Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 163/2021-16
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9, 75% ročně od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky částka ve výši 9,75% od datum do datum, částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka.
III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši částka, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši částka, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9, 75% ročně od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75% od [datum] do [datum], částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka].</b> <b>III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši [částka], a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b>
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a částky částka coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný se spol. právnická osoba, IČO, dále jen („ původní věřitel“), smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr celkem ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku částka spolu s navýšením ve výši částka nejpozději do datum. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na účet. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas. Následně byla předmětná pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.
Žalovaný na žalobu reagoval s tím, že dlužnou částku již žalobkyni zaslal. Tato informace byla ověřena u žalobkyně, která uvedla, že od žalovaného žádnou částku neobdržela.
Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ode dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne datum, který byl dán k doručení dne datum, jak je patrné z podacího archu.
Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru číslo účinnou a platnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout částku částka. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o částku částka jako poplatkem za poskytnutí úvěru. Úvěr měl být splacen nejpozději do datum ulice úroková sazba poskytnutého úvěru činila 279,83% a RPSN 1 141,20%. Dále bylo zjištěno, že žalovaný na dlužné částce neuhradil ničeho.
Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především s článkem 36 Listin y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015 , dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považoval za absolutně neplatnou, když v době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v dubnu 2019 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR 8,68%. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 26,04 % p.a. V daném případě však úroková sazba činila 279,83 % p.a. a RPSN 1 141,20% Soud tedy uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 občanského zákoníku . Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o.z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka (nesplacená jistina).
Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum zaslané poštou dne datum, tj. datum. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od datum tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobkyně měla ve věci úspěch v poměru 55% (neúspěšná byla z 45%). Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10% tedy svědčí žalobkyni. Náklady řízení celkem tvoří soudní poplatek částka, odměna advokáta částka podle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po částka, paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky za tři úkony právní služby po částka. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř. rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu částka v částce částka, tj. celkem tedy částka, z toho žalobkyni náleží poměrná část náhrady nákladů ve výši částka. Tuto částku je tedy žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.
Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.