Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 81/2021-39
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 372,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 372,71 Kč,
kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 154,28 Kč,
zákonný úrok z prodlení z částky 3 372,71 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení ve výši 8,5% ročně,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 372,71 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 154,28 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 372,71 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení ve výši 8,5% ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 372,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o účtu číslo (dále jen„ smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky obec spořitelny. Žalovaný byl dle smlouvy povinen platit ceny za služby a produkty poskytované původním věřitelem v souladu s platným sazebníkem. Na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 3 372,71 Kč, tím vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku do doby jeho vyrovnání byl žalovaný povinen hradit původnímu věřiteli z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení. Z důvodu neuhrazení debetního zůstatku byla pohledávka dne 1. 6. 2018 převedena na evidenční účet pohledávek. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 6. 2018 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 10. 2018 došlo s účinností k 1. 11. 2018 k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Změna věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 21. 11. 2018. Žalovanému byla zaslána rovněž předžalobní výzva, přesto žalovaná částka dosud nebyla uhrazena a s její úhradou je tedy žalovaný v prodlení.
2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 9. 6. 2021, č. j. číslo jednací, podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř. “) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě. Dále byl usnesením ze dne 9. 6. 2021, č. j. 19 C 81/2021 -34, vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaný nereagoval, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 2. 11. 2017 uzavřena rámcová smlouva o finančních službách a zároveň smlouva o účtu, v níž se předchůdce žalobce zavázal vést žalovanému účet v českých korunách, oproti tomu se žalovaný zavázal platit za poskytnuté služby a produkty. Součástí této smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce. Na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 3 372,71 Kč, tím vznikla žalovanému povinnost tento uhradit i s příslušným úrokem v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky, naposledy pak 1. 6. 2018, kdy byla pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 10. 2018 došlo s účinností k 1. 11. 2018 k postoupení předmětné pohledávky na žalobce.
5. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “). Dle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Na základě smlouvy se předchůdce zavázal vést účet žalovanému oproti závazku žalovaného platit za poskytované služby a produkty. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Následně tedy došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný své závazky dosud neuhradil, ani jiným způsobem neprokázal jejich zánik.
6. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z. , kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 372,71 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
8. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o účtu, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč.
9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.
10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.