Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 85/2021-24
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t. č. stát. instituce
obec a číslo, PSČ obec
o zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od 3. 1. 2014 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč od 3. 1. 2014 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí 16 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené kupní ceny za níže specifikované anonymizováno zařízení, kterou žalovaný neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně společnosti anonymizováno právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), přičemž kupní smlouva byla součástí účastnické smlouvy číslo dne 21. 6. 2013.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:
1/ anonymizováno a žalovaný dne 21. 6. 2013 uzavřeli účastnickou smlouvou číslo na základě které se anonymizováno zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. ulice smlouva se řídila anonymizováno podmínkami žalobkyně a anonymizováno tarifů a služeb (prokázáno účastnickou smlouvou číslo).
2/ Žalovaný s anonymizováno následně uzavřel účastnickou smlouvu číslo dne 21. 6. 2013, kdy součástí smlouvy byla i kupní smlouva na zařízení anonymizována čtyři slova za cenu 16 999 Kč (dále též jen„ zařízení“), záloha na zařízení činila 7 000 Kč a splatnost měsíčních splátek se řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování služeb a žalovaný měl uhradit celkem 21 splátek po 800 Kč (prokázáno účastnickou smlouvou číslo).
3/ Žalovaný se dostal do prodlení s jednotlivými splátkami, žalovanému tak byla vystavena faktura číslo na částku 30 436 Kč se splatností dne 2. 1. 2014, jejíž součástí byla i celková cena za nesplacené splátky zařízení ve výši 16 000 Kč (prokázáno fakturou číslo).
anonymizováno a žalobkyně podepsaly dne 4. 11. 2019 Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 3. 12. 2019 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek vč. přílohy, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávek vč. podacího lístku).
5/ Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne
25. 2. 2020 (prokázáno předžalobní upomínkou vč. podacího lístku).
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
7. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Žalovaný s anonymizováno uzavřel dne 21. 6. 2013 účastnickou smlouvu číslo kdy součástí smlouvy byla i kupní smlouva dle § 2079 o. z. na předmětné zařízení za cenu 16 999 Kč. Splatnost měsíčních splátek se řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování služeb a žalovaný měl uhradit celkem 21 splátek po 800 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s jednotlivými splátkami, žalovanému tak byla vystavena faktura číslo na částku 30 436 Kč se splatností dne 2. 1. 2014, jejíž součástí byla i celková cena za nesplacené splátky zařízení ve výši 16 000 Kč. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. Žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. Počátek prodlení je den následující po splatnosti shora uvedené faktury, tj. od 3. 1. 2014. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Dlužnou částku však neuhradil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a výrokem I. tohoto rozsudku jí vyhověl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
13. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu § 14b a. t.
14. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).