Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 180/2021-32
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Novotnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupena Mgr. jméno příjmení, advokátem
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši
8,25 % ročně jdoucím od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky částka žalované jako poplatek za poskytnutí půjčky, částky částka žalované jako smluvní pokuta, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a úroku z prodlení ve výši 10% ročně jdoucího z částky částka od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 10% z částky částka jdoucího od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně jdoucího z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky [částka] žalované jako poplatek za poskytnutí půjčky, částky [částka] žalované jako smluvní pokuta, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 10% ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10% z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované, aby jí uhradila částku ve výši částka spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce. Smlouva
o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně, v rámci které žalobkyně vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni, následně na webových stránkách potvrdila, že se seznámila se zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy, a s jejich zněním souhlasí. Smlouvu o zápůjčce žalovaná podepsala elektronicky příjmení, který žalobkyně zaslala na jí uvedené telefonní číslo. Smlouva tak dle žalobkyně byla uzavřena písemně, totožnost žalované ověřila prostřednictvím zaslané kopie občanského průkazu žalované a dále zasláním ověřovací platby ve výši částka ze dne datum. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované dotazem na zdroj a výši příjmů žalované, kdy žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z tvrzení žalované stran její pracovní pozice, trvání a rozsahu pracovního poměru a výše mzdy. Výši mzdy žalobkyně ověřila výpisem z účtu žalované, na základě kterého zjistila, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činí částka. Výdaje žalované pak zjišťovala dotazem na její výdaje, s tím, že žalovaná uvedla, že činí částka. Výdaje pak ověřovala z výpisu z účtu za potraviny, PHM a úvěry, které následně žalobkyně vyhodnotila částkou částka, s tím. Náklady na bydlení žalobkyně nijak neověřovala, vycházela z tvrzení žalované, že žije v podnájmu. Žalobkyně pak po odečtení výdajů ve výši částka od příjmů žalované ve výši částka vycházela pro vyhodnocení úvěruschopnosti z částky částka jakožto disponibilní částky, ze které žalovaná bude schopna uhradit poskytnuté finanční prostředky ve výši částka. Na základě uzavřené smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které žalobkyně dne datum zaslala na účet žalované
č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši
částka. Jistina a poplatek byly splatné dne datum, žalovaná však na svůj dluh neuhradila žalobkyni ničeho. V důsledku prodlení žalované požaduje žalobkyně kromě zaplacení jistiny a poplatku ve výši celkem částka ještě částku za účelně vynaložené náklady celkem ve výši částka spočívající v písemných výzvách zasílaných žalované. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty v částce částka. Žalovaná na svém dluhu neuhradila ničeho ani po předžalobní výzvě.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), když žalobkyně se z jednání omluvila, aniž včas požádala z důležitého důvodu o odročení a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.
4. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, z nichž učinil níže uvedená skutková zjištění.
5. Z listin y označené jako smlouva o zápůjčce datovaná dne datum, kde jako účastníci byli uvedeni společnost právnická osoba a žalovaná, soud zjistil, že na základě této listin y se měla společnost právnická osoba zavázat žalované poskytnout půjčku ve výši
částka, kterou se žalovaná měla zavázat vrátit spolu s poplatky ve výši částka do datum. Na listin ě označené jako smlouva absentuje podpis žalované. Dle ujednání v listin ě označené jako smlouva o úvěru jsou nedílnou součástí smlouvy i všeobecné obchodní podmínky. Na všeobecných obchodních podmínkách rovněž absentuje podpis žalované (prokázáno listino u označenou jako smlouva o zápůjčce, všeobecnými obchodními podmínkami). Žalobkyně ověřovala totožnost žalované prostřednictvím kopie občanského průkazu žalované a platbou ve výši částka na účet žalobkyně (prokázáno kopií občanského průkazu žalované a výpisem z běžného účtu žalobkyně). Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy z výpisu z běžného účtu žalované za prosinec 2019 generovaného ke dni datum. Z uvedeného výpisu soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil částka, konečný zůstatek částku částka. Kreditní obrat činil částka, debetní obrat činil částka. Roční kreditní obrat na uvedeném účtu činil částka, roční debetní obrat činil částka. Příjmy žalované činila mzda od dvou zaměstnavatelů ve výši částka (resp. částka ve výši částka není označena explicitně jako mzda, ale vzhledem k označení obou plátců a tvrzení žalobkyně lze důvodně předpokládat, že se jedná rovněž o mzdu). Dále příjem z neidentifikovaného účtu ve výši částka a částka částka od fyzické osoby jméno příjmení. Výdaje žalované činily splátky úvěru ve výši částka. Další výdaje činily dne datum dvě částky na dva různé neidentifikované účty označené jako okamžitá úhrada ve výši celkem částka, výběr z bankomatu dne datum ve výši částka, příkaz k úhradě na neidentifikovaný účet dne datum ve výši částka a platba označená jako trvalý příkaz na neidentifikovaný účet ve výši částka. Další výdaje činily nákupy v supermarketech v částkách cca do částka. Na výpisu z účtu byla dále uvedena informace o úvěrech ke dni
datum, ze které vyplývá, že žalovaná dluží na jistině částku ve výši částka, která jí zbývá splatit prostřednictvím 54 splátek. Úroková sazba pak ke dni datum činí 14,90 % (prokázáno výpisem z běžného účtu žalované). Žalobkyně žalované vyplatila finanční prostředky ve výši částka, které byly předmětem dohodnutého úvěru, převodem na účet č. bankovní účet, kam byly ve prospěch žalované připsány dne datum (prokázáno výpisem z právnická osoba ze dne datum, sjetinou z účtu ze dne datum). Žalovaná nehradila svoje závazky vůči žalobkyni řádně a včas, žalobkyně proto vyhotovila výzvy k úhradě žalované (prokázáno upomínkou ze dne datum, upomínkou ze dne datum, upomínkou ze dne datum, upomínkou ze dne datum a upomínkou ze dne datum). Žalobkyně následně zaslala žalované předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum a podacím archem ze dne datum).
6. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky ve výši částka do datum. Žalobkyně ověřovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr z výpisu běžného účtu žalované za prosinec 2019. Žalobkyně žalované vyplatila finanční prostředky ve výši částka, které byly předmětem dohodnutého úvěru, převodem na účet č. bankovní účet, kam byly ve prospěch žalované připsány dne datum. Žalovaná však na svém dluhu ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě, zaslané žalované dne datum.
7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:
Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění ke dni datum (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, tedy se dle § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.
Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni datum (dále jen„ ZSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s
§ 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle § 2991 „o.z.“ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle číslo o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
8. Po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení obou účastníků a na základě shora uvedených zákonných ustanoveních má soud za prokázané, že žaloba je důvodná pouze zčásti, tedy nikoliv v plné výši. Soud dospěl k závěru, že účastníky uzavřená smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně, neboť žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumal schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet.
9. Neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy soud dovodil na základě aplikovaných právních předpisů, ze kterých vyplývá, že poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění své povinnosti spočívající v posuzování spotřebitele řádně splácet úvěr. Z provedených důkazů plyne, že celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit za úvěr poskytnutý ve výši částka, činila včetně jistiny, úroků a případných nákladů souvisejících s úvěrem částku ve výši částka, která měla být splacena do datum. Z provedeného dokazování má soud za to, že žalobkyně řádně nezkoumala majetkové poměry žalované, a to zejména její výdaje, když žalobkyně výdaje na život žalované vypočetla na částku částka, kterou měly představovat výdaje za potraviny, PHM a úvěry, což jsou výdaje, které žalobkyně zjistila z předloženého výpisu z běžného účtu žalované. Za situace, kdy žalobkyně tvrdí, že žalovaná jí tvrdila výdaje ve výši částka, přičemž na základě výpisu z účtu došla sama k závěru, že jsou vyšší, má soud za to, že bezdůvodně rezignovala na ověření dalších výdajů žalované, především jejích výdajů na bydlení. Z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů má soud za to, že náklady na bydlení žalobkyně nikterak neověřovala (např. nájemní smlouvou) a spokojila se pouze s tvrzením žalované, že žije v podnájmu. Z výpisu z účtu je pak evidentní, že žalovaná zde hradila platbu trvalým příkazem ve výši částka, jedná se tedy o pravidelnou platbu, kterou žalobkyně nikterak nezohlednila. Žalobkyně dále nikterak neprověřovala platby žalované označené jako okamžitá úhrada, které proběhly v jednom dni v částce částka. Další neidentifikovaná platba pak proběhla datum ve výši částka. Z měsíčního obratu na účtu je evidentní, že výdaje žalované převyšují její příjmy, přičemž kladný zůstatek na účtu zůstal zachován jen díky platbě ve výši částka od fyzické osoby jméno příjmení. Žalobkyně však nikterak neověřovala, z jakého titulu tato platba byla žalované zaslána, zda se např. nejedná o zápůjčku. Výdajovou stránku žalované pak žalobkyně kalkulovala při vědomí toho, že žalovaná je již zadlužena, neboť z výpisu z účtu měla informaci, že je žalobkyně zavázána uhradit ve splátkách částku jistiny ve výši částka, nicméně další podmínky tohoto již uzavřeného úvěru nezjišťovala. Z výpisu z účtu je navíc patrné, že co do ročného obratu, že žalobkyně v záporných hodnotách. Vzhledem k obratům na účtu žalované, které neodpovídají jejímu příjmu, je tak evidentní, že žalovaná se ocitla v dluhové pasti a poskytnutý úvěr žalobkyně měl sloužit k uhrazení jiných dluhů žalované. Údaje o měsíčních výdajích uvedené v žádosti jsou tak zcela v rozporu s předloženým výpisem z účtu, což žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované měla zohlednit a patřičně vyhodnotit. Soud má za to, že uvedená částka ve výši
částka jako částka vypočtená žalobkyní a představující volné zdroje žalované neodpovídá, pakliže by žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované dle kritérií citovaného § 86 ZSÚ, musela by jí být tato skutečnost zjevná, resp. nemohla by dojít k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to za situace, kdy je třeba splatit poskytnutý úvěry s poplatky se splatností do 14 dnů od poskytnutí úvěru. Soud má za to, že částka částka jako vykalkulovaných volných zdrojů je nadhodnocená, vezmeme-li v úvahu výdaje žalované zjištěné z výpisu z jejího účtu, které žalobkyně ve svém posouzení nikterak nezohlednila. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neověřovala finanční a majetkové poměry žalované s odbornou péčí, v míře a kvalitě, jak vyžadovala zákonná úprava účinná v době uzavření smlouvy. Žalobkyně i přes vše výše uvedené úvěr poskytla. Žalobkyně má však povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Není možné, aby svou povinnost plnila pouze v rovině příjmů a výdaje„ zkoumala“ jen skrze formulář. Je nutné, aby žalobkyně při poskytování úvěrů zkoumala přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadovala doložit příslušné listin y.
10. Závěr soudu je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ve spojení s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“) bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum vydaném pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.
11. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu a s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo ze dne datum je bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele. S ohledem na výše uvedené soud též podotýká, že poskytnutí úvěru v daném případě se též zjevně příčilo dobrých mravů s ohledem na již výše uvedené okolnosti případu, a smlouvu o úvěru je tak nutné považovat i za absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z.
12. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, poplatcích a smluvní pokutě, neboť vzhledem k akcesorní povaze příslušenství nelze dovodit možnost jeho přiznání z neplatně uzavřené smlouvy, která nebyla způsobilým zavazovacím důvodem ani co do jistiny. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila, plnila tak dle výše citovaného ustanovení
§ 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu a strany si tak musí vrátit, co navzájem plnily z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka, žalovaná z této částky ničeho nezaplatila. příjmení částka je tak majetkovým prospěchem žalované získaný plněním z neplatného právního jednání, o který se obohatila na úkor žalobkyně, když žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši
částka na základě neplatně uzavřené úvěrové smlouvy. Soud tak přiznal žalobkyni částku částka, z titulu bezdůvodného obohacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z bezdůvodného obohacení ve výši částka, a to od datum, kdy o dlužné částce žalobkyně informovala žalovanou předžalobní výzvou ze dne datum, přičemž touto výzvou byla žalovaná vyzvána svůj dluh splatit ve lhůtě tří dnů od doručení. Soud pro určení data doručení aplikoval § 573 o. z., kdy tímto dnem je třetí pracovní den po odeslání, přičemž předžalobní výzva byla doručena dne datum.
14. Co do částky částka s příslušenstvím soud žalobu zamítl, neboť tuto částku žalobkyně uplatňuje na základě neplatné smlouvy. Protože se žalovaná nedostavila k jednání, soud ji nemohl poučit a vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazů stran toho, posoudila úvěruschopnost žalované, tak jak v době uzavření smlouvy předpokládala účinná zákonná úprava. Protože se nejedná o částku, která by byla žalované kdy vyplacena, resp. kterou by bylo lze považovat za majetková prospěch žalované, nelze jí přiznat z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků, neboť každý z účastníků měl úspěch ve věci pouze částečný, přičemž míra jejich úspěchu (při zohlednění celkové částky včetně příslušenství) byla přibližně stejná.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.