Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 205/2021-16
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 861 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 661 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 661 Kč od 4. 11. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadované částky 200 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 595,60 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 661 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 661 Kč od 4. 11. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadované částky 200 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 595,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 861 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného za období
od 15. 7. 2019 do 3. 11. 2019 vyplývajícího z pojistné smlouvy číslo nákladů na vymáhání pohledávky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný podepsal s žalobkyní dne 14. 1. 2019 smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z výkonu povolání. Součástí smlouvy byly též anonymizováno pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti z výkonu povolání VPPPO-O číslo (dále jen„ VPPO“). Počátek pojištění byl sjednán dnem 15. 1. 2019. Pojistné bylo smlouvou stanoveno částkou 2 204 Kč ročně se splatností pololetně vždy ke každému 15. dni měsíce ledna a července příslušného kalendářního roku ve výši 1 102 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 15. 7. 2019, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 12. 9. 2019 obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné pojistné nejpozději do 2. 11. 2019, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Žalobkyně evidovala zánik pojištění žalovaného ode dne 3. 11. 2019 pro neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část pojistného za pojistné období od 15. 7. 2019 do 3. 11. 2019 ve výši 661 Kč, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem dne
14. 1. 2019 smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z výkonu povolání
dle § 2758 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne 15. 7. 2019 dle § 2782 odst. 1 o. z. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 12. 9. 2019 k zaplacení dlužného pojistného do 2. 11. 2019 a poučila jej o zániku pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného dle § 2804 o. z. Žalovaný však dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění zaniklo, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 16. 11. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která došla do sféry jeho dispozice. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, žalobkyni tak náleží dlužné pojistné za dobu od 15. 7. 2019 do 3. 11. 2019 ve výši 661 Kč. Soud je proto žalobkyni výrokem I. přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ode dne 4. 11. 2019 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu co do částky 200 Kč představující náklady za upomínání. Z pojistné smlouvy povinnost žalovaného hradit žalobkyni tyto náklady v žalované výši nevyplývá. Pokud by pojistná smlouva obsahovala ujednání o povinnosti spotřebitele (tj. žalovaného) hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinnosti, když poskytovatel (tj. žalobkyně) žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá, takové ujednání by zakládalo významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele – žalovaného, což by vedlo k tomu, že by se k takovému ujednání jakožto k ujednání nepřiměřenému podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíželo (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, Cpjn 200/2013 ).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu 40 % nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 600 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do 70 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný co do 30 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalovaného (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 40 % nákladů řízení, jež činí 595,60 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).