Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 152/2021-42
Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 078,27 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 261 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 7 261 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 771,85 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení úroku 150 Kč a částky 2 817,27 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení 450,4 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 261 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 7 261 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 771,85 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení úroku 150 Kč a částky 2 817,27 Kč se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení 450,4 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 261 Kč s příslušenstvím a dále částky 2 817,27 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel dne 23. 5. 2019 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž tato společnost poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Uvedené peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 2 300 Kč v jedné splátce splatné 30 dní ode dne uzavření smlouvy. Na základě dodatku ke smlouvě uzavřeného dne 16. 9. 2019 byla doba splatnosti úvěru prodloužena do 16. 10. 2019. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a rovněž paušální náhradu výdajů spojených s odesláním písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 16. 11. 2020, přičemž celková pohledávka ve výši 10 610 Kč byla tvořena dlužnou jistinou ve výši 7 261 Kč, nesplacenou smluvní pokutou ve výši 3 199 Kč a neuhrazenými paušálními náklady na upomínání ve výši 150 Kč. příjmení 2 817,27 Kč představuje smluvní pokutu 0,1 % denně ode dne následujícím po dni splatnosti úvěru, tj. 17. 10. 2019, z dlužné jistiny pohledávky ve výši 7 261 Kč do dne 8. 11 2020. Žalobkyně se domáhala po žalovaném rovněž částky 150 Kč z titulu 3 upomínacích dopisů po 50 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listin y mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. soud rozhodl bez jednání.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel se společností právnická osoba dne 23. 5. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 2 300 Kč v jedné splátce splatné do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Strany si tak sjednaly úrok z poskytnuté částky ve výši 279,83 % ročně. V dodatku ke smlouvě ze dne 16. 9. 2019 byla splatnost úvěru prodloužena do 16. 10. 2019. Pro případ porušení povinnost žalovaného zaplatit jakoukoli část svého závazku řádně a včas si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Dále si sjednaly poplatek 50 Kč za první, druhou i třetí písemnou upomínku, které byly žalovanému zaslány. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 16. 11. 2020. Žalovaný v rámci řízení netvrdil, tím spíše neprokázal, že by žalobkyní požadovanou částku uhradil.
4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen v té části, v níže se žalobkyně domáhá zbylé nevrácené jistiny ve výši 7 261 Kč a úroku z prodlení z této částky. Strany neuzavřely platně smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), jelikož ujednání stran o úroku ve výši 279,83 % ročně (blíže ke srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 publikované v časopise Soudní judikatura pod číslo) ročně je ujednáním nemravným podle § 580 OZ , k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 OZ . Ujednání o úroku je totiž esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, bez níž úvěrová smlouva nemůže být platná, a v tomto případě tak nelze aplikovat ustanovení § 575 ani § 576 OZ . Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla právní předchůdkyně peněžní prostředky a sdělila mu, že požaduje, aby minimálně tyto prostředky byly vráceny ve sjednané lhůtě, bylo žalobě vyhověno pouze v té části, která odpovídá nevrácené jistině. Na straně žalovaného totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ , jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § 2991 odst. 1 OZ je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit. Vydání bezdůvodného obohacení je splatné na výzvu. Žalobkyně vyzvala žalovaného z 6. 7. 2019 k zaplacení dluhu. Až ode dne následujícího se žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení dostal do prodlení. Vrátit bezdůvodné obohacení je povinen spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
5. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu neplatnou, nebylo možné vyhovět ani nároku na zaplacení smluvních poplatků či smluvní pokuty. Ve zbytku soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. , podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru jejího úspěchu a neúspěchu. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. , která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. V případě plného úspěchu by náklady řízení byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. Jelikož ke dni vyhlášení rozsudku byla žalobkyně úspěšná přibližně v rozsahu 60% a neúspěšná v rozsahu 40%, má právo na náhradu nákladů v rozsahu 20%, tedy ve výši 450,4 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu takového rozhodnutí nebo podat exekuční návrh u exekutora.