Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 175/2021-23
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 35 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 10 420 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 503 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 420 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení další částky ve výši 8 880 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku ve výši 4 016,59 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 6 980 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 777,86 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 6 980 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení další částky ve výši 9 620 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku ve výši 5 020,24 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 12 783,98 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 10 420 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 503 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 420 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení další částky ve výši 8 880 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku ve výši 4 016,59 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 6 980 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 777,86 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 6 980 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. IV. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení další částky ve výši 9 620 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku ve výši 5 020,24 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 12 783,98 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem 35 900 Kč s příslušenstvím z titulu splnění obsahu smluv o úvěru, uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným.
2. Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání. Žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření.
3. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména smlouvami o spotřebitelském úvěru, kartou zákazníka, smlouvou o postoupení pohledávek, přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 168 ze Seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, předžalobní výzvou se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání, přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 136 ze Seznamu postoupených pohledávek.
4. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:
5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo
1) dne 29. 5. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal vrátit tuto částku žalobkyni spolu s dalším navýšením ve výši 8 880 Kč, jako odměnou za administrativní zpracování, náklady za hotovostní inkaso splátek a smluvního úroku, a to formou 58 týdenních splátek. Žalovaný, přestože předmět úvěru řádně převzal při podpisu smlouvy, i přes výzvu žalobkyni uhradil pouze 1 580 Kč, přičemž ve smyslu smluvních podmínek proti němu žalobkyně uplatnila právo na zaplacení úroků ve výši 23,72% ročně z nesplacené jistiny,
2) datum k uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal vrátit tuto částku žalobkyni spolu s dalším navýšením ve výši 9 620 Kč, jako odměnou za administrativní zpracování, náklady za hotovostní inkaso splátek a smluvního úroku, a to formou 58 týdenních splátek. Žalovaný, přestože předmět úvěru řádně převzal při podpisu smlouvy, i přes výzvu žalobkyni uhradil pouze 6 980 Kč, přičemž ve smyslu smluvních podmínek proti němu žalobkyně uplatnila právo na zaplacení úroků ve výši 23,72% ročně z nesplacené jistiny.
6. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § § 1802 občanského zákoníku.
7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena, jako věřitel v rámci předmětných smluvních závazkových vztahů mezi procesními stranami dostála povinnostem, které jí ukládá shora uvedené zákonné ustanovení, jakož i svým povinnostem smluvním. Žalovaný však nesplnil základní povinnost dlužníka obsaženou ve výše uvedeném zákonném ustanovení, když žalobkyni řádně, včas, resp. dohodnutým způsobem předmět úvěru, a to dlužnou jistinu nevrátil. Proto soud tuto povinnost uložil žalovanému k návrhu žalobkyně výrokem I. a III. tohoto rozsudku, to včetně zákonného úroku z prodlení.
8. Jiná je situace ohledně žalobou uplatněných nároků na zaplacení administrativních poplatků. Tato částka nebyla žalovanému reálně vyplacena, uzavření smluv o půjčce se časově shoduje s vyplacením sjednané výše půjčky a ze strany právního předchůdce žalobkyně nedošlo vůči žalovanému k žádnému plnění, které by placení takovéto úplaty odůvodňovalo. K otázce takovéhoto sjednaného plnění se již v rámci řízení o předběžné otázce analogicky vyslovil Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. 4. 2016 ve věci vedené u něj pod č.j. C – 377/14, ve kterém mimo jiné dospěl k závěru, že článek III. písm. l) a článek 10 odst. 2 jakož i bod I. přílohy I. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ z 23. 4. 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že celková výše úvěru a částka čerpání úvěru označují celkovou částku, která byla dána k dispozici spotřebiteli, což vylučuje částky, které si poskytovatel úvěru účtuje na úhradu nákladů souvisejících s dotčeným úvěrem a které nejsou tomuto spotřebiteli reálně vyplaceny. Tento rozsudek plně dopadá i na projednávanou věc a soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení administrativních poplatků ve výše uvedené smlouvě není dán.
9. Ve vztahu k nákladům za hotovostní inkaso pak soud odkazuje na Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č.j.: KSPA 60 INS 5615/2015 60 ICm 3236/2015 ze dne 11. 11. 2015, v kontextu s nímž je nutné dovodit neplatnost uvedeného pro rozpor s dobrými mravy a pro významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele.
10. Analogicky v kontextu s nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 pak soud zamítl žalobu i co do smluvních úroků z prodlení, neboť v rámci spotřebitelských smluv takovéto ujednání zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. V projednávané věci se jednalo o spotřebitelské smlouvy, obsahující odkaz na všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí bylo právě ujednání o smluvním úroku, absentující podpis žalované. Ujednání o smluvním úroku tak bylo sjednáno v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, a je tedy neplatné.
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a dle názoru soudu tak povaze věci nejlépe odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.