Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 212/2021-22

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem právnická osoba, SGN1612, příjmení jméno, Malta

zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, zn.: SPROCZ /1/27127

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení částky 6 530 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 535 Kč spolu s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, se 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s 8 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s 8,75 % ročním úrokem z prodlení 3 535 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s 9 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s 7,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, s 8,5 % ročním úrokem z prodlení od 1. 7. 2021 do 19. 8. 2021 a za dobu od 20. 8. 2021 až do úplného zaplacení s ročním úrokem z prodlení nejvyšší repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém jednotlivém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, ve výši úroku z prodlení závislá na výše repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 535 Kč spolu s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, se 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s 8 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s 8,75 % ročním úrokem z prodlení 3 535 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s 9 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s 7,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 3 535 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, s 8,5 % ročním úrokem z prodlení od 1. 7. 2021 do 19. 8. 2021 a za dobu od 20. 8. 2021 až do úplného zaplacení s ročním úrokem z prodlení nejvyšší repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 % bodů, přičemž v každém jednotlivém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, ve výši úroku z prodlení závislá na výše repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne 27. 4. 2021 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky 6 530 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, a žalovaná uzavřely dne 10. 7. 2006 smlouvu o půjčce č. 279269766, jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které si převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč v 39 týdenních hotovostních splátkách po 205 Kč. Žalovaná svůj smluvní závazek nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy ke dni 9. 4. 2007 Celkem žalovaná uhradila na půjčku částku 1 465 Kč. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena ze společnosti právnická osoba, IČO, na právnická osoba S. à.r.l. smlouvou o postoupení ze dne 19. 6. 2015 a účinností ke dni 1. 7. 2015, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 a s účinností ke dni 24. 8. 2018 postoupena pohledávka na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 12. 9. 2018. Ke dni postoupení činila dlužná částka 6 530 Kč, která tvořila jistinu, když dle smlouvy byla plnění žalované nejprve alokována na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Po postoupení pohledávky nebylo na dlužnou částku již ničeho hrazeno. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, ale na výzvu nijak nereagovala. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně od 2. 7. 2015 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má sídlo zapsané na Maltě a jde o věc s cizím prvkem, soud zjišťoval, zda má zdejší soud ve věci dánu pravomoc a příslušnost jednat. Pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Mezi Českou republikou a Maltou není uzavřena dvoustranná mezinárodní smlouva, která by upravovala závazkové vztahy, ale žalovaná má bydliště na území členského státu Evropské unie – v České republice, a proto je na věc třeba aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne 12. 12. 2012, podle kterého je příslušnost Okresního soudu v Benešově dána podle článku 17 a 18. Použití právních předpisů České republiky vyplývá z ustanovení , v platném znění, o mezinárodním právu soukromém.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle , a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce č. 279269766 vzal za prokázané, že společnost právnická osoba, IČO, uzavřela dne 10. 7. 2006 smlouvu o půjčce s žalovanou na částku 5 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala zaplatit rovněž souhrnný poplatek v částce 2 995 Kč, celkem tedy vrátit částku 7 995 Kč v 39 týdenních splátkách po 205 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky na právnická osoba S. à.r.l. smlouvou o postoupení ze dne 19. 6. 2015, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Následně byly pohledávky smlouvou o postoupení ze dne 24. 8. 2018 postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 9. 2018. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 12. 4. 2021 k úhradě dluhu včetně příslušenství. Žalovaná uhradila dle tvrzení žalobkyně na půjčku celkem částku 1 465 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu i souhrnný poplatek. Právní předchůdce žalobkyně neuhrazený dluh zesplatnil po marném uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky v souladu se smluvními podmínkami. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvami o postoupení ze dne 19. 6. 2015 a ze dne 24. 8. 2018, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 a dopisem ze dne 12. 9. 2018. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 12. 4. 2021 k úhradě dluhu včetně příslušenství. Ani přes výzvy k plnění žalovaná již ničeho neuhradila.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením , (dále jen o. z.), zejména z příslušných ustanovení , , ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a dále z ustanovení , o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Podle obč. zák., je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného Dále podle ustanovení obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

6. Na základě provedeného dokazování, které soud podřadil shora uvedeným ustanovení obč. zák. dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ), na jejichž základě přenechal právní předchůdce žalobkyně žalované půjčku v částce 5 000 Kč, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. , či M. příjmení v komentáři k  v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, obec a číslo, s. 1856). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný smluvní úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, který podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil požadovaný kapitalizovaný úrok částku 2 995 Kč za poskytnutí jistiny 5 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 39 týdnů, tedy téměř 60 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 39 týdnů), procentní roční úrok byl ještě vyšší. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok označovaný jako„ souhrnný poplatek“ byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobek míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. ze dne 15. prosince 2004, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 13/2005 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. ze dne 27. února 2007 dostupné z www.nsoud.cz). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatnými dle ustanovení obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit ( obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalované v celkové výši 1 465 Kč započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky v původní výši 5 000 Kč (výrok I.).

7. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila zbývající dluh na jistině, je povinna zaplatit na jistině částku 3 535 Kč (jistina snížená o platbu započtenou i na souhrnný poplatek), a protože neplnila řádně a včas, vznikla jí dle a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené Žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávek, tedy od 2. 7. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a právnická osoba S. à.r.l. ze dne 19. 6. 2015 byla dle ustanovení a násl. o. z. pohledávka právního předchůdce žalobkyně s účinností ke dni 1. 7. 2015 postoupena na právnická osoba S. à.r.l., a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v  a násl. obč. zák. a žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky. Požadované kapitalizované úroky z prodlení vypočítané z jednotlivých splátek za období od roku 2006 soud nepřiznal jako nepřezkoumatelné, neboť žalobkyně neuvedla, z čeho je vypočetla a nedala svou neúčastí u jednání soudu možnost, aby jej poučil a vyzval k doplnění tvrzení. Ve zbylé části, soud žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesní úspěch obou účastníků byl pouze částečný a téměř shodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání ( ).

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).