Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 245/2021-23
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 4 250 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 250 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
5 000 Kč od 1. 2. 2021 do 10. 4. 2021.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 89,34 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 4 250 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 250 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2021 do 10. 4. 2021. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 89,34 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 9 250 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně (do 16.05.2017 vystupující pod obchodní firmou právnická osoba) a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen "smlouva"). Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet, jež žalovaný uvedl ve smlouvě.
Žalobkyně a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 1 000 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému.
V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného.
V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 2 887 Kč.
V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši.
V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč.
Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 0 Kč.
Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 01.02.2021 v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 9 250 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne 08.04.2021. Žalovaný ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. výzva k úhradě - předžalobní upomínka zaslaná dne 08.04.2021.
2. Žalobkyně dále ve svém písemném vyjádření ze dne 2.8.2021 doplnila, že výše uvedená smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne datum. Žalobkyně specifikovala datum čerpání revolvingového úvěru, s tím, že celková částka poskytnutého úvěru činí 5 000 Kč. Žalobkyně zároveň znovu popsala jednotlivé další části žalované částky, jako je poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z poskytnuté jistiny v celkové výši 1 000 Kč, smluvní úroky ve výši 20% měsíčně v celkové kapitalizované výši 2 887 Kč a smluvní pokuta v celkové výši 363 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na svůj dluh z poskytnutého úvěru nevrátil ničeho.
3. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř. “
4. Soud provedl ve věci dokazování, když z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila listin u nazvanou„ Smlouva o revolvingovém úvěru číslo“ ze dne datum bez podpisu žalovaného (dále jen„ Smlouva“), která obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, dále telefonní číslo a emailovou adresu a číslo bankovního účtu žalovaného. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Ve smlouvě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč O čerpání prostředků byl žalovaný oprávněn požádat dle čl. 3 Smlouvy distančně prostřednictvím elektronických prostředků, a to prostřednictvím SMS zpráv nebo prostřednictvím formuláře pro čerpání úvěru v rámci uživatelského účtu na internetu. V čl. 4 Smlouvy – Splácení úvěru bylo smluveno, že do konce každého kalendářního měsíce počínaje po měsíci, ve kterém došlo k čerpání, musí být uhrazena tzv. minimální splátka úvěru ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, leda by dlužná částka byla nižší. V čl. 5 Smlouvy byl za každé čerpání úvěru sjednán poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, který se na konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu klienta. Úročení bylo v čl. 6 sjednáno tak, že za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení, je klient povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatný postupem dle čl. 6 této Smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu klient povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně namísto sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se klient ocitne v prodlení se splácením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se celý dluh bez dalšího splatným, a to v souladu s čl. 6 Smlouvy, před tím, než se úvěr stane splatným v důsledku prodlení klienta, vyzve jej žalobkyně k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu klienta – viz čl. 6 Smlouvy. V bodě 6.3 Smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného.
Z výpisů z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že v období od datum do 30.10.2020 žalovaný načerpal úvěr ve výši 5 000 Kč (platba byla poukázána ve prospěch běžného účtu č. bankovní účet označeného jménem žalovaného, když toto číslo účtu je rovněž uvedeno ve Smlouvě). K důkazu žalobkyně předložila rovněž výpis z běžného účtu žalovaného za září 2020, ze kterého je zřejmé, že žalovaný je majitelem účtu č. bankovní účet. Žalovaný na svůj dluh neuhradil žalobkyni před podáním žaloby ničeho, když žalovaný v průběhu ústního jednání tuto skutečnost soudu nikterak nerozporoval. Z listin předložených žalobkyní - nazvaných výpis k revolvingovému úvěru soud zjistil způsob, kterým byl evidován průběh úvěrového vztahu žalobkyně a žalovaného; tyto listin y také osvědčují složení dlužné částky, které žalobkyně prezentovala v žalobě, jedná se o měsíční výpisy z úvěrového účtu žalovaného. Z listin y nazvané předžalobní upomínka, datované dnem 8.4.2021, a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. K důkazu byla rovněž doložena kopie občanského průkazu žalovaného.
5. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy k datu tvrzenému žalobkyní. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva neobsahuje podpis žalovaného, Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku. Přestože soud připouští, že smlouvu o úvěru je možné uzavřít prostředky komunikace na dálku, je však na žalobkyni, aby, domáhá-li se plnění z takové smlouvy, prokázala uzavření takové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala (ke způsobu uzavření Smlouvy žalobkyně nepředložila jediný důkaz), že způsobem popsaným v žalobě skutečně k uzavření Smlouvy došlo. Nelze tedy dovodit, že bylo uskutečněno právní jednání žalovaného, kterým žalovaný projevil vůli býti právně zavázán příslušnou Smlouvou.
Nadto, soud považuje Smlouvu co do svého obsahu za neplatné právní ujednání podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Ve Smlouvě je sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky, tj. 240% ročně – viz čl. 6 Smlouvy), dále je ve Smlouvě sjednán poplatek za čerpání úvěru (za každé dílčí čerpání byl ujednán poplatek 20 % z čerpané jistiny – viz čl. 5 Smlouvy).
Soud konstatuje, že zejména pokud jde o výši sjednaných úroků, je jejich výše zjevně nepřiměřená a za hranicí mravnosti úroku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/20015 ze dne 27.2.2007), úrok se nadto dle smluvního ujednání stává na konci příslušného měsíce součástí jistiny, čímž dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky, na výše uvedených závěrech nic nemění fakt, že po případném zesplatnění dluhu se úroková sazba mění na 15 % ročně. Průměrná výše úroků spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření předložené Smlouvy (statistiky obec národní banky jsou dostupné na webová adresa), tedy v období října 2020, činila průměrně 10,74 % ročně (úvěry poskytované se splatností do jednoho roku). Úrok ve výši 240 % ročně sjednaný ve Smlouvě je tedy mnohonásobně vyšší. Takovýto úrok je zjevně v rozporu s dobrými mravy, když Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 33 Odo 236/20015 ze dne 27.2.2007 považuje za hranicí mravnosti úroku takový úrok, který dosahuje dvojnásobku až trojnásobku výše obvyklého úroku poskytovaného bankami, když nadto byl žalovaný povinován ještě k úhradě poplatků za čerpání úvěru. Ujednání o úrocích a dalších poplatcích za čerpání úvěru jsou neoddělitelná od ostatního obsahu Smlouvy, jedná se o smlouvu adhezní, kdy žalovaný neměl možnost vyjednávat o podmínkách Smlouvy, úvěr by jednoduše nezískal a je zřejmé, že žalobkyně by bez těchto plateb v rozporu s dobrými mravy ani úvěr neposkytla. Smlouva je tedy neplatná jako celek.
6. Poukázání peněžních prostředků žalobkyní na účet žalovaného je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku 5 000 Kč, žalovaný žalobkyni nevrátil před podáním žaloby ničeho. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 5 000 Kč.
7. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 8.4.2021. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalovaného dorazit nejprve dne 9.4.2021, a tedy nejprve dne 10.4.2021 měl žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od 11.4.2021) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě ve výroku I tohoto rozsudku vyhověl co do částky 5 000 Kč a úroku z prodlení z této částky od 11.4.2021 do zaplacení. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o Smlouvu, jejíž uzavření jednak nebylo prokázáno a jejíž obsah se zjevně příčí dobrým mravům.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 89,34 Kč, přičemž tato částka představuje 6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 250 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.
9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
10. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.