Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 124/2021-37
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 23 910 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 9 110 Kč od 19.9.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 14 800 Kč, úroku z prodlení v částce 4 178,50 Kč, úroku v částce 12 389,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 16 799,39 Kč od 7.12.2019 do 18.9.2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 7 689,39 Kč od 19.9.2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % p.a. z částky 16 799,39 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 9 110 Kč od 19.9.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 14 800 Kč, úroku z prodlení v částce 4 178,50 Kč, úroku v částce 12 389,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 16 799,39 Kč od 7.12.2019 do 18.9.2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 7 689,39 Kč od 19.9.2020 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % p.a. z částky 16 799,39 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 275 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 409,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 109,99 Kč, úroku z prodlení z částky 14 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % z částky 14 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a dále částky 3 635 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 769,32 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 279,79 Kč, úroku z prodlení z částky 2 799,39 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % z částky 2 799,39 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela se žalovaným dne 26.10.2015 smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo) a dne 8.6.2015 smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva číslo“). Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč Na základě smlouvy číslo 6 000 Kč na základě smlouvy číslo to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný však zápůjčky řádně a včas nesplácel. Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené částky. Pohledávky byly žalobkyni postoupeny na základě smlouvy ze dne 6.12.2019 a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem z téhož dne. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla v obou případech ověřena na základě jím uvedených údajů v zákaznické kartě.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že původní věřitel a žalovaný dne 26.10.2015 podepsali listin u označenou jako„ Smlouva o půjčce“ pod číslo dne 8.6.2015 listin u označenou jako„ Smlouva o půjčce“ pod číslo. Obsahem smluv je ujednání mezi původním věřitelem a žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru ve výši 14 000 Kč a 6 000 Kč. Součástí ujednání je prohlášení, že žalovaný převzal peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. V zákaznické kartě ze dne 26.10.2015 žalovaný uvedl, že bydlí u přítelkyně, má aktivní půjčku u„ Faitr Credit“, je nezaměstnaný, pracuje pouze brigádně, pobírá státní podporu 9 396 Kč, přídavky 1 220 Kč a výdělek z brigád činí 7 900 Kč. Výdaje činí 1 000 Kč na nájemném, 10 000 Kč na výdaje domácnosti, 960 Kč na splátky půjčky a 200 Kč na telefon. V zákaznické kartě ze dne 8.6.2015 žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, má aktivní půjčku u„ Faitr Credit“, je nezaměstnaný, pracuje pouze brigádně, pobírá státní podporu 9 396 Kč, přídavky 1 220 Kč a výdělek z brigád činí 8 140 Kč. Výdaje činí 1 000 Kč na nájemném, 11 000 Kč na výdaje domácnosti, 1 080 Kč na splátky půjčky a 200 Kč na telefon. Obsahem listin y označené jako smlouva o postoupení pohledávek je ujednání mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem o postoupení pohledávek dle příslušné přílohy. Smlouva byla podepsána dne 6.12.2019. Ze seznamu pohledávek soud dále zjistil, že byly postoupeny pohledávky za žalovaným. Z dopisu ze dne 6.12.2019 pak vyplývá, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem. Dopisem ze dne 3.9.2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby nejpozději do 18.9.2020.
4. Po právní stránce soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen "o.z.), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen“ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
6. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst.2).
8. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Podle § 1968 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení,
11. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které byl spotřebitelský úvěr sjednán, neplatná. Posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě nepostačuje. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází pouze veřejně dostupných informací a informací poskytnutých spotřebitelem, ale vyvíjí aktivní činnost k ověřování informací uvedených spotřebitelem.
12. V projednávané věci původní věřitel vycházel z informací sdělených žalovaným, které ověřil z předložených listin. Soud však dospěl k závěru, že původní věřitel nepostupoval s odpornou péči při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, když žalovanému poskytl dva úvěry za situace, kdy žalovaný již byl stávajícím klientem (jednalo se tak o minimálně druhý a třetí aktivní úvěr u původního věřitele), žalovaný neměl trvalé bydlení, byl nezaměstnaný a pracoval pouze brigádně. Za daných okolností nemohl původní věřitel spoléhat na to, že žalovaný bude další poskytnuté úvěry splácet, neboť žalovaný neměl jistý příjem a jeho majetková situace se odrážela již v tom, že opakovaně žádal o poskytnutí dalších úvěrů. Původní věřitel pak dle soudu nesplnil svoji povinnost, neboť pokud by postupoval s odpornou péčí při hodnocení schopnosti žalovaného úvěr splácet, nemohl by mu úvěr za těchto okolností poskytnout.
13. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru zjevně stanovena nikoli pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), tak i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného spotřebitele, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (dalšími závazky, které na sebe bere) mohlo být ohroženo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018 sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Zadlužování společnosti je obecně nežádoucím jevem, kterému má právě uvedené ustanovení o povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatelů o spotřebitelský úvěr zabránit. Soud má tedy za to, že jednání žalobkyně spočívající v porušení povinnosti zjistit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí je jednáním odporujícím zákonu a současně zjevně narušujícím veřejný pořádek, a proto považuje smlouvu uzavřenou mezi účastníky za absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z.
14. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva uzavřená mezi účastníky je neplatná, soud vztah účastníků poměřoval ustanoveními občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Pokud tedy žalovaný splatil na poskytnutou zápůjčku celkem 10 890 Kč, k úhradě tak zbývá zaplatit částku 9 110 Kč.
15. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit částku 9 110 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši od 19.9.2020, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacení dlužné částky (den následující po lhůtě k zaplacení dle předžalobní výzvy). Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění (výrok I. tohoto rozsudku).
16. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části včetně příslušenství zamítnout.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější, ale žádné náklad řízení mu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.