Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 161/2021-34
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Cízlovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 7 104 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, dále žaloba na zaplacení smluvní pokuty ve výši 900 Kč a dále žaloba na zaplacení poplatku za poskytnutí ve výši 3 204 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, dále žaloba na zaplacení smluvní pokuty ve výši 900 Kč a dále žaloba na zaplacení poplatku za poskytnutí ve výši 3 204 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. soud vyhotovil toto odůvodnění rozsudku jako zkrácené, neboť ve věci není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
2. Žalobce podal ke zdejšímu soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, ve kterém se domáhal rozhodnutí soudu o určení povinnosti žalovaného mu zaplatit částku 3 000 Kč jako jistinu dluhu, 2 600 Kč jako příslušenství pohledávky v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, 900 Kč jako smluvní pokutu, 3 204 Kč jako poplatek za poskytnutí a dále 400 Kč náhradu nákladů řízení. Před poskytnutím úvěru posoudil žalobce dlužníkovu schopnost úvěr splácet tím, že provedl lustraci exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a registru anonymizována dvě slova s tím, že dále žalobce dle svých tvrzení provedl propočet volných prostředků dlužníka ve vztahu k jeho schopnosti úvěr splácet, a to s kladným výsledkem. V návrhu tvrdil, že je poskytovatelem spotřebitelského úvěru a dlužníkovi poskytl dne datum na jeho žádost spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, který byl splatný dnem datum. Totožnost dlužníka si následně ověřili pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč, kterou dlužník zaslal ze svého bankovního účtu a z kopie občanského průkazu. Žalobce dále požadoval částku 900 Kč smluvní pokutu, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč a dohromady 2 600 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.
4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř. o. s. ř. , § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
5. Z předložených listin a tvrzení žalobce v žalobě dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru prostředky komunikace na dálku, kdy žalovaný zaslal na účet žalobce částku ve výši 1 Kč pro ověření jeho totožnosti a následně obdržel od žalobce na svůj účet dne datum částku ve výši 3 000 Kč. Ve smlouvě je uvedena úroková sazba z úvěru 39 % a dohodnutý jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, který je splatný společně s jistinou měl po slevě činit 744 Kč. U roční procentní sazby nákladů je uveden nesrozumitelný výpočet se závěrem 832. 000,00 % nebo v případě řádného splacení 1 916 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit je podle tohoto výpočtu 6 300 Kč a v případě slevy za včasné splacení 3 840 Kč. Úroky z prodlení byly dohodnuty ve výši 8,05 % ročně a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. V článku 7.2 předmětné smlouvy je uvedena další smluvní pokuta 15 % z jistiny poskytnutého úvěru a v článku 7.4 jsou uvedeny poplatky za upomínání a vymáhání, a to ve výši 450 Kč za první upomínku, 650 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč jako náklady spojené s vymáháním pohledávky. Žalobce také předložil upomínky k úhradě celkového dluhu ze dne datum a ze dne datum a dále pak předžalobní výzvu ze dne datum.
6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému jsou poskytnuty na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud při rozhodování vycházel také z právního názoru Ústavního soudu ČR v jeho rozhodnutí Tz 26/2019 Tz 26/2019 ústavní soud dovodil, že je neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům – nebankovním společnostem, poskytujícím úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud také přihlédl k právnímu názoru, který vyslovil Nejvyšší soud ČR v jeho rozhodnutí 21 Cdo 1484/2004 ve vztahu k dobrým mravům. Na základě výše uvedeného pak soud musí konstatovat, že žalobce žádným způsobem neprokázal svá tvrzení o ověření schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splatit do jednoho měsíce včetně poplatků. Pokud jde o výši poplatků dle předmětné smlouvy mezi účastníky, soud tyto shledal za účelové navýšení úroku z úvěru ve výši, která činí smlouvu neplatnou. S odkazem na výše uvedené právní názory soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky 3 000 Kč, tedy co do částky, kterou žalobce prokazatelně žalovanému předal tím, že jí poukázal ve prospěch jeho účtu. Pokud žalovaný tuto částku nevrátil, jedná se o jeho bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
7. Ve zbývající části, tedy co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, dále co do smluvní pokuty ve výši 900 Kč a dále co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, soud žalobě neposkytl ochranu s odkazem na ustanovení § 8 zákona č. 89/2012 Sb. a shora uvedené právní názory vyšších soudů.
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější, avšak ze spisu nevyplývá, že by mu náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení § 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb. ).