Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 85/2021-174

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 30 696,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 938 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 938 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 28 758,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 599,75 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 10 208 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 938 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 938 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 28 758,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 599,75 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 10 208 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení se zamítá. III. Žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 4. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 30 696,66 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne

18. 12. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo kterou se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců a žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s úroky ve výši 8 521 Kč v měsíčních splátkách po 257 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 23 %. Strany smlouvy si dále na žádost žalované sjednaly doplňkovou službu„ PODPORA“, za niž se žalovaná zavázala uhradit částku 9 648 Kč v měsíčních splátkách po

134 Kč, přičemž tato měsíční splátka sestává z poplatku za službu odkladu splátek ve výši 30 Kč, za možnost přerušení splácení ve stanovených případech ve výši 52 Kč a za možnost přerušení splácení v jiných případech ve výši 52 Kč. Dále si strany smlouvy sjednaly doplňkovou inkasní službu, za niž se žalovaná hradit měsíčně poplatek ve výši 42 Kč. Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení. Žalobkyně zaslala žalované upomínky k úhradě dlužné splátky včetně sankce za zaslané upomínky. Žalovaná ani poté ničeho neuhradila a proto žalobkyně úvěr zesplatnila a dopisem ze dne 21. 4. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 3. 6. 2021. V souladu s ustanovením V. 5.5. smlouvy o úvěru žalobkyně žalované vyčíslila rovněž smluvní pokutu ve výši 4 479,25 Kč. Žalobkyně požadovala úhradu částky 30 696,66 Kč sestávající z dlužné jistiny, dlužné části úroků, dlužné části inkasní služby a služby„ PODPORA“, nákladů za upomínání a smluvní pokuty.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast na jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

-) ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 18. 12. 2019 bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč tak, že částka 8 000 Kč bude vyplacena na účet žalované a částka 2 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 8 521 Kč v 72 splátkách po 257 Kč. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly povinnost žalované uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaná v prodlení. Současně si strany smlouvy sjednaly poplatky za upomínky k úhradě, a to 300 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku, s tím, že neuhradí-li žalovaná dlužnou splátku ani po upomínkách, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Přílohou číslo smlouvy o úvěru byla uzavřená smlouva o inkasní službě, kterou se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru částku 3 024 Kč v měsíčních splátkách po 42 Kč. Pro případ, že se poskytnutý úvěr stane splatným, si strany smlouvy o inkasní službě sjednaly povinnost žalované uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení. Přílohou číslo smlouvy o úvěru byl Dotazník k posouzení bonity žadatele, ve kterém byly vyplněny osobní údaje žalované, údaj o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy na mateřské dovolené, její příjem činil 18 501 Kč, výdaje 8 800 Kč na domácnost a děti a 3 133 Kč na závazky u Profi Creditu, dále byly vyplněny výsledky lustrace žalované ve veřejných rejstřících. Přílohou číslo smlouvy o úvěru byla uzavřená smlouva o doplňkové službě PODPORA, za níž se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit částku 9 648 Kč v měsíčních splátkách po 134 Kč, s tím, že služba zahrnuje možnost přerušení splácení a možnost odkladu splátek. Pro případ, že se poskytnutý úvěr stane splatným, si strany smlouvy o inkasní službě sjednaly povinnost žalované uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky do zaplacení.

-) ze žádosti o zřízení inkasní služby a doplňkové služby PODPORA bylo zjištěno, že žalovaná zažádala u žalobkyně o zřízení uvedených služeb při uzavření smlouvy o úvěru;

-) z e-mailu žalobkyně že dne 18. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované přístupové údaje do klientského účtu žalované;

-) z výpisu transakce a potvrzení o provedení platby ze dne 18. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná zaslala na účet žalobkyně platbu 10 Kč a že na účet žalované byla zaslána částka 8 000 Kč;

-) z potvrzení o svolení k inkasu bylo zjištěno, že bankou ČSOB byl dne 18. 12. 2019 přijat požadavek žalované na zřízení inkasa;

-) z dopisu ze dne 18. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované potvrdila vyplacení úvěru podle smlouvy o úvěru;

-) z upomínek ze dne 20. 2. 2021, 20. 3. 2021 a 5. 4. 2021, včetně podacích lístků, bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána žalobkyní k úhradě dlužné splátky a byly jí rovněž vyčísleny poplatky za odeslané upomínky;

-) z dopisu ze dne 21. 4. 2021, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě částky 30 766,63 Kč do 3. 6. 2021;

-) ze znaleckého posudku číslo vypracovaného Ing. jméno příjmení bylo zjištěno, že jeho předmětem bylo porovnání podmínek poskytování spotřebitelských úvěrů žalobkyní a jiných bank a společností, a že podle závěru posudku úroková sazba i RPSN nabízené žalobkyní odpovídají situaci na trhu dalších nebankovních společností, dobrovolné doplňkové služby jsou pro klienty spíše pozitivní, sankční ujednání jsou na tuzemském trhu obvyklá a přiměřená a žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klientů řádně a obezřetně;

-) z výpisu nebankovních společností a internetového článku Člověka v tísni soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti;

-) z Metodiky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, jaké postupy a principy žalobkyně uplatňuje při posuzování úvěruschopnosti svých klientů;

-) z certifikátů žalobkyně soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti;

-) z dopisu ČNB adresovanému žalobkyni dne 18. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo sděleno, že pro posouzení úvěruschopnosti rozsah požadovaných údajů a formu jejích doložení si určuje poskytovatel úvěru na základě svého kvalifikovaného uvážení, že by se měl poskytovatel řídit Obecnými pokyny EBA a že je nutné vždy zohlednit životní náklady spotřebitele, přičemž není nezbytně nutné, aby poskytovatel zjišťoval konkrétní životní náklady;

-) z anuitní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti;

-) z výsledků lustrace žalované bylo zjištěno, že žalovaná měla ke dni 17. 12. 2019 v nebankovním registru skóre B a neměla žádný záznam v centrální evidenci exekucí;

-) z kopie OP žalované a kopie rodného listu žalované byly zjištěny osobní údaje žalované;

-) z výpisu kontroly OP žalované bylo zjištěno, že ke dni 17. 12. 2019 nebyl OP žalované evidován jako neplatný;

-) z výpisu účtu žalované u anonymizováno za říjen 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl - 66,03 Kč a konečný zůstatek 74,25 Kč, že žalované byla připsána částka 18 501 Kč jako rodičovský příspěvek, že žalované byla stržena částka 2 659 Kč společností P Credit, že žalovaná uhradila společnosti T-M částku 2 474,87 Kč, že dne 17. 10. 2019 byla žalované vyplacena půjčka 5 000 Kč od společnosti P Credit;

-) z výpisu účtu žalované u anonymizováno za listopad 2019 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl 74,25 Kč a konečný zůstatek 92,18 Kč, že žalované byla připsána částka

18 501 Kč jako rodičovský příspěvek, že žalované byla stržena částka 2 659 Kč a částka 474 Kč právnická osoba Credit, že žalovaná uhradila právnická osoba částku

1 338 Kč;

-) z e-mailové konverzace ze dne 18. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované zaslala přílohou e-mailu smluvní dokumentaci a instrukce ke zřízení inkasa a zaslání verifikační platby;

4. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 18. 12. 2019 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (klientského účtu) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč tak, že částku 8 000 Kč zašle žalované na její bankovní účet a částka 2 000 Kč bude započtena na náklady spojené s poskytnutím úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 8 521 Kč v 72 měsíčních splátkách po 257 Kč. Žalované byla částka 8 000 Kč zaslána dne 18. 12. 2019 na její bankovní účet. Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly povinnost žalované uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši

0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaná v prodlení. Současně si strany smlouvy sjednaly poplatky za upomínky k úhradě, a to 300 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku, s tím, že neuhradí-li žalovaná dlužnou splátku ani po upomínkách, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. K žádosti žalované byla mezi stranami smlouvy o úvěru uzavřena také smlouva o inkasní službě, na jejímž základě se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru částku 3 024 Kč v měsíčních splátkách po 42 Kč, a dále smlouva o doplňkové službě PODPORA, za níž se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit částku 9 648 Kč v měsíčních splátkách po 134 Kč, s tím, že služba zahrnuje možnost přerušení splácení a možnost odkladu splátek. Přílohou číslo smlouvy o úvěru byl Dotazník k posouzení bonity žadatele o úvěr, ve kterém byly vyplněny osobní údaje žalované, údaj o tom, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy na mateřské dovolené, její příjem činil 18 501 Kč, výdaje 8 800 Kč na domácnost a děti a 3 133 Kč na závazky u Profi Creditu, dále byly vyplněny výsledky lustrace žalované ve veřejných rejstřících. Údaje byly ověřovány (zjišťovány) podle OP žalované, rodného listu žalované, výpisu z nebankovního registru a centrální evidence exekucí a z výpisů z účtu žalované za měsíce 10, 11/ 2019. Žalovaná neuhradila včas a řádně splátku splatnou dne 15. 3. 2021 a žalobkyně ji proto opakovaně písemně upomínala k úhradě. Následně žalobkyně úvěr zesplatnila a dopisem ze dne 21. 4. 2021 žalovanou vyzvala k úhradě částky 30 766,63 Kč do 3. 6. 2021.

5. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a)

právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

9. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle 991 odst. 1, 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle 993 , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

16. Žalobkyně v řízení prokázala, že se žalovanou uzavřela dne 18. 12. 2019 smlouvu o úvěru a že žalované na základě uvedené smlouvy poskytla (převodem na bankovní účet žalované, ze kterého byla odeslána tzv. verifikační platba) částku 8 000 Kč. Soud se nadále zabýval samotným uplatněným nárokem žalobkyně, přičemž jako první posuzoval platnost předmětné smlouvy o úvěru ze dne 18. 12. 2019. Žalovaná při uzavření smlouvy o úvěru vystupovala jako spotřebitel, a je tedy nutné na smluvní vztah mezi účastníky aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy o úvěru. Jak je uvedeno výše, je poskytovatel úvěru podle povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost úvěrovaného (spotřebitele) řádně splácet poskytnutý úvěr. Poskytovatel úvěru přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v řízení soudu tvrdila, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila tak, že osobu žalované lustrovala ve veřejně dostupných rejstřících a zjišťovala její příjmy a výdaje, včetně dalších závazků, v rámci Dotazníku k posouzení bonity žadatele o úvěr, k čemuž soudu doložila výsledky lustrace žalované v centrální evidenci exekucí, nebankovním registru a evidenci neplatných dokladů, a dále výpis z účtu žalované za měsíce 10, 11/ 2019. Soud je povinen otázku řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zkoumat vždy, aby bylo zachováno právo účastníka (žalované) na soudní ochranu zaručené v  LZPS (srov. nález Ústavního soudu 26. 2. 2019, sp. zn. ). Po zjištění skutkového stavu a s přihlédnutím aktuální judikatuře soud dospěl k závěru, že žalobkyně svou povinnost stanovenou v  nesplnila. Žalobkyně soudu sice předložila výsledky lustrace žalované (ačkoli pouze ze tří veřejných rejstříků, nikoli všech uvedených v Dotazníku bonity) a výpisy z účtu žalované, soud má nicméně za to, že žalobkyně na základě zjištěných údajů řádně a s odbornou péčí nevyhodnotila kredibilitu žalované. Prvně, s odkazem na výše uvedený závěr v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, žalobkyně soudu nedoložila, jakým způsobem ověřovala údaje o výdajích žalované, a to zejména náklady na spotřebitele, na děti a na bydlení, navíc, když žalovaná uvedla nulové výdaje na bydlení, což v dnešní době není zcela obvyklé. Dále pak má soud zejména za to, že žalobkyně řádně nevyhodnotila kredibilitu žalované s ohledem na předložené výpisy z účtu žalované, ze kterých je zjevné, že celkové měsíční příjmy a výdaje žalované byly v takřka stejné výši, tedy žalovaná veškeré příjmy za daný měsíc ihned ten stejný měsíc vydala. Žalované tedy nezbyly (zjevně) žádné„ úspory“ k úhradě nových závazků, ani případně jakýchkoli neočekávaných výdajů. Tuto skutečnost přitom bylo možné zjistit ihned z údajů o počátečním a konečném zůstatku na účtu žalované. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně sice v řízení prokázala, že posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, nikoli však řádně a s odbornou péčí tak, jak je jí uloženo v 

17. Přestože stanoví, že v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je smlouva neplatná pouze, uplatní-li námitku neplatnosti smlouvy spotřebitel ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, dospěla judikatura soudů již dříve k závěru, že k porušení povinnosti stanovené poskytovateli spotřebitelského úvěru v  soud přihlédne i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nález Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , příp. také rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C číslo), a jedná se tedy o neplatnost absolutní podle , neboť porušení uvedené povinnosti odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud proto v projednávané věci posoudil smlouvu o úvěru ze dne

18. 12. 2019 jako absolutně neplatnou.

18. Pro úplnost soud dodává, že rozpor s dobrými mravy shledal i při přezkumu smluvních ujednání týkajících se sjednaných úroků a poplatků. Ve smlouvě o úvěru si účastníci sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 23 % p.a., resp. povinnost žalované uhradit spolu s úvěrem úroky ve výši

8 521 Kč. Ze smlouvy nicméně dále vyplývá, že žalované byla vyplacena z úvěru ve výši

10 000 Kč pouze částka 8 000 Kč a částka 2 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele. Takové„ náklady“ soud považuje za skrytý úrok. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 72 splátkách po 257 Kč, tj. celkem se zavázala uhradit částku 18 504 Kč, což je více než dvojnásobek poskytnuté částky. Takovou výši úroků proto soud shledal rozpornou s dobrými mravy. Navíc nelze odhlédnout ani od sjednaných poplatků za doplňkové služby – inkasní službu a službu PODPORA. Prvně u inkasní služby žalobkyně neprokázala, jak službu žalované vlastně poskytovala, neboť žalovaná si zřídila sama inkaso na svém účtu a žalobkyně nadále pouze inkasovala platby žalované. Hradit za takovou„ službu“ částku ve výši 3 024 Kč považuje soud za nemravné. Rovněž sjednaní poplatku za službu PODPORA ve výši, která dokonce přesahuje výši poskytnuté jistiny úvěru, shledal soud nemravným. Se sjednanými poplatky by žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 31 176 Kč, což je téměř čtyřnásobek poskytnuté jistiny úvěru. Smluvní ujednání o úrocích a poplatcích za doplňkové služby by proto (v případě platnosti smlouvy) soud posoudil jako absolutně neplatné podle .

19. Plnění poskytnuté žalované je z důvodů výše uvedených nadále třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle a . Žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy, tedy plnila bez právního důvodu. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala, protože poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni částku celkem 6 062 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu poskytnuté jistiny úvěru snížené o platby žalované, tj. částku 1 938 Kč (8 000 Kč – 6 062 Kč), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle ve spojení s  nařízení vlády

č. , ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v dopise o zesplatnění úvěru, kterým žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, tj. ode dne 4. 6. 2021, do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s  jako obecná třídenní.

20. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyně nemá nárok na úhradu smluvních úroků, poplatků za doplňkové služby, nákladů za upomínání ani smluvní pokuty. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

21. O náhradě nákladů soud rozhodl podle podle úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 696,66 Kč (s příslušenstvím) a byla jí přiznána částka 1 938 Kč (s příslušenstvím). Více procesně úspěšnější byla tedy ve věci žalovaná. Jelikož žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.