Z karty klienta, která představuje výpis z úvěrového účtu, bylo zjištěno, že žalovaná do zesplatnění uhradila částku ve výši 8 232 Kč, a úhradu v celkové výši 3 000 Kč učinila až po zesplatnění dne 19. 8. 2020 (prokázáno kartou klienta ke smlouvě číslo). K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 42 901,20 Kč s příslušenstvím byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 3. 6. 2021 (prokázáno výzvou před podáním žaloby a poštovním podacím archem ze dne 3. 6. 2021).

5. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované – konkrétně insolvenčního rejstříku, bankovních i nebankovních registrů (prokázáno: výpisem z těchto databází –insolvenční rejstřík, NRKI/BRKI, SOLUS). Žalobkyně provedla šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet dotazem na databáze Solus s výsledkem – bez negativních příznaků a dle NRKI spadá žalovaná do kategorie I, skóre 283 (nízké body do interního Score Card, vyšší riziko, úvěr je limitován, případně zamítán). Dle výpisu NRKI byla žalovaná tedy zařazena do„ nejhorší“ kategorie s vyšším rizikem nesplácení (prokázáno výpisem z těchto databází). Dále na základě formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána s pravidelný příjmem přes 24 500 Kč, příjem celé domácnosti činí 24 500 Kč, výdaje 13 470 Kč z toho činí 6 060 Kč výdaje na splátky na další úvěry u žalobkyně (prokázáno: hodnocení klienta ze dne 28. 1. 2020, pracovní smlouva ze dne 4. 8. 2016 s dodatkem ze dne 4. 8. 2016). Žalovaná je zaměstnána u zaměstnavatel anonymizována dvě slova obec s čistým měsíčním příjmem žalované za měsíce leden 2020 ve výši 26 687 Kč, za prosinec 2019 ve výši 31 501 Kč (prokázáno: výpisy z účtu vedeného za měsíc leden 2020, prosince 2019).

6. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní na účet žalované i skutečnost, že žalovaná porušila svou povinnosti vrátit úvěr řádně a včas a na poskytnutí úvěr uhradila pouze částku 11 232 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalované, když se spokojila s prokázáním takových skutečností, které svědčily pro závěr o schválení a poskytnutí úvěru, naopak ty (konkrétně výpis NRKI, vysoký podíl výdajů žalované spojených se splácením jiných úvěru poskytnutých pouze žalobkyní, bez zjišťování účelu), které by tento mohly závěr zpochybnit, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala. Při příjmu cca 25 000 Kč a výdajích jen na půjčky u žalobkyně cca 6 060 Kč v době podání žádosti o další úvěr se splátkou cca 3 000 Kč, vyvolává jen tento poměr vážné pochybnosti o možnosti dalšího zadlužování. Nebyly předloženy například výpisy z účtu žalované (předloženy byly jen potvrzení o došlé platbě – mzdě), ze kterých by byly zřejmé pravidelné výdaje žalované, případně jaký zůstatek účet dlouhodobě vykazuje, či zda účet nevykazuje permanentní záporný zůstatek. Do této částky je třeba zahrnout náklady bydlení a domácnost (uváděná částka 4 000 Kč za nájemní bydlení je iluzorní a neodpovídá pravděpodobným nákladům na bydlení, natož dlouhodobě udržitelným), dopravu, osobní potřeby včetně stravy apod. Žalobkyně se spokojila se sdělením žalované o příjmu a výdajích jí známých (splátky na jiné úvěru poskytnutých žalobkyní). Žalobkyně tak nepostupovala s řádnou péčí, jak jí ukládá , o spotřebitelském úvěru, a , o ochraně spotřebitele.

7. Soud má za to, že i v poměrech , o spotřebitelském úvěru, který nabyl účinnosti 1. 12. 2016, a kterému je třeba vztah účastníků podřídit (smlouva byla uzavřena 13. 4. 2018), se má soud z úřední povinnosti zabývat, aniž by bylo třeba námitky dlužníka, obdobně jako za účinnosti předchozí úpravy tím, zda věřitel před poskytnutím úvěru řádně (s odbornou péčí) splnil svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr – přes gramatický výklad obsahu ust. , o spotřebitelském úvěru, který je třeba odmítnout jako rozporný s evropskou úpravou ochrany spotřebitele (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru), která má aplikační přednost. Tento závěr potvrdilo i stanovisko generální advokátky k předběžné otázce položené českým okresním soudem, následně i rozsudek SDEU ze dne 5. března 2020 v této věci pod zn. C -679/18:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

8. Podle , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce druhého poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Za shora uvedeného tak soudu uzavírá, že důsledkem porušení povinnosti žalobkyně s odbornou péčí zkoumat a řádně vyhodnotit schopnost žadatele o úvěr jej reálně splácet, je tak absolutní neplatnost, neboť toto porušení povinnosti odporuje nejen evropské legislativě, ale i zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný jen co do části představující jistinu poskytnutého úvěru po odečtení uhrazené částky (28 768 Kč). Tím, že žalovaná nezaplatila dluh řádně a včas, dostala se do prodlení, a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení ( ), které soud stanovil podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Ohledně zbytku nároku včetně smluvních pokut a dalšího příslušenství vyjma zákonného úroku z prodlení, jak byl přiznán výrokem I., soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, konkrétně co do nároku na jistinu, a na část zákonných úroků z prodlení, ohledně nároku na přiznání kapitalizovaného smluvního úroku se zákonným úrokem z prodlení a smluvního úroku běžícího, soud žalobu zamítl. Je-li předmětem řízení vedle pohledávky též její příslušenství (v daném případě smluvní úroky), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Soud tak při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu ve věci přihlédl i k příslušenství pohledávky žalobkyni přiznané i nepřiznané a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.