Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
10 C 148/2018-127
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Balcar ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci
pro zaplacení 106.773 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 31.360 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31.360 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, b) částku ve výši 73.173 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 57.493 Kč od 9. 5. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.680 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to celé do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu žalobkyně na uložení povinnosti žalované zaplatit částku ve výši 2.240 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2.240 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 42.808 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Náchodě náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2.247 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 31.360 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31.360 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, b) částku ve výši 73.173 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 57.493 Kč od 9. 5. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.680 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to celé do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud zamítá žalobu žalobkyně na uložení povinnosti žalované zaplatit částku ve výši 2.240 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2.240 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 42.808 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Náchodě náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2.247 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2018 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 31.360 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 31.360 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Svoji žalobu rozšířila návrhem doručeným dne 14. 10. 2020, když požadovala zaplatit ještě částku ve výši 73.173 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 57.493 Kč od 9. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.680 Kč od datum do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. číslo v katastrální uzemí nad anonymizováno (dále také jen pozemek). Na základě smlouvy o užívání pozemku ze dne 21. 12. 2007 bylo mezi žalobkyní a žalovanou upraveno právo užívání pozemku v souvislosti s vedením elektrické přípojky žalované, která byla žalovanou vybudována pod pozemkem. Dne 27. 7. 2016 žalobkyně žalované smlouvu o užívání pozemku vypověděla s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Na základě této výpovědi nejpozději od března 2017 žalované již nesvědčí právo užívání ani žádné jiné právo k pozemku a žalované tak užíváním pozemku vzniká bezdůvodné obohacení. Navzdory pokusům o mimosoudní vyřešení záležitosti žalovaná za užívání pozemku ničeho neuhradila Žalobkyně tak po žalované požaduje vydání tohoto obohacení, které žalované vyúčtovala za období od března 2017 do února 2018 ve výši 33.600 Kč v předžalobní výzvě ze dne 26. 2. 2018, která byla žalované doručena dne datum se splatností do 15. 3. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívala pozemek v souvislosti s vedením elektrické přípojky i po podání žaloby, pokusila se žalobkyně svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od března 2018 vyřešit mimosoudně na základě znaleckého posudku vyhotoveného v předmětném řízení. Žalované tak vystavila fakturu číslo na částku 57.493 Kč, jíž vyčíslila nárok za období od 1. 3. 2018 do 31. 12. 2019, se splatností do 8. 5. 2020 a fakturu číslo na částku 15.600 Kč, jíž vyčíslila nárok za období od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se splatností do 31. 7. 2020. Žalovaná však obě faktury žalobkyni po jejich splatnosti vrátila a nároky dle předmětných vyúčtování žalobkyni neuhradila. Žalobkyni s ohledem na uvedené nezbylo, než se domáhat vydání bezdůvodného obohacení soudní cestou.
2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, a to ani z části. Žalovaná je vlastníkem pozemků parc. číslo v katastrální uzemí anonymizována dvě slova, které s pozemkem žalobkyně sousedí. Mezi oběma účastnicemi řízení existovaly dlouholeté vztahy, když např. jediný akcionář a jediný člen představenstva žalobkyně příjmení jméno příjmení byl v období od 30. 11. 2000 do 21. 7. 2014 předsedou představenstva žalované. Na základě žádosti žalované vydal dne 18. 10. 2007 stát. instituce anonymizována dvě slova územní souhlas s umístěním a provedením přípojky. Přípojka byla vybudována se souhlasem žalobkyně a účastnice řízení se dohodly, že dojde ke zřízení věcného břemene, k čemuž však nedošlo. obec toho uzavřely smlouvu o užívání pozemku. Žalovaná své závazky ze smlouvy po celé roky plnila, přesto dne 27. 7. 2016 zaslala žalobkyně bez jakéhokoli předchozího upozornění výpověď z této smlouvy. Žalovaná se domnívá, že vypovězení smlouvy žalobkyní bylo ovlivněno jednak skutečností, že anonymizováno jméno příjmení byl odvolán z představenstva žalované a tím, že došlo ke vstupu strategického investora do společnosti žalované. Žalovaná je proto přesvědčena, že postup členů představenstva při zřízení přípojky byl ze strany členů představenstva v rozporu s péčí řádného hospodáře a uzavření smlouvy spřízněnými osobami v neprospěch žalované pak v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Uplatnění nároku uvedeného v žalobě lze proto považovat za jednání, které se příčí dobrým mravům. Také při stanovení bezdůvodného obohacení došlo ze strany znalce k pochybení, když koeficienty uvedené ve znaleckém posudku nejsou stanoveny správně, neboť pozemek se nachází na západním okraji města v průmyslové zóně a pozemky, se kterými je srovnáván, se nacházejí v centru města.
3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je mj. vlastníkem pozemku parc. číslo o výměře 4289 m2, zapsaného na listu vlastnictví číslo vedeným Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod, pro katastrální území a územní celek anonymizována dvě slova.
4. Z územního souhlasu a ohlášení stavby stát. instituce anonymizována dvě slova ze dne 18. 10. 2007 soud zjistil, že žalované byl udělen souhlas s umístěním přípojky k objektu žalované mj. po pozemku žalobkyně.
5. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že v období od 4. 12. 2002 do 15. 2. 2016 byl členem představenstva žalobkyně příjmení jméno příjmení a v období od 15. 2. 2016 je členem představenstva žalobkyně jeho bratr anonymizováno jméno příjmení. Společnost zastupuje člen představenstva samostatně.
6. Z rekapitulace anonymizováno jméno příjmení ze dne 30. 3. 2017 bylo zjištěno, že anonymizováno příjmení z realitní kanceláře provozované v obec ohodnotil cenu obvyklou za 1 m2 pozemku na částku 2.800 Kč.
7. Ze smlouvy o užívání pozemku ze dne 21. 12. 2007 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalovaná vybudovala na pozemku žalobkyně elektrickou přípojku pro vlastní potřeby. Na základě této smlouvy byla žalovaná oprávněna využívat ve stanoveném rozsahu část pozemku žalobkyně a žalovaná se zavázala za toto užívání pozemku platit žalobkyni částku v měsíční výši 893 Kč plus DPH. Žalovaná se zavázala, že v případě potřeby užití pozemku žalobkyní učiní na vlastní náklady a v termínech, které neomezí žalobkyni, přeložení elektricky přípojky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 6 měsíců.
8. Z výpovědi ze smlouvy o užívání pozemku ze dne 27. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně vypověděla žalované smlouvu o užívání pozemku ze dne 21. 12. 2007. Právo užívat pozemek dle této smlouvy skončil uplynutím výpovědní lhůty, která započala doručením výpovědi žalované. Z doručenky od odeslaných zpráv bylo zjištěno, že výpověď smlouvy byla žalované doručena do datové schránky dne 27. 7. 2016.
9. Z geometrického plánu anonymizováno jméno příjmení ze dne 4. 3. 2019 byla zjištěna přesná poloha elektrické přípojky žalované na pozemku žalobkyně. Celková délka vedení po pozemku žalobkyně činí 140 m.
10. Z písemného znaleckého posudku číslo ze dne 22. 5. 2019 a výslechu znalce jméno příjmení soud zjistil, že omezení užívání pozemku je v šíři 2 m, neboť ochranné pásmo činí 1 m na každou stranu vodiče. V případě přípojky vedené po pozemku žalobkyně tak omezení činí 140 m x 2 m = 280 m2. Roční výši nájemného za užívání 280 m2 pozemku žalované znalec stanovil na částku 31.360 Kč, když vycházel z obvyklé ceny pozemku. Bezdůvodné obohacení za užívání předmětné části pozemku žalovanou tak znalec určil za období od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2018 ve výši 31.360 Kč. V následujícím období nedošlo k významnějším změnám v ceně pozemku a uvedený odhad výše bezdůvodného obohacení lze použít i pro období od 1. 3. 2018 do 30. 6. 2020.
11. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2018 a z print screenu webové stránky on-line služby sledování zásilek – Česká pošta, s.p. bylo zjištěno, že žalovaná dne 1. 3. 2018 obdržela od žalobkyně předžalobní výzvu, ve které byla vyzvána k uhrazení částky 33.600 Kč za užívání části pozemku od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2018, a to na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo ve lhůtě do 15. 3. 2018.
12. Z faktury žalobkyně číslo vystavené dne 31. 12. 2019 soud zjistil, že žalované byla účtována částka 57.493 Kč za užívání části pozemku žalobkyně v období od 1. 3. 2018 do 31. 12. 2019, se splatností do 8. 5. 2020. Z faktury žalobkyně číslo vystavené dne 30. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalované byla účtována částka 15.680 Kč za užívání části pozemku žalobkyně v období od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se splatností do 31. 7. 2020.
13. Z listin y označené jako Vrácení faktury číslo číslo datované dnem 31. 8. 2020 bylo zjištěno, že výše uvedené faktury byly žalované doručeny.
14. Dalšími provedenými důkazy nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí významné skutečnosti. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalované na provedení důkazu územním plánem Nového Města nad Metují, katastrální mapou Nového Města nad Metují a revizním znaleckým posudkem.
15. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Se svolením žalobkyně vybudovala žalovaná také na pozemku žalobkyně elektrickou přípojku ke svému objektu. V souvislosti s vedením přípojky uzavřely účastnice řízení dne 21. 12. 2007 smlouvu o užívání pozemku, ve které se žalovaná zavázala hradit žalobkyně měsíčně částku 893 Kč plus DPH. Na základě výpovědi smlouvy o užívání pozemku došlo k ukončení smluvního vztahu o užívání pozemku a od 28. 1. 2017 užívá žalovaná část pozemku o výměře 280 m2 bez právního důvodu. Nájem za užívání pozemku o výměře 280 m2 byl odhadnut na částku 31.360 Kč za rok.
16. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Podle § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč.
19. Soud má za to, že žaloba byla v převážné části podána po právu, a proto jí v této části vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovaná užívá v souvislosti s vedením elektrické přípojky část pozemku žalobkyně o výměře 280 m2 bez právního důvodu. Tím jí podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vzniká bezdůvodné obohacení ve výši 31.360 Kč za rok. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení tohoto bezdůvodného obohacení v předžalobní výzvě ze dne 26. 2. 2018, když požadovala uhradit za období od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2018 částku 33.600 Kč se splatností do 15. 3. 2018, fakturou číslo kde požadovala uhradit za období od 1. 3. 2018 do 31. 12. 2019 částku 57.493 Kč se splatností do 8. 5. 2020 a fakturou číslo kde požadovala uhradit za období od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 částku 15.680 Kč se splatností do 31. 7. 2020. Proto rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud žalobkyni rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení uvedený v tomto výroku, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním a náhradu nákladů spojenými s uplatněním pohledávky, neboť se jedná o podnikatelský závazek dle § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. Soud žalobu žalobkyně zamítl pouze co do částky ve výši 2.240 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2.240 Kč od 16. 3. 2018 do zaplacení, jako částky, která je rozdílem mezi požadovaným nárokem na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 3. 2017 do 28. 2. 2018 a skutečným bezdůvodným obohacením vzniklým za toto období (výrok II).
20. Soud se nedomnívá, že by nárok žalobkyně byl v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná již od doby zřízení přípojky věděla, že přípojka je vedena po cizím pozemku, tedy po pozemku žalobkyně. Rovněž ve smlouvě o užívání pozemku ze dne 21. 12. 2007 bylo mezi účastnicemi dohodnuto, že v případě potřeby žalobkyně přeloží žalovaná přípojku na své náklady. Ujednání o výpovědní lhůtě 6 měsíců ve smlouvě o užívání pozemku také není nikterak nestandartní. Po doručení výpovědi měla žalovaná dost časového prostoru, aby skutečně přípojku přeložila. Pokud tak neučinila, musela počítat se situací, že žalobkyně jako řádný hospodář může po žalované požadovat za užívání předmětné části pozemku cenu obvyklou. Původní personální propojení obou účastnic a jeho změna není v předmětném případě právně významná. Soud rovněž dospěl k přesvědčení, že při svém rozhodování mohl vycházet z posudku znalce, který byl v řízení vyhotoven. Cena srovnatelných pozemků byla pro účely posudku upravena pomocí koeficientů, které odlišnosti např. ve výměře, atraktivnosti polohy, obchodovatelnosti atd. zohledňují. U pozemku žalobkyně se jedná o lukrativní pozemek v centru města a zařazení pozemku územním plánem do kategorie občanská vybavenost – komerční zařízení malá a střední či výroba a skladování nemá pro cenu pozemku velký význam.
21. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Protože žalobkyně nebyla úspěšná jen v poměrně nepatrné části a navíc z velké části záviselo rozhodnutí soudu o výši plnění na znaleckém posudku, přiznal soud žalobkyni právo na celkovou náhradu nákladů řízení a to náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 5.003 Kč, zálohu na znalecký posudek ve výši 4.000 Kč a na náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , dále jen a.t., za 7 úkonů právní služby po 2.460 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba, účast na soudním jednání dne 22. 8. 2018 a dne 14. 10. 2020, podání ze dne 12. 4. 2019 a ze dne 14. 10. 2020), za 1 úkon právní služby po 5.380 Kč (jednání dne 9. 12. 2020), 8 režijních paušálů za právní pomoci po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále náleží žalobci cestovní náhrada a náhrada za ztrátu času v celkové výši 2.938 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 8. 2018 náhrada 588 Kč za 90 ujetých km (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 8,5 l /100 km a 4,00 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 10. 2020 náhrada 575 Kč za 90 ujetých km (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,9 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 12. 2020 náhrada 575 Kč za 90 ujetých km (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,9 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 5.867 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 42.808 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud zaplatit neúspěšné straně náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní (výrok III.).
22. V souzeném případě byl ustanoven znalec, kterému bylo za podaný znalecký posudek uhrazeno znalečné ve výši 6.247 Kč. Protože žalobkyně se svým nárokem uspěla, zaplatí podle § 148 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení státu neúspěšná žalovaná. Soud proto rozhodl tak, jak je dáno ve výroku IV., když zbývající část nákladů byla již pokryta zálohou žalobkyně ve výši 4.000 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.