Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 193/2021-15

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 226 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 5 226 Kč se se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% jdoucím z této částky od 12.10.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o zaplacení částky 5 226 Kč se se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% jdoucím z této částky od 12.10.2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 23.6.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému, aby jí zaplatil částku 5 226 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že jde o nesplněnou povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 17.8.2018 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit v pravidelných týdenních splátkách ve výši 212,10 Kč (60 splátek), dále byl ve smlouvě sjednán pevný úrok ve výši 2 506 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 1 546 Kč, zápůjční úroková sazba ve výši 70,89 % p.a. a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 680 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit žalobkyni 12 726 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy číslo uzavřené dne 17.8.2021 soud zjistil, že jejím obsahem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku vrátit včetně úroku ve výši 2 506 Kč, poplatku za zpracování a doručení úvěru ve výši 1 540 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 70,89 % p.a. a poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 680 Kč, celkem měl žalovaný vrátit 12 726 Kč. Z platební historie žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni částku 7 500 Kč.

5. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o úvěru, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel profesionál. Soud proto hledal nutnost podrobit u jednání smlouvy korektivu dobrých mravů a aplikovat ustanovení chránící slabší stranu kontraktu v souladu s ust. o.z. Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřené ve prospěch spotřebitele.

7. Soud se tedy zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska souladu s dobrými mravy podle ust. § 580 o.z., podle kterého je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, s ohledem na výši sjednaného úroku a úhrady služeb za poskytnutí úvěru. Jsou sjednány způsobem, který nápadně připomíná cenu půjčených (poskytnutých) peněz (úroku), a nic na tom nezmění, jakým způsobem jsou označeny. Cena půjčených peněz je bezpochyby podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru mimo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry v relativně nízkých částkách a na relativně krátkou dobu (v tomto případě zhruba na dobu delší než jeden rok), když z obojího je zřejmé, že osoby, které o úvěry žádají, jsou většinou v tíživé životní situaci a na klasické bankoví produkty by nedosáhly. Žalobkyně si proto musí být minimálně vědoma toho, že takové osoby nebudou schopny půjčené peníze vrátit řádně a včas. Zahrne-li pro takový případ do svých smluv či podmínek ujednání (sankce), v podobě různých poplatků a za druhé tvoří takový poplatek více jak 50 % z poskytnuté částky, zneužívá svého (silnějšího) postavení věřitele (a profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.

8. Jelikož je nerovnováha v právech a povinnostech strany v souzené věci tak významná, je nutno ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy, protože je třeba mít neustále na paměti a aplikovat obecná ustanovení vyjádřená v hlavě I., která mají přednost před ostatními ustanoveními zákona. Bylo zjištěno, že žalobkyně při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému částku 7 000 Kč, když bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni zaplatil dosud 7500 Kč. Soud tedy shledává smlouvu absolutně neplatnou, a protože žalovaný žalobkyni již vrátil poskytnuté finanční prostředky včetně částky 500Kč, nemohl soud žalobě tak, jak byla podána, tedy požadavku na zaplacení částky 5 226 Kč s přísl. vyhovět. Žalobkyně totiž vrácené finanční prostředky žalovaným ve výši 7 500 Kč započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek. Pokud soud shledal absolutně neplatnou smlouvu o úvěru, musel shledat neplatným i ujednání o povinnosti hradit„ poplatek“ spojený s poskytnutím peněz. Tato povinnost nemůže totiž platně vzniknout bez existence samotné smlouvy o úvěru.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. , podle kterého byl úspěšný žalovaný, a protože žádnou náhradu nákladů řízení nežádal, bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku II. uvedeno.

Poučení:

Odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se při tom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání ( ).