Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 508/2020-28

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: zaplacení 46 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 22. 4. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 23 100 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 22. 4. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 22. 4. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 23 100 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 22. 4. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi účastníky došlo dne datum k uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal spolu se„ souhrnným poplatkem“, který sestával z úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 23 100 Kč zaplatit v týdenních splátkách ve výši 885 Kč, nicméně žalovaný uhradil na svůj závazek toliko 6 500 Kč, které žalobkyně započetla jednak na jistinu, jednak na poplatek. Žalobou tak uplatnila po žalovaném zaplacení částky 46 600 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, která sestává z nesplacené jistiny ve výši 26 328 Kč a dále z nesplacené části„ poplatku“ ve výši 20 272 Kč.

Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila.

Z provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovým závěrům shodným s uplatněnými tvrzeními, tedy že dne datum byla uzavřena úvěrová smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jej zavázal spolu s poplatkem ve výši 23 100 Kč uhradit v 60ti týdenních splátkách po 885 Kč. Ve smlouvě žalovaný současně potvrdil převzetí úvěru v hotovosti.

Z hlediska právní kvalifikace nalézací soud zjištěný skutkový stav posoudil ve smyslu závazných závěrů judikatury odvolacího soudu (př. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 6. 2021, č. j. -45), jak mu ukládá ustanovení , (dále jen „ “), neboť nosné důvody argumentačních závěrů odvolacího soudu dopadají i na právě řešenou věc. Předmětem zvláštní pozornosti soudu byly v této souvislosti ujednání o tzv. souhrnném poplatku, a to ve vzájemné souvislosti, neboť s částečnou výjimkou poplatku za hotovostní inkaso splátek, se jedná o skrytá ujednání o úhradě za dočasné přenechání peněžních prostředků v extrémně nepřiměřené výši, neboť pouze ve smlouvě uvedená úroková sazba 66 % ročně mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu v době uzavírání smlouvy, Kromě toho pak další extrémně vysoký„ poplatek za zpracování a doručení úvěru“ nepředstavuje žádnou specifickou službu, kterou by žalobkyně žalovanému poskytovala, nýbrž jde o zcela bazální náklady spojené se správou jakéhokoliv úvěru, které se běžně zahrnují do úroku. Nelze ani přehlédnout, že za úrok jej považuje i sama žalobkyně, jak zřetelně vyplynulo z obsahu žaloby. Jakkoliv ujednání o nepřiměřeně vysokém úroku by bylo možno korigovat s odkazem na ustanovení , zde k této korekci soud přistoupit nemohl, neboť za vadná lze považovat i další smluvní ujednání, když shora uvedené poplatky ve skutečnosti zastírají odměnu za dočasné přenechání peněžních prostředků (úrok), která je jimi dále navyšována z již tak extrémně nepřiměřené výše. Ujednání smlouvy je tak v souladu se závaznou judikaturou odvolacího soudu nutno posoudit jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy ( a občanského zákoník), přičemž nelze předpokládat, že by úvěrující, která své podnikání zakládá na poskytování takto extrémně nevýhodných úvěrů, přistoupila k jejich poskytování za tzv. úrok obvyklý. Neplatnost ujednání o výši úplaty za dočasné přenechání peněžních prostředků tak zde působí neplatnost celé smlouvy, tudíž soud nároky žalobkyně posoudil dle ustanovení , podle něhož žalobkyni náleží pouze právo na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil ( ). K obdobným důsledky by pak vedla aplikace ustanovení ve spojení s ustanovením , kdy ujednání o výši úplaty za dočasné přenechání peněžních prostředků lze hodnotit jako ujednání nepřiměřené ve spotřebitelské smlouvě, jestliže v posuzované věci úvěrujíc se pokusila prostřednictvím ujednání o nákladech a odměnách shora uvedených zastřít skutečnou výši úroku, tudíž se v tomto případě neuplatní zákaz přezkumu přiměřenosti ujednání o ceně, neboť to nebylo učiněno transparentním, srozumitelným a poctivým způsobem. To konkrétně znamená, že pokud úvěrující poskytla žalovanému prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný dle žalobních tvrzení na své závazky uhradil celkem 6 500 Kč, náleží žalobkyni na bezdůvodném obohacení žalované částka 23 500 Kč (pouze v této výši se žalovaný reálně obohatil na úkor úvěrující při plnění stejného druhu) spolu s úrokem z prodlení dle ustanovení ve výši odpovídající ustanovení ode dne následující po doručení výzvy žalobkyně. Ve zbylém požadavku musel soud žalobu zamítnout.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V dané věci byl poměr úspěchu ve věci na obou stranách srovnatelný, proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku III. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na jeho výkon k soudu nebo soudnímu exekutorovi.