Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
20 C 242/2021-35
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 386,67 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 386,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 386,67 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 1 386,67 Kč, který odůvodnila tím, že požadovaná peněžitá částka představuje cenu za poskytnuté služby třetích stran. Žalobkyně jako poskytovatelka služeb elektronických komunikací, prostřednictvím kterých jsou třetími osobami poskytovány jejím zákazníkům služby – prémiové SMS, SMS se zvýšenou sazbou a AUDIOTEX jako tzv. služby třetích stran, uzavřela s žalovaným čtyři smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo, číslo, číslo a anonymizováno, jejichž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně. Žalobkyně služby elektronické komunikace včetně služeb třetích stran poskytovala, žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal platby za služby vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních žalobkyně hradit. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni částku 1 386,67 Kč, představující neuhrazené platby za služby třetích stran. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
Soud předně uzavřel, že je ve věci dána pravomoc soudu, neboť předmětem řízení je cena za služby třetích stran. V daném případě tak nejde o poskytování služeb elektronických komunikací, nýbrž o soukromoprávní vztah účastníků (k tomu srov. usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 21. 12. 2017, č. j. Konf 19/2017 -11 či usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 8. 10. 2019, č. j. Konf 11/2019 -13).
Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).
Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a žalobkyně sjednali dne datum smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo, dne datum smlouvu číslo, dne datum smlouvu číslo a dne datum smlouvu číslo, a to včetně všeobecných podmínek žalobkyně, se kterými žalovaný vyslovil souhlas svým podpisem. Žalovaný využil tzv. služeb třetích stran, jež žalobkyně jakožto poskytovatelka služeb elektronických komunikací umožňuje účastníkům využívat. Splatnost jednotlivých měsíčních plateb byla stanovena tak, že tyto odpovídají datům splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal hradit platby za služby vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních. Konkrétně v tomto řízení byla uplatněna faktura číslo ve výši 491,11 Kč splatná dne datum, číslo ve výši 407,59 Kč splatná dne datum a číslo ve výši 487,97 Kč splatná dne datum, když předmětem těchto faktur jsou mimo ostatní platby (které nejsou předmětem tohoto řízení) vždy zprostředkované služby 3. stran (včetně platebních služeb). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ o. z.”), s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. , vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byly platně uzavřeny čtyři smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na základě nichž byl žalovaný oprávněn za úplatu jednak přímo využívat telekomunikační služby žalobkyně, jednak prostřednictvím právní žalobkyně čerpat služby od třetích subjektů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny za poskytnuté služby třetích stran, které žalovanému vyúčtovala v jednotlivých fakturách, jež však žalovaný neuhradil. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 386,67 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.