Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 230/2021-22
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 5 895 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 5 895 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 1 395 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 395 Kč od 3. 12. 2014 do zaplacení a úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 3. 12. 2014 do 4. 2. 2021.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 50,63 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 5 895 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 1 395 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 395 Kč od 3. 12. 2014 do zaplacení a úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 3. 12. 2014 do 4. 2. 2021. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 500 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 50,63 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 5 895 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba, a.s, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2.12.2014. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu prostředky komunikace na dálku. Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 395 Kč splatný v den splatnosti úvěru. Žalovaný nehradil úvěr řádně, když k dnešnímu dni neuhradil oproti poskytnuté částce ničeho. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, v níž byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu, ještě před tím byl kontaktován telefonicky.
2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř. “
3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Soudu byla k důkazu předložena Smlouva o úvěru číslo anonymizováno číslo, která byla společností právnická osoba, coby poskytovatelem úvěru, podepsána dne datum a namísto podpisu žalovaného je na konci výše uvedené smlouvy uvedeno Jméno a příjmení: celé jméno žalovaného, (dále také jen„ Smlouva“). Tuto Smlouvu měla dle tvrzení žalobkyně uzavřít předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba a.s., IČO, coby poskytovatel úvěru a žalovaný, coby klient. Žalovaný je ve Smlouvě označen jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou pobytu, číslem občanského průkazu, emailovou adresou a číslem bankovního účtu. Ve Smlouvě se poskytovatel úvěru zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 4 500 Kč, a to na bankovní účet klienta, klient se zavazuje splatit úvěr do 20 dnů od poskytnutí úvěru, měsíční úroková sazba činí 46,5% a roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 13 710,2 %. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 1 395 Kč. Proces uzavření Smlouvy popsala žalobkyně v žalobě, když uvedla, že žalovaný se nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů na webové stránce webová adresa, po dokončení registrace zaslal žalovaný žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, po prověření úvěruschopnosti žalovaného byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh smlouvy o úvěru, podpis Smlouvy je nahrazen unikátním sms kódem. Na podporu tvrzení o uzavření Smlouvy předložila žalobkyně soudu rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého měl žalovaný čerpat údaje o poskytnutém úvěru a jeho poskytovateli. Výše uvedený proces registrace s uzavření Smlouvy není v předložené Smlouvě popsán, v tomto ohledu Smlouva odkazuje na Rámcovou smlouvu a Všeobecné obchodní podmínky, které žalobkyně k důkazu nepředložila.
Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne 12.11.2014 byla poukázána částka 4 500 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet č. bankovní účet bez uvedení vlastníka bankovního účtu. Ze zprávy právnická osoba ze dne 15.7.2021 vyplývá, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný.
Soudu byly předloženy i další listin y, jako je smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek od postupitele z datum s dokladem o odeslání žalovanému téhož dne, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 2.2.2021 včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému téhož dne, žalovaný tedy byl žalobkyní upozorněn na možnost soudního vymáhání jeho dluhu.
4. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že žalobkyně neprokázala uzavření závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tj. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Smlouva neobsahuje podpis žalovaného, namísto podpisu žalovaného je v závěru Smlouvy uvedeno jméno a příjmení žalovaného, a to dokonce i bez uvedení SMS kódu, který žalobkyně zmiňuje v žalobě jako způsob podpisu Smlouvy. Smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek předchůdkyně žalobkyně webová adresa, kde se měl žalovaný nejprve zaregistrovat, poté měl žalovaný zaslat předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Následně byla prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet a poté žalovaný dle tvrzení žalobkyně schválil návrh konkrétní úvěrové smlouvy zadáním verifikačního podpisového kódu ze SMS zprávy, která byla žalovanému zaslána, a to vše v rámci uživatelského účtu žalovaného. Tento žalobkyní popsaný způsob uzavření úvěrové smlouvy není obsažen ve Smlouvě, Smlouva v tomto ohledu Smlouva odkazuje na Rámcovou smlouvu a Všeobecné obchodní podmínky, které žalobkyně k důkazu nepředložila. Přestože soud připouští, že smlouvu o úvěru je možné uzavřít prostředky komunikace na dálku, je však na žalobkyni, aby domáhá-li se plnění z takové smlouvy, prokázala uzavření takové smlouvy. Žalobkyně však neprokázala (ke způsobu uzavření Smlouvy žalobkyně nepředložila jediný důkaz), že způsobem popsaným v žalobě skutečně k uzavření Smlouvy došlo, tedy neprokázala postup zahrnující přihlášení klienta do chráněného internetového prostředí, vyplnění žádosti o registraci, o úvěr, odsouhlasení Smlouvy a souvisejících dokumentů žalovaným. Nelze tedy dovodit, že bylo uskutečněno právní jednání žalovaného, kterým žalovaný projevil vůli býti právně zavázán příslušnou Smlouvou.
5. Na druhou stranu soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému částku 4 500 Kč. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že se jedná o plnění, kterého se dostalo žalovanému bez právního důvodu (když se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření Smlouvy – viz odstavec 4. odůvodnění tohoto rozsudku), a žalovaný sám proti žalobě neuplatnil žádné námitky. Soud tedy na tuto částku aplikoval pravidla o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
6. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 2.2.2021. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalovaného dorazit nejprve dne 3.2.2021, a tedy nejprve dne 4.2.2021 měl žalovaný plnit. Proto má ode dne následujícího (od 5.2.2021) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od 5.2.2021 z částky 4 500 Kč rovnající se bezdůvodnému obohacení žalovaného. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl. Ve zbytku ji zamítl, neboť další nároky žalobkyně se opírají o obsah Smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno.
7. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z. a žalobkyně má v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcnou legitimaci ve sporu.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50,63 Kč, přičemž tato částka představuje 3,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,7 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 48,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 895 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.
9. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
10. Ke splnění povinnosti žalovaného soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.