Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 43/2021-24
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím - faktura
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 17.6.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 17.6.2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou podanou na soud dne 14. 8. 2020 se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky v celkové výši 10 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 3. 11. 2017 byla mezi stranami uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalobce zapůjčil žalovanému set-top box/CA Modul/sériov číslo anonymizováno, a téhož dne smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které žalobce zapůjčil žalovanému příjmení jméno anonymizováno. Mezi stranami bylo ujednáno, že v případě ukončení předmětných smluv, je žalovaný povinen zapůjčená zařízení vrátit pod sankcí smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za zařízení.
2. Žalovaný se k nároku uplatněnému v žalobě nevyjádřil.
3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, přičemž oba účastníci s tímto procesním postupem za požití výzvy dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili.
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo – kombinovaná televize ze dne 3. 11. 2017 a všeobecných podmínek pro službu kombinované televize anonymizována dvě slova soud zjistil, že se žalobce zavázal zajišťovat žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a za tímto účelem zapůjčil žalovanému set-top box box/CA Modul/sériov číslo anonymizováno. Dle všeobecných podmínek byl žalovaný v případě ukončení smlouvy povinen nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit zapůjčené technické zařízení žalobci. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána povinnost žalovaného uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč.
Ze souhrnu smluvních podmínek pro uzavření smlouvy číslo ze dne 3. 11. 2017 a všeobecných podmínek pro službu kombinované televize anonymizována dvě slova soud zjistil, že se žalobce zavázal zajišťovat žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a za tímto účelem zapůjčil žalovanému příjmení jméno anonymizováno. Dle všeobecných podmínek byl žalovaný v případě ukončení smlouvy povinen nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit zapůjčené technické zařízení žalobci. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána povinnost žalovaného uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč.
Z výzvy ze dne 26. 2. 2019 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení obou zapůjčených technických zařízení a k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 x 5 000 Kč.
Z předsoudní výzvy ze dne 27. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovaného o úhradu dluhu za smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč upomenul a vyzval jej k jeho zaplacení.
5. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.
6. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.
7. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
Podle § 2048 občanského zákoníku Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení a vzhledem ke smluvním podmínkám žalobce dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou ceny za služby poskytované žalobcem dle smlouvy poskytování služeb elektronických komunikací. Žalobce proto ukončil poskytování služeb elektronických komunikací žalovanému. Jelikož žalovaný nevrátil žalobci zapůjčená technická zařízení, vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty v celkové výši 10 000 Kč. Žalovanému tak vznikl dluh vůči žalobci v celkové výši 10 000 Kč. Protože žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, vznikl žalobci dále nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
10. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.