Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 100/2021-31

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 10 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 2 856,43 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 12. 6. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 2 856,43 Kč se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 18. 11. 2020 domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 356,43 Kč a částky 500 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to vše z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum, na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového limitu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 10 000 Kč, požadovala žalobkyně z této částky zaplacení zákonného úroku z prodlení od 12. 6. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle (dále jen ), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právními předchůdci žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem na anonymizováno, a společností právnická osoba se sídlem v obec dne datum a datum, na základě nichž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, z dokladu o poskytnutí částky ve výši 10 000 Kč žalovanému, z obchodních podmínek tvořících nedílnou součást smlouvy, z potvrzení o provedené platbě vyčerpané v rámci úvěru, z pravidelných měsíčních výpisů z účtu žalovaného a z předžalobní výzvy zaslané žalovanému má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč. Z vyčerpaných finančních prostředků byl žalovaný povinen hradit úrok ve výši 11,75 % ročně, což představuje úrok ve výši 141 % ročně. Žalobkyně doložila doklad o tom, že žalovanému byla fakticky poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, přičemž na úhradu tohoto dluhu žalovaný ničeho nezaplatil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval.

6. Žalobkyně byla usnesením soudu ze dne 14. 4. 2021 vyzvána k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů, zda byla před uzavřením předmětné smlouvy prověřena úvěruschopnost žalovaného v souladu s  o spotřebitelském úvěru.

7. Žalobkyně na výzvu sdělil, že v daném případě se nedochovaly žádné podklady, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy.

8. Podle , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

9. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

10. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

11. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně. Podepsaná smlouva představuje smlouvu formulářového charakteru, pro kterou je typické její přijetí nebo odmítnutí pouze jako celku. Vzhledem ke konstrukci smlouvy nelze mít pochyb o tom, že žalobkyní zvolená forma smlouvy je zavádějící v tom směru, že uvádí měsíční výši úroku, která však přepočtením na roční sazbu představuje úrok ve výši 141%. Tato sazba výrazným způsobem překračuje obvyklou míru úroků u spotřebitelských úvěrů v nebankovním sektoru, která se pohybuje v rozmezí 25 % 40 % ročně, přičemž výše sjednaného úroku z úvěru nemůže být zastírána stanovením úrokové sazby v měsíční výši. Vzhledem k výše uvedenému lze ujednání o výši úroku z úvěru považovat dle § 580 odst. 1 o. z. za neplatné, neboť je v rozporu s dobrými mravy. Rovněž má soud za to, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání, které má zjevně cíl vyvolat ve spotřebiteli dojem sjednání nízké úrokové sazby jejím uvedením v měsíční výši, ačkoliv v typově srovnatelných závazcích jsou uváděny úrokové sazby v ročním intervalu. V tomto směru lze odkázat na § 6 o. z., kdy každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Rovněž nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

18. Soud se dále zabýval otázkou, zda s přihlédnutím k § 576 o. z., je neplatnou pouze část smlouvy o úvěru zahrnující ujednání o úroku z úvěru nebo je neplatná smlouva celá. Bylo tedy nutné vyhodnotit, zda z povahy právního jednání, jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k právnímu jednání došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. V tomto směru soud odkazuje na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. ze dne 26. 9. 1997, ze dne 25. 9. 1997 nebo na nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 10. 7. 2008, v nichž bylo konstatováno, že při posuzování této otázky je třeba dbát na vůli subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, k jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Neoddělitelnost je tak třeba posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. Jak bylo již konstatováno, smyslem uzavření smlouvy o úvěru bylo vytvoření zisku v podobě úroku z úvěru. Jestliže tato část právního jednání byla shledána neplatnou, nelze jí od ostatního obsahu oddělit pro nezpůsobilost samostatné existence zbylé části obsahu právního jednání. Dle názoru soudu nelze pochybovat o tom, že bez sjednání úroku v dané výši by původní věřitel takový právní úkon neučinil, neboť smyslem jeho činnosti je dosažení zisku z poskytnutí prostředků jako úvěru. Věřiteli, který sleduje dosažení zisku, pak nelze proti jeho vůli vnutit pouze jeho částečné uskutečnění, a proto nelze sjednání úroku oddělit od zbylé části obsahu smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že je-li neplatné ujednání o úroku, je pro jeho neoddělitelnost neplatné celé právní jednání, tedy celá smlouva o úvěru včetně sjednaných nákladů spojených s vymáháním dlužné částky.

19. Dále soud konstatuje, že se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy se soud musí zabývat otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena platně s přihlédnutím k ustanovení a , o spotřebitelském úvěru. V případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele dle těchto ustanovení, lze smlouvu o spotřebitelském úvěru považovat za neplatnou.

20. V daném případě bylo zjištěno, že věřitel neposoudil zákonným způsobem před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Vzhledem ke sdělení žalobkyně dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné prověření schopnosti žalovaného fakticky úvěr splácet.

21. Za této situace soud uplatněný nárok posoudil z titulu bezdůvodného obohacení. V daném případě bylo prokázáno, že žalovanému byla fakticky poukázána částka 10 000 Kč, a to na základě neplatné smlouvy o úvěru. Tímto se žalovanému dostalo bez právního důvodu plnění představující bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný nic nezaplatil, výše bezdůvodného obohacení představuje celou poskytnutou částku.

22. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 10 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 12. 6. 2019 do zaplacení, neboť žalovaný byl od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením ( ).

23. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku 2 856,43 Kč (kapitalizovaný úrok 2 356,43 Kč + 500 Kč náklady s uplatněním pohledávky). Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva je neplatná, nemůže se žalobkyně domáhat zaplacení kapitalizovaného úroku z úvěru a nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky, pokud tyto nároky vyplývají ze smluvních ujednání neplatného závazku.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle , přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla neúspěšná do neparné části uplatněného nároku. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle vyhl. č. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s  ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč.

25. K aplikaci vyhl. č. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

26. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.