Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 174/2021-12
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Motalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba doručená soudu dne 26. 5. 2021 se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 7 400 Kč a částku 2 071,87 Kč, částku 6 143,31 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 917,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 317,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020 a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 317,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 19. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba doručená soudu dne 26. 5. 2021 se v části, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 7 400 Kč a částku 2 071,87 Kč, částku 6 143,31 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 917,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 317,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020 a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 317,34 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 19. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 10 800 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, a žalovanou došlo dne 1. 10. 2015 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba), IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, tj. právní předchůdce žalobkyně. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 8. 10. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 11. 2016. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 800 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 317,34 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 482,66 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6 143,31 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 071,87 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 317,34 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 317,34 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.
2. Žalobkyně i žalovaná souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.
3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalované nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalované, posoudil jako listin y způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listin y nazvané: smlouva o půjčce číslo ze dne 1. 10. 2015, všeobecné obchodní podmínky, karta zákazníka, smlouva o postoupení pohledávky včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem.
4. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé.
5. Soud provedl v řízení dokazování a vzal za prokázány následující skutečnosti, které tvoří následující závěr o skutkovém stavu. Z listin y označené jako smlouva půjčce číslo ze dne 1. 10. 2015 soud zjistil, že tato je datovaná dnem 1. 10. 2015 a jako smluvní strany je uvedena společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná, u níž je dále uvedeno rodné číslo, bydliště, číslo občanského průkazu a číslo telefonu. Předmětem smlouvy je závazek společnosti právnická osoba poskytnout klientovi, tj. žalované, za podmínek stanovených níže, peněžní prostředky v úhrnné výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, dále poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč; to vše v 58 splátkách po 300 Kč měsíčně s tím, že splatnost poslední splátky byla sjednána na 10. 11. 2016. Žalovaná poskytla o své osobě této společnosti základní údaje o příjmech a výdajích, osobních poměrech. Žalovaná uhradila 6 600 Kč. Z listin y nazvané Smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy a z listin y nazvané oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalobkyně spolu uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení; tato skutečnost byla žalované oznámena písemným oznámením odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě. Z listin y nazvané předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované na adresu uvedenou ve smlouvě písemnou výzvu k zaplacení žalobou uplatněné částky, a to do 18. 9. 2020.
6. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že dle názoru soudu tyto důkazy neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu ve věci samé, a to vzhledem k dále uvedenému právnímu posouzení věci.
7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.
8. Smlouvu uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., dle kterého, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud podotýká, že smlouva sjednaná mezi účastníky není smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť pojmovým znakem smlouvy o zápůjčce je, že zapůjčitel vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc (v dané věci se jedná o zápůjčku peněžitou); na rozdíl od smlouvy o úvěru, kde se věřitel, tedy úvěrující, zavazuje, že úvěrovanému, tedy dlužníku, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité části. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky.
9. Současně soud vzal za prokázané, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem v oblasti finančních služeb (předchůdcem žalobkyně) a žalovanou jako spotřebitelem a současně výše poskytnuté částky přesáhla 5 000 Kč Smluvní vztah je proto nutno kromě výše uvedených právních předpisů posoudit rovněž podle zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném k datu uzavření smlouvy (dále jen ZSÚ). Smlouva má tedy charakter tzv. spotřebitelské smlouvy podle § 1810 o. z., neboť podle skutkového závěru soudu byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jednotlivá práva a povinnosti je třeba poměřovat také podle ustanovení § 1810 a násl. o. z.
10. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěryschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 ZSÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. Podle § 588 věta první o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zřejmě příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neoznačila žádný důkaz o tom, zda vůbec a jakým případně způsobem předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyně se k jednání po své omluvě nedostavila, dobrovolně se tak zbavila práva na poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ve shora uvedeném smyslu, kterého by se jí ze strany soudu při jednání dostalo (poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. o. s. ř. je konstruována pouze jako poučovací povinnost soudu při jednání a nikoliv mimo jednání).
11. Soud tak nezbylo než konstatovat, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je jednáním, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 9 odst. 1 ZSÚ) a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek. Neplatnost smlouvy o úvěru stanovená § 9 odst. 1 ZSÚ je neplatností absolutní a soud je povinen k ní přihlédnout, aniž by se jí kterýkoliv z účastníků řízení musel dovolat. Při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno dovodit, že se tato neplatnost vztahuje i na ujednání o úroku a dalších platbách sjednaných ve smlouvě, neboť tato ujednání jsou ujednáními odvozenými od existence samotné smlouvy a bez ní nemohou samostatně existovat.
12. Z důvodu neplatnosti smlouvy je nutno vzájemné vztahy účastníků vypořádat v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek.
13. V řízení prokázáno, že předchůdce žalobkyně žalované poskytl plnění bez prokázaného právního důvodu ve výši 10 000 Kč Smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem žaloby, uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, soud rovněž posoudil jako platnou a účinnou smlouvu ve smyslu § 1879 a násl. o. z., na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni; aktivní věcná legitimace tak byla v řízení prokázána.
14. Žalobkyni tak náleží vůči žalované právo na vydání toho, o co se žalovaná bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2993 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Žalovaná zaplatila pouze 6 600 Kč, ohledně případných dalších plateb žalované nebylo v řízení ničeho tvrzeno a prokázáno. Soud proto žalobě výrokem II. vyhověl co do částky 3 400 Kč, tj. poskytnuté prostředky ve výši 10 000 Kč mínus vrácené peněžní prostředky ve výši 6 600 Kč), neboť ze shora popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti.
15. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, pro absenci dohody a speciální zákonné úpravy, nastává uplynutím zákonné či věřitelem stanovené lhůty poté, kdy žalující věřitel plnění požaduje (§ 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ), což se v dané věci stalo písemnou předžalobní upomínkou s poštovním podacím archem odeslanou žalované, kterou byla žalovaná vyzvána zaplatit dlužnou částku to do 18. 9. 2020. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na uvedenou částku cokoli zaplatila, dostala se tak dne 19. 9. 2020 do prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také právo na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb.
16. Ohledně zbývajících žalobou uplatněných nároků soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť jak soud konstatoval výše, při závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno dovodit, že se tato neplatnost vztahuje i na ujednání o úroku a dalších platbách sjednaných ve smlouvě, neboť tato ujednání jsou ujednáními odvozenými od existence samotné smlouvy a bez ní nemohou samostatně existovat.
17. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalované tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, žalovaná sama náklady řízení nežádala, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
18. Dlužnou částku byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Lhůta k podání odvolání počíná běžet faktickým převzetím rozhodnutí adresátem, je-li převzato ihned při doručení zásilky nebo v době do 10 dnů ode dne uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky.
V případě, že je rozhodnutí adresátem převzato kdykoliv po desátém dnu od uložení písemnosti nebo ode dne dodání do přístupné datové schránky, považuje se desátý den za den doručení a lhůta pro podání odvolání počíná běžet již tímto dnem a nikoliv dnem faktického převzetí písemnosti (§ 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.