Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
81 C 203/2021-13
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od datum do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Odůvodnila svou aktivní legitimaci s tím, že s účinnosti od datum došlo ke změně dosavadní obchodní firmy právnická osoba na právnická osoba Žalobkyně dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu
o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo na základě které zajišťovala žalovanému služby spočívající poskytováním televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne datum, kdy byla smlouva ukončená. V souladu s článkem
8.2 všeobecných podmínek žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo anonymizováno. Toto technické zařízení, které žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě, v rozporu se svými povinnostmi po ukončení smlouvy žalobkyni nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši
částka za nevrácení předmětného Set-top boxu. Žalovaný byl vyzván dne datum k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení. Žalovaný ani na základě takovéhoto upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobkyni nesplnil,
a to ani částečně, a proto žalobkyni nezbývá než se domáhat zaplacení dlužné částky v celkové výši částka s příslušenstvím soudní cestou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání bez omluvy nedostavili. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu
a provedených důkazů.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva číslo
o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž tato smlouva byla sjednána na dobu
24 měsíců. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil převzetí technického zařízení, a to Set-top boxu sériové číslo anonymizováno. V částí I.II. byla sjednána povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši částka mimo jiné v případě nevrácení zapůjčeného technického zařízení.
Dle článku 8.2 všeobecných podmínek žalobkyně, které jsou nedílnou součástí uzavřené smlouvy, bylo povinnosti žalovaného vrátit zapůjčené technické zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván ke vrácení dle žaloby označeného technického zařízení nejpozději do 7 dnů ode dne doručení výzvy, a dále byl vyzván k úhradě smluvní pokuty v celkové výši částka, rovněž nejpozději do 7 dnů
od doručení této výzvy. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k platnému ukončení smluvního vztahu mezi žalobkyni a žalovaným, neboť v tvrzení, že k ukončení smlouvy došlo dne
datum, žalobkyně neuvedla patřičná tvrzení, když netvrdila, z jakého důvodu došlo k ukončení smluvního vztahu, jakým právním aktem a jak se tento právní akt dostal do sféry dispozice adresáta. Nenavrhla rovněž žádný důkaz k prokázání tvrzení, že došlo k ukončení smlouvy k tvrzenému datu k datum. Pokud tedy nebylo v řízení prokázáno ukončení smluvního vztahu mezi účastníky, nelze mít za prokázané, že žalovanému vznikla povinnost vrátit pronajaté technické zařízení, a v případě nevrácení pak povinnost zaplatit ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu. Nutno tedy uzavřít, že žalobkyně si nesplnila svou povinnost tvrzení upravenou v usn. § 101 odst. 1 písm. a) a důkazní povinnost upravenou ust. § 101 odst. 1
písm. b) a § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když řádně netvrdila, a již vůbec nedoložila, kdy a jakým způsobem došlo k ukončení předmětného smluvního závazku, kterým byla spojena povinnost žalovaného vrátit předmětné technické zařízení a v případě nevrácení zaplatit sjednanou smluvní pokutu. Soud podotýká, že žalobkyně se bez omluvy nedostavila k nařízenému jednání,
a nemohla být tedy ze strany soudu poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , když soud byl připraven žalobkyni toto poučeni poskytnout.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn v ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , když žalovanému, který by dle tohoto zákonu ustanovení měl právo na náhradu nákladů řízení, s řízením dosud žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).