Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 142/2021-57
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Peřinou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 485,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 485,74 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 588,78 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 876,15 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 6 485,74 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 6 485,74 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 485,74 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 588,78 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 876,15 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 6 485,74 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 6 485,74 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 23. 3. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 485,74 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu.
2. Žalobkyně pak odkazuje na uzavřenou Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, kterou postoupila právnická osoba svou pohledávku za žalovaným ke dni 1. 12. 2020 žalobkyni. Předchozí věřitel uzavřel s žalovaným dne 18. 6. 2018 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Limit kontokorentního úvěru byl sjednán ve výši 5 000 Kč s tím, že žalovaný byl zároveň povinen platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a ceny za služby spojené s vedeném kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem ČS.
3. Dle podmínek Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky žalovaným vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru, a proto byla pohledávka na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 2. 2020 převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky s úroky.
4. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, a to s účinností ke dni 1. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 1. 2. 2021. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 7 950,67 Kč a skládala se z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 6 485,74 Kč, úroku z úvěru ve výši 876,15 Kč a úroku z prodlení ve výši 588,78 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně 3. 2. 2021 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
5. Žalobkyně soudu předložila listinné důkazy uvedené na č. l. 15-47 spisu.
6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 12. 8. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Dále soud konstatuje, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a tím je dána její aktivní věcná legitimace.
13. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
14. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 18. 6. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba Limit kontokorentního úvěru byl sjednán ve výši 5 000 Kč s tím, že žalovaný byl zároveň povinen platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a ceny za služby spojené s vedeném kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem ČS.
15. Dle podmínek Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky žalovaným vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru, a proto byla pohledávka na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 2. 2020 převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky s úroky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, a to s účinností ke dni 1. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 12. 2. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně 3. 2. 2021 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
16. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Nárok žalobkyně na zaplacení zbývající jistiny ve výši 6 485,74 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 876,15 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 588,78 Kč, dále úroku z úvěru ve výši 18,90 % ročně z částky 6 485,74 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 6 485,74 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení, je v souladu se zákonem. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
17. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žalobní návrh a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 200 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 1 489 Kč.
18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
19. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
20. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.