Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 154/2020-84
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 32 944 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 424 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 2 424 Kč od datum do datum ve výši 7,05%, od datum do datum ve výši 7,5%, od datum do datum ve výši 8%, od datum do datum ve výši 8,75%, od datum do datum ve výši 9%, od datum do datum ve výši 7,25% a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 30 520 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 30 520 Kč od datum do datum ve výši 7,05%, od datum do datum ve výši 7,5%, od datum do datum ve výši 8%, od datum do datum ve výši 8,75%, od datum do datum ve výši 9%, od datum do datum ve výši 7,25% a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 424 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 2 424 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, od [datum] do [datum] ve výši 7,5%, od [datum] do [datum] ve výši 8%, od [datum] do [datum] ve výši 8,75%, od [datum] do [datum] ve výši 9%, od [datum] do [datum] ve výši 7,25% a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 30 520 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 30 520 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, od [datum] do [datum] ve výši 7,5%, od [datum] do [datum] ve výši 8%, od [datum] do [datum] ve výši 8,75%, od [datum] do [datum] ve výši 9%, od [datum] do [datum] ve výši 7,25% a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 32 944 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni souhrnný poplatek ve výši 30 520 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 78 týdenních splátkách po 840 Kč do datum. Žalovaná však posléze přestala stanovené splátky hradit. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni datum. Nyní žalovaná dluží částku ve výši 32 944 Kč na jistině. Dále se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 32 944 Kč od datum do zaplacení
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce a současně žalovaná svým podpisem potvrdila převzetí předmětné částky v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 30 520 Kč v 78 týdenních splátkách po 840 Kč (smlouva o půjčce číslo ze dne datum).
4. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na právnická osoba anonymizováno a následně na žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a datum, seznam postoupených pohledávek). V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, podací lístek ze dne datum). Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva ze dne datum, podací lístek ze dne datum).
5. Při právním posouzení věci vycházel soud z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění ke dni uzavření smluv (dále jen„ obč. zák.“). Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), který zákon zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.
6. Dle ustanovení § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Dle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Dle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Soud se nejprve zabýval požadavkem na souhrnný poplatek za uzavření půjčky (za veškeré náklady související se zprostředkováním půjčky) ve výši 30 520 Kč a tento požadavek soud posoudil jako absolutně neplatné ujednání, neboť je neurčité a nesrozumitelné a tudíž v rozporu s § 37 odst. 1 obč. zák. Není-li z uzavřené smlouvy o půjčce zřejmé, jakým způsobem dospěl věřitel při uzavírání smlouvy o půjčce ke konkrétní výši souhrnného poplatku, z jakých jednotlivých složek (poplatků) se tento skládá a jakým způsobem souvisí s dohodnutou úrokovou sazbou, pak je uzavřená smlouva v této části nesrozumitelná a neurčitá, neboť není zřejmé, jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou půjčkou má být dlužník povinen hradit a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnného poplatku promítá úroková sazba za poskytnutí půjčky a zda vůbec byl úrok dohodnut a v jaké výši. Objektivním kritériem ceny peněz je v případě spotřebitelských půjček a úvěrů roční procentní sazba nákladů upravená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, která ve smlouvě nebyla uvedena a uvedena byla pouze v nepodepsaných smluvních podmínkách. Dospěla-li judikatura soudů k závěru, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tj. listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne datum), tím spíše nemohou být ve všeobecných podmínkách, které spotřebitel nepodepsal, obsaženy podstatné náležitosti smlouvy o půjčce.
8. Soud dále k souhrnnému poplatku dodává, že tento poplatek není nijak blíže specifikován, není jasné, co zahrnuje, za jaké činnosti je tento vyžadován a není jej možno blíže identifikovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o půjčku mezi subjektem poskytujícím finanční prostředky za účelem získání zisku, je zřejmé, že tento souhrnný poplatek představuje zisk, tj. úrok a dochází tak k obcházení zákona, když by takový úrok měl podléhat posuzování z hlediska jeho přiměřenosti. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 3308/16 (odst. 27) je v souladu s dobrými mravy takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (z údajů obec národní banky přístupných na internetu (www.cnb.cz), je zřejmé, že v době uzavření smlouvy, tj. v červenci 2006, činila průměrná úroková sazba 12,98 %). V případě uvedené smlouvy by úrok činil asi 69 % ročně při řádném splácení, tedy je zřejmé, že tato výše úroku převyšuje více než 4× horní hranici uvedené obvyklé úrokové míry a i z tohoto důvodu by bylo předmětné ujednání neplatné.
9. Soud má tedy za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla v souladu s § 657 obč. zák. platně uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které má žalobkyně právo na úhradu zbylé dosud neuhrazené části jistiny, která po odečtení úhrady představuje částku 2 424 Kč (35 000 Kč – 32 576 Kč). Žalobkyně má rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 2 424 Kč od datum do zaplacení, a to v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Ve zbylé části soud návrh žalobkyně jako nedůvodný zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně úspěšná ve věci byl žalovaná. Ze spisu se však nepodává, že by převážně procesně úspěšné žalované jakékoliv náklady řízení vznikly, když po celou dobu řízení byla nečinná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.