Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 60/2021-40
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 46 247 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 315 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 15 315 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 30 932 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 25 189 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 874 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 5 577,29 Kč, s úrokem v částce 15 289,37 Kč a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky 25 189 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 315 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 15 315 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 30 932 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 25 189 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 874 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 5 577,29 Kč, s úrokem v částce 15 289,37 Kč a s úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky 25 189 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 46 247 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba s žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 12 540 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 915 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 850 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 7 775 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 459 Kč do datum. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalovanému vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradil dne datum. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni ke dni datum. Nyní tak žalovaný dluží na jistině celkem částku ve výši 25 830 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dosud uhradil částku 1 710 Kč.
2. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba s žalovaným dále uzavřela smlouvu o půjčce dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 8 360 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 277 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 306 Kč do datum. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalovanému vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradil dne datum. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni ke dni datum. Nyní tak žalovaný dluží na jistině celkem částku ve výši 14 660 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dosud uhradil částku 3 700 Kč.
3. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba s žalovaným dále uzavřela smlouvu o půjčce dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 10 032 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 532 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 280 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 220 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal splatit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 306 Kč do datum. K prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovaným. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalovanému vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaný posléze přestal sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradil dne datum. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni ke dni datum. Nyní tak žalovaný dluží na jistině celkem částku ve výši 5 757 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dosud uhradil částku 16 275 Kč.
4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč. Žalovanému tak byla poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč a tento se zavázal uhradit jistinu a dále úrok ve výši 1 915 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 850 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 7 775 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázal dlužnou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 459 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 21,00 % p.a. Dle čl. 11, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půjčce číslo ze dne datum). Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření jeho úvěruschopnosti, a to SIPO, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Celkový příjem žalovaného dle zákaznické karty představoval příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 15 400 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje žalovaného pak představovaly výdaje na domácnost ve výši 2 000 Kč, nájem/inkaso ve výši 3 000 Kč, splátky úvěrů/výživné ve výši 7 443 Kč a telefon ve výši 200 Kč.
6. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč. Žalovanému tak byla poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč a tento se zavázal uhradit jistinu a dále úrok ve výši 1 277 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 900 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázal dlužnou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 306 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 21,00 % p.a. Dle čl. 11, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půjčce číslo ze dne datum). Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření jeho úvěruschopnosti, a to SIPO, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Celkový příjem žalovaného dle zákaznické karty představoval příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 12 500 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje žalovaného pak představovaly výdaje na domácnost ve výši 2 500 Kč, nájem/inkaso ve výši 3 000 Kč, splátky úvěrů/výživné ve výši 6 046 Kč a telefon ve výši 300 Kč.
7. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč. Žalovanému tak byla poskytnuta půjčka ve výši 12 000 Kč a tento se zavázal uhradit jistinu a dále úrok ve výši 1 532 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 280 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 220 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázal dlužnou částku uhradit v 60 týdenních splátkách po 368 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 21,00 % p.a. Dle čl. 11, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půjčce číslo ze dne datum). Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření jeho úvěruschopnosti, a to SIPO, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Celkový příjem žalovaného dle zákaznické karty představoval příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 14 000 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje žalovaného pak představovaly výdaje na domácnost ve výši 2 500 Kč, nájem/inkaso ve výši 2 800 Kč, splátky úvěrů/výživné ve výši 7 340 Kč a telefon ve výši 200 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17 6. 2016, seznam postoupených pohledávek). V oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, podací lístek ze dne datum). Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána (předžalobní výzva, podací lístek).
9. Při právním posouzení věci vycházel soud z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen "obč. zák."). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen "o. z.)., který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.
10. Podle ustanovení § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
11. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
12. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
13. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
15. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. , neboť žalovaný je spotřebitel, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr.
16. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobkyně předložila zákaznické karty, ve které žalovaný uvedl výši svých příjmů a výdajů, žalobkyně nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovaným uvedených tvrzení v zákaznické kartě při uzavření úvěrové smlouvy. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného z jím předložených listin.
17. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice poskytla žalovanému na základě uzavřených smluv o půjčce částku 37 000 Kč, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalovaného půjčky splatit, neboť nezjišťovala příjmy a výdaje žalovaného ověřením předložených listin. V důsledku toho jsou smlouvy o půjčce dle § 39 o. z. neplatné. Jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny, stejně tak, že by výklad dané normy neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěru a také na žadatele o ně. Pokud však má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
18. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vrátit pouze finanční prostředky, které mu žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně dle § 2993 o. z. včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 7,05 % ročně dle návrhu žalobkyně. Jedná se o část jistiny ve výši 15 315 Kč (37 000 Kč – 21 685 Kč). Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Prodlení žalovaného tak nastalo na základě zaslané výzvy k úhradě pohledávky ze dne datum dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tj. 10 dnů od doručení výzvy. Dle podacího lístku byla výzva odeslána datum, třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou, tj. datum.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně úspěšný ve věci byl žalovaný. Ze spisu se však nepodává, že by převážně procesně úspěšnému žalovanému jakékoliv náklady řízení vznikly, když po celou dobu řízení byl nečinný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.