Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
220 C 102/2021-57
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně nedoplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně nedoplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku částka, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně poplatku za uzavření smlouvy ve výši částka do 30 dnů. Strany dále sjednaly poplatek za expresní výplatu ve výši částka, možnost prodloužení splatnosti za částka a poplatek za bezpečnou splátku ve výši částka měsíčně. Pro případ prodlení strany sjednaly právo žalobkyně na smluvní pokutu 3% z nezaplacené jistiny a dále právo na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením. Žalovaná dvakrát prodloužila splatnost závazku a poté se dostala se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté závazek neuhradila. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši částka, dlužného poplatku za uzavření ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, poplatku za expresní výplatu ve výši částka, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši částka, poplatku za bezpečnou splátku ve výši částka, účelně vynaložených nákladů ve výši částka a kapitalizovaný úrok z nesplaceného úvěru ve výši 22,05 od datum do datum, přičemž zákonný úrok z prodlení požaduje z částky částka od datum do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek webová adresa tak, že žalovaný vyplnil požadované údaje, byl mu zobrazen ke schválení text rámcové smlouvy, přičemž žalovaný na důkaz přijetí smlouvy zaslal žalobkyni potvrzovací kód sms. Smlouva byla pak zaslána na emailovou adresu žalovaného, přičemž zároveň byla ověřena identita žalovaného.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne datum převedla na účet ve vlastnictví žalované částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka. Dne datum zástupce žalobkyně vyzval žalované k zaplacení dluhu ve lhůtě 30 dnů od sepsání výzvy. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne datum, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listin y označené jako„ úvěrová smlouva“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se poplatkem, popř. dalšími poplatky. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listin y obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí její projevu vůle.
4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 ).
5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění k datu právního jednání.
6. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listin y, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalované uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).
9. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.
10. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované na účet v její vlastnictví celkem částku částka, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
11. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od datum a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum (doručení viz ust. § 573 o. z.) s určením data splatnosti datum. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od datum.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch v částce 3 999 včetně kapitalizovaného příslušenství (65%), naopak v částce částka včetně kapitalizovaného příslušenství úspěch neměla (35 %). Přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 30 % a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši částka. K hodnocení úspěchu ve věci u příslušenství viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za dva a půl úkonů právní služby dle §11 a.t. realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé) celkem částka včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši částka, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje částka a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Jejich zaplacení žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
13. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).
Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu v kolcích nebo na účet číslo VS: (číslo). Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.