Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 256/2021-54
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 7 258 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 548 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 548 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a částku 164 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 43,40 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 133,20 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 3 546 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 775,02 Kč a dále ve výši ve výši 8,05 % ročně z částky 5 756,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a z částky 2 208,34 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 4 649,57 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z částky 5 756,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, a co do úroku ve výši 113,64 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z částky 133,20 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 548 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 548 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a částku 164 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 43,40 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 133,20 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 3 546 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 775,02 Kč a dále ve výši ve výši 8,05 % ročně z částky 5 756,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a z částky 2 208,34 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 4 649,57 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z částky 5 756,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, a co do úroku ve výši 113,64 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z částky 133,20 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 7 258 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba s.r.o. ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 24. 4. 2015 s žalovanou, na jejímž základě byla žalované, po předešlém prověření její schopnosti poskytnutou zápůjčku splácet, předána zápůjčka ve výši 6 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření zápůjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 546 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek), odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků ve 43 týdenních splátkách po 222 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 19. 2. 2016. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 13. 10. 2015, přičemž uhradila pouze částku 2 452 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na jistinu ve výši 243,66 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 546 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 462,34 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 7 094 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 5 756,34 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 337,66 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 5 756,34 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za období od 20. 2. 2016 do 6. 12. 2019, ve výši 4 649,57 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 5 756,34 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za období od 27. 2. 2016 do 6. 12. 2019, ve výši 1 775,02 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dále byla mezi původním věřitelem společností právnická osoba s.r.o. a žalovanou uzavřena dne 5. 2. 2015 smlouva o půjčce číslo na jejímž základě byla žalované, po předešlém prověření její schopnosti poskytnutou zápůjčku splácet, předána zápůjčka ve výši 4 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření zápůjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek), odměny za administrativní činnost ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 3. 12. 2015. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 19. 12. 2016, přičemž uhradila pouze částku 6 200 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na jistinu ve výši 3 866,80 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 169,20 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 164 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 133,20 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 30,80 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 133,20 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za období od 4. 12. 2015 do 6. 12. 2019, ve výši 113,64 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 133,20 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za období od 11. 12. 2015 do 6. 12. 2019, ve výši 43,40 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 23. 9. 2021, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřeli dne 24. 4. 2015 smlouvu o půjčce číslo na základě které právní předchůdce poskytl žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 3 546 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 546 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 9 546 Kč ve 43 týdenních splátkách ve výši 222 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku půjčky převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky (dále jen“ Smluvní podmínky“). Dle čl. 1 Smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 20,98 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 Smluvních podmínek k prodloužení trvání této smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Před uzavřením smlouvy dne 24. 4. 2015 byla vyplněna a žalovanou podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že žalovaná pobírala státní podporu ve výši 7 100 Kč a přídavky ve výši 8 000 Kč a 5 000 Kč, náklady na nájem včetně inkasa činily 7 100 Kč měsíčně, ostatní výdaje domácnosti činily 8 500 Kč měsíčně a výdaje na telefon činily 200 Kč měsíčně, další závazek žalovaná splácela po 1 000 Kč měsíčně, žila v nájemním bytě s jedním nezaopatřeným dítětem. K ověření těchto údajů měl být žalovanou předložen občanský průkaz, výpis z účtu, výměr státní podpory, nájemní smlouva a doklad SIPO (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne 24. 4. 2015 a kartou zákazníka). Dále žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřeli dne 5. 2. 2015 smlouvu o půjčce číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 2 364 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 364 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 100 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 6 364 Kč ve 43 týdenních splátkách ve výši 148 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku půjčky převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky (dále jen“ Smluvní podmínky“). Dle čl. 1 Smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky ve 43 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 20,98 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 Smluvních podmínek k prodloužení trvání této smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Před uzavřením smlouvy dne 5. 2. 2015 byla vyplněna a žalovanou podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že žalovaná byla na mateřské dovolené a měla příjem ve výši 7 100 Kč a další příjmy ve výši 13 000 Kč, náklady na nájem včetně inkasa činily 7 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje domácnosti činily 8 500 Kč měsíčně a výdaje na telefon činily 200 Kč měsíčně, další závazek žalovaná splácela po 700 Kč měsíčně, žila v nájemním bytě s jedním nezaopatřeným dítětem. K ověření těchto údajů měl být žalovanou předložen občanský průkaz, výpis z účtu, pracovní smlouvy, výměr státní podpory, nájemní smlouva a doklad SIPO (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne 5. 2. 2015 a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 původní věřitel společnost právnická osoba postoupila obě výše uvedené pohledávky za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 6. 12. 2019. Oznámení bylo žalované odesláno dne 7. 1. 2020 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 včetně podacího lístku ze dne 7. 1. 2020). K úhradě dlužné částky v celkové výši 15 948,32 Kč byla žalovaná vyzvána rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 9. 3. 2021 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalované odeslána dne 23. 2. 2021 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 22. 2. 2021 a podacího lístku ze dne 23. 2. 2021).
4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 24. 4. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s úrokem ve výši 546 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč vrátit ve sjednaných 43 týdenních splátkách. Dne 5. 2. 2015 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dále uzavřena druhá smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 4 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s úrokem ve výši 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 100 Kč vrátit ve sjednaných 43 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně v případě smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 4. 2015 (předmětem smlouvy ze dne 5. 2. 2015 je zápůjčka ve výši nižší než 5 000 Kč) aplikoval ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), ve znění účinném od 25. 2. 2013, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal před uzavřením dané smlouvy úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované. Z karty zákazníka ze dne 24. 4. 2015 předložených žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaná před uzavřením smlouvy ze dne 24. 4. 2015 uvedla, že pobírá sociální dávky v celkové výši 21 100 Kč, přičemž měla mít výdaje na bydlení, domácnost a další potřebné výdaje v celkové výši 15 800 Kč, splácela další závazky ve výši 1 000 Kč měsíčně. Těmito listinami však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalované řádně ověřeny, dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. Navíc již informace sdělené žalovanou, která byla závislá na sociálních dávkách a měla další závazky, vzbuzuje pochybnosti o schopnosti žalované řádně splácet další závazek. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně, na kterou byly pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku , neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 4. 2015 řádně zkoumal úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 4. 2015 žalované částku 6 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, když dle žalobních tvrzení byla žalovanou uhrazena na tento závazek částka ve výši 2 452 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě v této části vyhověno pouze co do částky 3 548 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč – úhrada ve výši 2 452 Kč). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 3 548 Kč, a to ode dne 21. 1. 2020, když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení vyzvána až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne 10. 1. 2020 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 20. 1. 2020. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši požadované žalobou, když tento je nižší než úrok dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a soud je žalobou vázán. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. U smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 5. 2. 2015 soud zákon o spotřebitelském úvěru neaplikoval, neboť předmětem této smlouvy je plnění nižší než 5 000 Kč. Co do požadovaného smluvního úroku ve výši 20,98 % z dlužné jistiny za dobu od 4. 12. 2015 do zaplacení (v žalobě žalobkyně kapitalizovala úrok za dobu od 4. 12. 2015 do 6. 12. 2019 ve výši 113,64 Kč) však soud shledal žalobu nedůvodnou. Dle čl. 1 Smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, byla sjednána v případě úhrady celkové částky ve 43 splátkách výše výpůjční úrokové sazby 20,98 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 Smluvních podmínek k prodloužení trvání této smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek tedy mohlo dojít k prodloužení doby trvání smlouvy, avšak bez práva věřitele požadovat další úroky v období následujícím po původně sjednané době trvání smlouvy. Vzhledem k výše uvedenému právnímu závěru byla žaloba ve vztahu k požadavku na uhrazení úroku ve výši 113,64 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z jistiny ve výši 133,20 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení zamítnuta. Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 133,20 Kč, který žalobkyně kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za období od 11. 12. 2015 do 6. 12. 2019, ve výši 43,40 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku .
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.