Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 14/2021-31

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 32.200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.100,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky ve výši 6.100,00 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 640,37 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 24.968,70 Kč, dále úroku ve výši 10,64% ročně z částky ve výši 19.900,00 Kč od datum do zaplacení, dále úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 14.120,00 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.482,31 Kč zamítá.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.100,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky ve výši 6.100,00 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 640,37 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 24.968,70 Kč, dále úroku ve výši 10,64% ročně z částky ve výši 19.900,00 Kč od [datum] do zaplacení, dále úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 14.120,00 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.482,31 Kč zamítá. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 32.200,00 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o úvěru číslo která byla uzavřena ze dne datum mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, Č: číslo (následně s účinností ke datum byla část závodu převedena na právnická osoba, IČO) byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 20.000,00 Kč, který se žalovaný zavázal vč. částky ve výši 14.600,00 Kč, sestávající se z úplaty, poplatků a úroků ve výši 28% z jistiny tj. celkem částku ve výši 34.600,00 Kč splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 2.600,00 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil resp. celkem uhradil v období od datum do datum částku ve výši 13.900,00 Kč, a proto právní předchůdce žalobce úvěr ke dni datum (datum poslední splátky) zesplatnil s tím, že jistina činila částku ve výši 19.900,00 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částku ve výši 320,00 Kč, poplatek za uzavření částku ve výši 220,00 Kč a administrativní poplatek částku ve výši 260,00 Kč. Od datum dále žalobce požaduje úrok ve výši 10,64% ročně, neboť mezi účastníky řízení byl sjednán pevný úrok jen po dobu trvání spotřebitelského úvěru a nikoliv za dobu od marného uplynutí sjednané doby trvání úvěru do skutečného vrácení poskytnutého úvěru. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávka za žalovaným postoupena žalobci s tím, že žalobce po žalovanému, který po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, žalobce tedy požaduje jistinu ve výši 19.900,00 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 320,00 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 220,00 Kč, úhradu za administrativní činnosti a vyhodnocení úvěru ve výši 260,00 Kč, smluvní pokutu ve výši 11.500,00 Kč (v žalobě chybně od datum, správně od datum do datum) a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 19.900,00 Kč od datum do datum ve výši 2.517,31 Kč. Dále požaduje ještě úrok ve výši 10,64% ročně z dlužné jistiny ve výši 19.900,00 Kč a úroky z prodlení ve výši 9,75% z částky ve výši 20.220,00 Kč (jistina 19.900,00 Kč + úroky 320,00 Kč), vše od datum do zaplacení. Žalovaný dlužné částky nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Řízení bylo v rozsahu částky ve výši 1.525,93 Kč sestávající se ze smluvní pokuty za období od datum do datum ve výši 1.131,30 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení za období od datum do datum ve výši 394,63 Kč částečně zastaveno usnesením č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum. Předmětem tedy zůstal nárok na úhradu částky ve výši 31.068,70 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši číslo K, úrokem ve výši 10,64% ročně z částky 19.900,00 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 20.220,00 Kč od datum do zaplacení.

4. V souladu s ustanovením , (dále jen „“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení souhlasili.

5. Z předložených listinných důkazů, a to žádosti úvěr ze dne datum, smlouvy o úvěru ze dne datum vč. předpisu splátek, transakční historie, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vč. přílohy číslo oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, výplatních pásek číslo a číslo, pracovní smlouvy ze dne datum, přehledu úrokových sazeb ze dne datum a předžalobní výzvy ze dne datum vč. dokladu o odeslání, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

6. Dne datum žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20.000,00 Kč s tím, že jeho měsíční příjem od zaměstnavatele činí 13.060,00 Kč, výdaje na bydlení činily 4.000,00 Kč, na stravování částku ve výši 1.500,00 Kč, ostatní výdaje činí celkem měsíčně 6.500,00 Kč. Dále uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti a bydlí u rodičů. Žalovaný předložil čestné prohlášení, výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaný byl od datum zaměstnán u právnická osoba země na pozici anonymizována dvě slova, kdy pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to na dobu trvání dočasného přidělení zaměstnance k uživateli. Jeho čistá mzda v číslo činila 15.020,00 Kč, v číslo částku ve výši 16.189,00 Kč v číslo částku ve výši 9.484,00 Kč. Uvedené bylo ujištěno z žádosti o úvěr ze dne datum, výplatních pásek číslo a číslo a pracovní smlouvy ze dne datum.

7. Žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo jejíž součástí byl předpis splátek. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému hotovostní úvěr ve výši 20.000,00 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem, přičemž tento úvěr se žalovaný zavázal splatit vč. celkových nákladů na úvěr ve výši 14.600,00 Kč tj. celkem částku ve výši 34.600,00 Kč ve 13 měsíčních splátkách ve výši 2.600,00 Kč Náklady na úvěr se sestávala z poplatku za správu úvěru ve výši 4.400,00 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 3.800,00 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800,00 Kč a úroku ve výši 28% z poskytnuté jistiny ve výši 5.600,00 Kč. Splátky byly splatné vždy k 23. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřeno tj. počínaje dnem datum. Z č.l. V. bod 3 smlouvy byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve vši 0,1% denně z částky, ohledně které je dlužník v prodlení. Uvedené má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru ze dne datum.

8. Žalovaný nedostál svému závazku hradit sjednané splátky řádně a včas, přičemž na svém dluhu uhradil pouze částku 13.900,00 Kč sestávající se z platem ve výši 800,00 Kč ze dne datum, ve výši 2.600,00 Kč ze dne datum, ve výši 2.600,00 Kč ze dne datum, ve výši 2.700,00 Kč ze dne datum a ve výši 5.200,00 Kč ze dne datum. Uvedené soud zjistil z transakční historie.

9. Dne datum byla s účinností od datum pohledávky za žalovaným postoupena žalobci, což bylo žalovanému sděleno přípisem ze dne datum. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vč. přílohy číslo oznámení o postoupení ze dne datum.

10. Dne datum žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 37.125,16 Kč představující nedoplatky z výše uvedené smlouvy o úvěru, a to do datum. Žalovaný byl poučen o možnosti v soudního vymáhání pohledávky a vzniku dalších nákladů. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum vč. poštovního podacího lístku.

11. Výše úrokové sazby u úvěru pro domácnosti na spotřebu se splatností nad 1 rok do 5 let včetně ke dni datum činila 10,64 % ročně. Uvedené soud zjistil z přehledu úrokových sazeb ze dne datum

12. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. S ohledem na vznik závazkového vztahu soud věc posuzoval dle ustanovení v platném znění a o spotřebitelském úvěru – ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZUS).

13. Podle § 2 odst. 1 ZSU spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 ZSU, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle , (dále jen ) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

17. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účast zákona vyžaduje.

18. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez správního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Po provedeném dokazováno a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o.z. Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000,00 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 20.000,00 Kč a dále„ poplatek“ v celkové výši 14.600,00 Kč, sestávající se z úroku ve výši 5.600,00 Kč (úroková sazba 28,00% ročně), dále poplatku za správu úvěru ve výši 4.400,00 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 3.800,00 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800,00 Kč tj. celkem částku ve výši 34.600,00 Kč v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 2.600,00 Kč. Žalovaný zaplatil částku ve výši 13.900,00 Kč tj. poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil.

22. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce si od žalované vyžádal informace a doklady týkající se pouze jejích příjmů, tedy vyšel toliko z informací, které žalovaná jako úvěrovaný žalobci jako úvěrujícímu o své osobní a finanční situaci poskytla, nicméně podstatné výdaje žalované nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobce k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. V řízení nebylo prokázáno, že byl žalobce resp. jeho právní předchůdce si bonitu – úvěruschopnost žalovaného jakkoliv ověřoval, toliko si vystačil s podklady poskytnutými žalovaným. Žalobce se např. sám neobrátil na zaměstnavatele žalovaného (zejména když pracovní smlouva předložená žalovaným byla uzavřena na dobu určitou toliko s uvedením na dobu trvání dočasného přidělení zaměstnance k uživateli), kterého žalovaný ve vyplněné žádosti označil. Nebyl neučiněn (ostatně to žalobce ani netvrdil) jakýkoliv dotaz např. do registru SOLUS, nebankovního registru klientských informací (NRKI), registru exekuce, insolvenčního rejstříku apod. Pokud jde o výdaje jako takové, zde si právní předchůdce vystačil opět z údaji, které žalovaný uvedl, žádné výdaje neověřoval. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že žádost o úvěr je datována dnem datum a smlouva o úvěru byla uzavřena rovněž dne datum, kdy při jejím podpisu byly žalovanému peněžní prostředky vyplaceny. I tohoto lze dovodit, že se právní předchůdce žalobce nevěnoval prověření úvěruschopnosti žalovaného dostatečnou péči.

23. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v  zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Pokud žalobce vycházel toliko z objektivně nedoloženého prohlášení žalovaného o svých osobních, výdělkových a majetkových poměrech uvedených v žádosti o úvěr, nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

24. S ohledem na výše uvedené tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je absolutně neplatná, když žalobce resp. jeho právní předchůdce řádně nezkoumal a neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Uzavřená smlouva se zjevně příčí dobrým mravům, zjevně narušuje veřejný pořádek.

25. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko v rozsahu 6.100,00 Kč (20.000,00 Kč – 13.900,00 Kč), kdy žalobce má pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , neboť žalovaný se na úkor žalobce obohatil bez právního důvodu. Vzhledem k tomu že žalovaný kromě částky v celkové výši 13.900,00 Kč dále neuhradil ničeho, je povinen tuto částku žalobci zaplatit jako bezdůvodné obohacení. Jelikož se žalovaný dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu je povinen hradit i příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. ve spojení s z dlužné jistiny ve výši 6.100,00 Kč, a to od datum (den následující po kapitalizaci úroků z prodlení) do zaplacení. Výše zákonného úroku z prodlení je odůvodněna ust. , a proto přiznal zákonný úrok pouze ve výši 9,75 % ročně. Současně soud žalobci přiznal nárok ve výši 640,37 Kč představující úroky z prodlení kapitalizované za období od datum (den následující po splatnosti poslední splátky) do datum z dlužné jistiny ve výši 6.100,00 Kč ve výši 9,75% ročně.

26. Zbývající částky požadované žalobcem ve výši 24.968,70 Kč (10.368,70 Kč – smluvní pokuta + 14.600,00 Kč„ poplatek“), dále úrok ve výši 10,64% ročně z částky ve výši 19.900,00 Kč od datum do zaplacení, dále úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 14.120,00 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.482,31 Kč (9,75% ročně za období od datum do datum z dlužné částky 14.120,00 Kč) ve výši 6.100,00 Kč není žalovaný povinen zaplatit, neboť se jedná o nároky z neplatné úvěrové smlouvy. Soud proto nárok žalobce na úhradu těchto částek ve výroku II. zamítl.

27. Pro úplnost a nad rámec odůvodnění soud uvádí, že smlouvu v části požadovaného poplatku za správu úvěru ve výši 4.400,00 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 3.800,00 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800,00 Kč rovněž shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. , kdy součet těchto částek představuje 45,00% poskytnutého úvěru. K tomu soud dále uvádí, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena adhézním způsobem na formuláři na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26.1.2012). K požadavku žalobce týkajícího se úrok ve výši 10,64% ročně do budoucna tj. do doby skutečné úhrady úvěru soud uvádí, že úroky jsou cenou za dočasné půjčené peněžní prostředky, kterou je úvěrovaný povinen platit úvěrujícímu. V projednávané věci byly úroky z úvěru sjednány pevnou částkou. Skutečnost, že nebyly ve smlouvě sjednána úroky pro případ, kdy by nebyl úvěr řádně a včas splacen tj. pro období od marného uplynutí sjednané doby trvání spotřebitelského úvěru do jeho skutečného vrácení nemůže jít k tíži žalovaného. V této části by tedy byl žalobce uplatněný nárok nedůvodným i z tohoto důvodu.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný v rozsahu výrok I. tohoto rozsudku, což představuje 19,42% a neúspěch představuje 80,58% (výrok II. + částečně zpětvzetí) tj. ve věci byl úspěšnější žalovaný, a proto by měl nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 61,16 %, avšak dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, a žalovanému žádné náklady nepřiznal.

29. Lhůta k plnění byla odůvodněna ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.