Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 136/2021-44
Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 40 813,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje co do částky částka a co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75 % ročně od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se částečně zastavuje co do částky [částka] a co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % ročně od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky
částka zahrnující jistinu ve výši částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9,75 % od datum do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši částka, který měl být splacen spolu s příslušenstvím úvěru ve výši částka nejpozději datum, avšak žalovaný úvěr nesplatil i přes zaslanou upomínku ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. Ačkoliv byl žalovaný k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř.
3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky částka zahrnující náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka a co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od
datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od
datum do zaplacení, neboť žalovaný po podání žaloby na svůj dluh uhradil dne datum a dne datum celkem částka. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1 o. s. ř. řízení částečně zastavil. Přitom soud podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru číslo na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka sestávajícími z úroku ve výši částka, poplatku za uzavření smlouvy ve výši částka, poplatku za správu úvěru ve výši částka a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši částka, splatit v 13 měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž každá splátka byla splatná 9. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o úvěru ze dne datum, žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpis splátek ke smlouvě o úvěru). Žalovaný do podání žaloby zaplatil celkem částku ve výši
částka a po podání žaloby celkem částka (vyjádření žalobkyně). Ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba (výpis z veřejného rejstříku, notářský zápis NZ číslo ze dne datum, výňatek z přílohy ke smlouvě o prodeji části závodu ze dne datum). právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).
5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V žalobkyní předložené formulářové listině nazvané žádost o poskytnutí úvěru byl uveden příjem žalovaného z podnikání ve výši částka a průměrné měsíční výdaje ve výši částka. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byly u příjmu zaškrtnuty faktury a u výdajů pokladní doklady. Žalovaný prohlásil, že veškeré uvedené údaje týkající se jeho osoby, jsou pravdivé a nic nezamlčel, což potvrdil svým podpisem (žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru). Žalobkyně byla vyzvána, aby doplnila svá tvrzení týkající se postupu při posuzování úvěruschopnosti žalovaného a předložila důkazy prokazující úvěruschopnost žalovaného. Ze strany žalobkyně žádné relevantní listiny označeny a předloženy nebyly.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Při právního hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek v celkové částce
částka, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši částka.
12. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele.
13. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
15. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele, kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí, byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
16. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.
17. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní
a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.
18. Jestliže je tedy smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy o úvěru. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o úvěru.
19. Žalobkyně však prokázala, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Soud proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný na dluh žalobkyni dosud uhradil částku částka, kterou soud započetl jako plnění na jistinu ve výši částka.
20. Jelikož žalovaný na dluh žalobkyni plnil více, než činila jistina poskytnutá právní předchůdkyní žalobkyně, zamítl soud žalobu v celém rozsahu.
21. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly bráněním svého práva u soudu. Žalovanému žádné náklady řízení prokazatelně nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu ve obec.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.