Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 296/2020-37
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do:
-) částky částka
-) úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 10 %
-) úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %
III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Řízení se zastavuje co do částky částka a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 10 % od datum do zaplacení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do:</b> <b>-) částky [částka]</b> <b>-) úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 10 %</b> <b>-) úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %</b> <b>III. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši [částka], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Řízení se zastavuje co do částky [částka] a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % od [datum] do zaplacení.</b>
1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň-sever dne datum se žalobce domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 %.
2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, ST Business anonymizováno, 120 The anonymizována dvě slova, GZR číslo, Malta, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši částka. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Úvěruschopnost žalovaného původní věřitel ověřoval doložitelnými příjmy a výdaji, dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, EUCB. Celková výše nároku žalobce po zohlednění případných dílcích plateb ze strany žalovaného činí částka. V doplnění žalobních tvrzeních doručených Okresnímu soudu Plzeň-sever dne datum, žalobce uvedl, že opravuje tvrzení tak, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši částka. Z této částky mu v době postoupení pohledávky zbývalo splatit ještě částka. Zbylá část částka, kterou žalobce původně uvedl, jako výši čerpaného úvěru se skládala ze smluvních úroků za období čerpání ve výši částka a náhrad účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Vzhledem k uvedenému žalobce vzal žalobu z části zpět v rozsahu zákonného úroku z částky částka a další opravou žaloby doručenou název soudu dne datum žalobce uvedl, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši částka, v době postoupení pohledávky mu zbývalo splatit ještě částka. Na žalobce byla postoupena částka částka, která se kromě nesplacené jistiny úvěru skládala ze smluvních úroků částka, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Žalovaný původnímu věřiteli zaplatil celkem částka. Žalobce tak bere žalobu z části zpět v rozsahu částky částka a zákonného úroku z částky částka. Soud tak dle ustanovení § 96 odst. 1 , 2, o.s.ř. řízení z části zastavil a to, co do částky částka a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 10 % od datum do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavil.
4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s Listinou základních práv a svobo d a ústavním pořádkem vůbec se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku , výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
6. Podle § 580 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US číslo výkonu práva, kterým zneužitím soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především článku 36 Listin y.
8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Od 234/2005 , dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ při sjednání úroku při peněžité půjče jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru od doby jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“.
9. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba ST anonymizována dvě slova, 120 The anonymizována dvě slova, GZR číslo, Malta, jako postupitelem a žalovaným, jako postupníkem, vyplynulo, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobci v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku a následující. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba, jako věřitel a žalovaný, jako klient, uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku a následující, smlouvu, na základě které se věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr až do výše limitu částka, úroková sazba byla dohodnuta ve výši 10,50 % měsíčně, RPSN (roční procentní sazba nákladů) na úvěr činí 231,39 %.
10. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne datum uzavřenou mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovaným soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům, jako celek je tak neplatnou dle ustanovení § 588 věta první občanského zákoníku . K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti aplikace dle ustanovení § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravě limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěru a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 231,39 % ročně a to za stavu, kdy dle tabulek a rad dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústav y v případě se splatností do jednoho roku 8,65 % p.a. a se splatností od 1 do 5 roků dokonce jen 8,23 % p.a. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské Unie ve věci C 488/11 ). Úvěrovou smlouvu je třeba hodnotit jako celek. Jednotlivá ujednání nelze od sebe oddělovat. S ohledem na závěr, že soud považoval smlouvu za absolutně neplatnou, provedl vypořádání ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku a následující z titulu bezdůvodného obohacení.
11. Žalobce po částečném zpětvzetí žaloby požadoval po žalovaném zaplacení částky částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. S ohledem na neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy soud provedl vypořádání bezdůvodného obohacení, vycházel z toho, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši částka. Žalovaný hradil částka, dluží částka. Žalovanému tak bylo uloženo zaplatit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši částka. Žalobě bylo dále z části vyhověno, pokud žalobce požadoval úrok z prodlení z částky částka ve výši 10 % z této částky, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku k zaplacení dlužné částky, která byla součástí oznámení o postoupení pohledávky z datum. Žalobce prokázal, že upomínka byla předána poštovnímu úřadu k přepravě dne datum, následujícího dne, tedy datum se již upomínka mohla dostat do sféry dispozice žalovaného. Žalovaný byl povinen plnit okamžitě, to je do datum datum byl již v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení. Ve zbývající výši byla žaloba zamítnuta.
12. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek ve výši částka soud rozhodl podle zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 Sb. , sazebník poplatků, poplatky za řízení dle položky 1. za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než je částka do částka činí soudní poplatek 5 %. Dle položky 2.1 se za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než je částka činí soudní poplatek 4 % z této částky. Dle položky 2.2, pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobce současně s podáním návrhu uhradil soudní poplatek ve výši částka. Soud elektronický platební rozkaz nevydal. Doměřil tak navrhovateli soudní poplatek dle položky 1, přičemž soud vycházel z toho, že základem pro výpočet soudního poplatku je částka částka. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek ve výši částka ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
13. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci převážně neúspěšný. Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud tak rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.