Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 314/2021-53
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudcem Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 3 736 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 22. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 736 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 736 Kč za dobu od 22. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 22. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 736 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 736 Kč za dobu od 22. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 3. 2021 a doplněnou dne 24. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 736 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 736 Kč za dobu od 22. 2. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 18. 8. 2020 za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které převedla na účet žalovaného částku 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč ve lhůtě do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Dále si účastníci sjednali doplňkové služby k úvěru – expres výplatu za poplatek ve výši 199 Kč, bezpečnou splátku za poplatek ve výši 99 Kč a anonymizována dvě slova za poplatek ve výši 49 Kč. Žalovaný dosud na tento úvěr nezaplatil ničeho. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že prověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy jeho lustrací ve veřejně dostupných registrech dlužníků a dále vycházela z informaci poskytnutých žalovaným. Žalovaný sdělil žalobkyni ke své majetkové situaci, že je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 16 000 Kč. Při posouzení pravidelných výdajů žalovaného žalobkyně vycházela ze statistického modelu a započetla na výdaje na bydlení částku 6 000 Kč a na životní minimum částku 3 410 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 16. 9. 2021 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci řízení uzavřeli dne 18. 8. 2020 smlouvu o úvěru, smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku, žalobkyně si prověřila totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu, přičemž žalobkyně znala žalovaného již z dřívějších smluvních vztahu, znala rovněž číslo jeho účtu. Žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru zaslání SMS kódu. Žalovaný uvedl adresu bydliště ulice a číslo, obec. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne 18. 8. 2020 převodem na jeho účet částku 3 000 Kč. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný dosud neuhradil na úvěr ve výši 3 000 Kč ničeho. Žalobkyně lustrovala žalovaného dne 18. 8. 2020 v registru dlužníků SOLUS, dále žalobkyně nedoložila soudu, jakým způsobem si ověřovala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Dopisem ze dne 22. 1. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě 30 dnů ode dne sepsání výzvy s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Dne 26. 1. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného dle smlouvy o úvěru.
5. Po právní stránce se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně splnila povinnosti dané § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a článkem 8 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, tj. zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neboť žalovaný byl při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele a z toho důvodu mu slouží zákonná ochrana. Dle názoru soudu k odbornému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nepostačí lustrace spotřebitele v dostupných databázích dlužníků a informace sdělené spotřebitelem během sjednávání úvěru, nezbytné je veškeré příjmy a výdaje spotřebitele ověřit doložením příslušných dokumentů (pracovní smlouva, výplatní lístek, potvrzení o výši nájemného apod.). Pouze prověřením aktuální aktivní i pasivní majetkové situace spotřebitele je poskytovatel úvěru schopen dospět k závěru, zda spotřebitel je úvěruschopný, tj. zda bude schopen splácet sjednané měsíční splátky úvěru. Žalobkyně nedoložila v rámci tohoto řízení (a to ani k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 18. 8. 2021, č. j. 115 C 314/2021-38), že zkoumala úvěruschopnost žalovaného výše popsaným způsobem a následkem porušení této zákonem stanovené povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tj. její neplatnost od samého počátku, přičemž soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu z moci úřední. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 3 000 Kč. Žalovaný netvrdil, že by tuto částku byť částečně uhradil. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný dosud nezaplatil ničeho, a proto soud zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobkyni z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. částku 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 22. 2. 2021, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 22. 1. 2021, ve kterém stanovila lhůtu k plnění 30 dnů ode dne sepsání výzvy, žalovaný tak měl plnit nejpozději dne 21. 2. 2021, následujícím dnem se ocitl v prodlení a od toho dne žalobkyni náleží úrok z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy žalobkyni nevzniklo právo na úhradu poplatků a úroků z prodlení z těchto poplatků.
6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 tak, že zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, na nákladech řízení částku 1 489 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za právní zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč za tři úkony právní pomoci po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), dále třikrát režijní paušál po 100 Kč k těmto úkonům a částka 189 Kč odpovídající 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně doložil soudu. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.
7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.