Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 227/2021-49
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 84 387,06 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 275 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 25 275 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 59 112,06 Kč
-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 297,81 Kč,
-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 36 421,25 Kč od 16. 6. 2020 do 26. 11. 2020,
-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11 146,25 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení,
-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % z částky 25 275 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení,
-) spolu s úrokem ve výši 25 % ročně z částky 30 168,77 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 275 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 25 275 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 59 112,06 Kč</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 297,81 Kč,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 36 421,25 Kč od 16. 6. 2020 do 26. 11. 2020,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11 146,25 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % z částky 25 275 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení,</b> <b>-) spolu s úrokem ve výši 25 % ročně z částky 30 168,77 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 14. 6. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 84 387,06 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 15. 10. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné části ve výši 7 689 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 23 430 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 451 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 6 930 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 74 500 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 20 měsíčních splátkách po
3 725 Kč, poslední splátka byla stanovena na 15. 6. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky ze smlouvy, poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 8. 11. 2018 ve výši 4 000 Kč. Marným uplynutím lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úhradu celé dlužné částky, která na dlužné jistině činila 30 168 Kč, na dlužném úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 6 252,48Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 20 996,60 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 3 105,37 Kč, úhradě za možnost platit splátky v místě bydliště 5 863,84 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupena s účinností ke dni 8. 7. 2020 na žalobkyni. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje uhradit neuhrazenou jistinu 30 168,77 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 6 252,48 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 20 996,60 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 3 105,37 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště 5 863,84 Kč, smluvní pokutu 18 000 Kč, úrok za období od 20. 5. 2020 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 2 297,81 Kč a příslušenství. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ovšem bezvýsledně.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 6. 9. 2021, se nedostavil žalovaný, svou neúčast neomluvil.
V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným dne 15. 10. 2018, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které se věřitel zavázal poskytnout dlužníku peněžní prostředky ve výši 33 000 Kč a dlužník se zavázal zaplatit úrok v celkové výši 7 684 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 23 430 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu 3 451 Kč, náklady za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 6 930 Kč. Celková dlužná činí 74 500 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 41 500 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru je 20 měsíců. Dlužník se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 20 splátkách po 3 725 Kč. Dlužník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaný smlouvu podepsal.
Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že žalovaný zaplatil 7 725 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 24. 6. 2020 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze číslo smlouvy.
Z přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy číslo.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 15. 10. 2018.
Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 11. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě pohledávky ze smlouvy číslo ze dne 15. 10. 2018 nejpozději ve lhůtě do 26. 11. 2020.
Z podacího lístku ze dne 11. 11. 2020 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému korespondenci.
Na základě provedené dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 15. 10. 2018 uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 33 000 Kč v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr, úrok ve výši 7 689 Kč a dále úhradu za poskytnutí úvěru 23 430 Kč, úhradu za administrativní činnost 3 451 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti 6 930 Kč. Celkovou částku ve výši 74 500 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 20 měsíčních splátkách po 3 725 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal. Žalovaný celkem zaplatil právní předchůdkyni na úvěr částku 7 725 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 24. 6. 2020 byla postoupena pohledávka za žalovaného. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 27. 11. 2020.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 15. 10. 2018 ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně nebylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně byla ze strany soudu poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.
o povinnosti doplnit důkazy k doplnění tvrzení a důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti. Po tomto poučení žalobkyně nedoplnila důkazy ani neoznačila důkazy.
Soud má za to, že je nutné, aby žalobkyně před poskytnutím úvěru si opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalovaného. Rovněž je nutné doložit veškeré příjmy a výdaje tak, aby bylo možno objektivně posoudit celou majetkovou situaci žalovaného a bylo možno říci, že je zde schopnost splácet úvěr, jenž byl poskytnut ve výši jistiny 33 000 Kč a poplatků 41 500 Kč a měl být splácen splátkou ve výši 3 725 Kč po dobu 20 měsíců.
Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí.
S odkazem na ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne 15. 10. 2018 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.).
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalovanému poskytnuto plnění ve výši 33 000 Kč a soud má za to, že smluvní vztah mezi účastníky je neplatný pro rozpor se zákonem, je možno nárok žalobkyně vůči žalované posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2993 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalovanému bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 33 000 Kč, zároveň žalovaný již poskytl plnění ve výši 7 725 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 25 275 Kč (33 000 – 7 725), výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z.
Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 26. 11. 2020. Ode dne následujícího, tj. 27. 11. 2020 se pak žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení. Soud je vázán žalobním požadavkem žalobkyně ohledně výše zákonného úroku z prodlení, když jehož výše nepřevyšuje sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy a posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení. Zamítnuto bylo rovněž příslušenství.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.