Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 54/2019-128
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 77 439,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinná zaplatit žalobci částku 77 439,25 Kč s 9,5% úrokem z prodlení ročně z částky 75 000 Kč od 26. 6. 2007 do 30. 6. 2007 a od 1. 7. 2007 do zaplacení s úrokem z prodlení odpovídajícím výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro 1. den každého dalšího kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného a takto zvýšené o 7% bodů a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 42 273 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinná zaplatit žalobci částku 77 439,25 Kč s 9,5% úrokem z prodlení ročně z částky 75 000 Kč od 26. 6. 2007 do 30. 6. 2007 a od 1. 7. 2007 do zaplacení s úrokem z prodlení odpovídajícím výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro 1. den každého dalšího kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného a takto zvýšené o 7% bodů a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 42 273 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím a náklady řízení. Důvodem byla skutečnost, že mezi právním předchůdcem nynějšího žalobce, společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla banka žalované úvěr ve výši 75 000 Kč, který měl být splácen formou pravidelných měsíčních splátek po 2 464 Kč. To se ale nedělo, pročež banka celý nesplacený úvěr ke dni anonymizováno číslo zesplatnila. Do podání žaloby pak na úvěr nebylo již ničeho uhrazeno. Aktivní legitimace nynějšího žalobce k vedení řízení pak plyne z toho, že právnická osoba postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek tomuto žalobci pohledávku za žalovanou.
Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když jak v písemných podáních, především v odporu proti platebnímu rozkazu, tak i následně při jednáních soudu, uváděla, že má za to, že předmětný dluh byl uhrazen, což dovozovala a dokládala z usnesení o zastavení exekuce, které vydal soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení dne datum. Toto se ale v průběhu řízení ukázalo nepřesným, když žalovaná měla u téhož bankovního ústav u několik produktů, přesně jeden běžný účet a čtyři úvěry. Je pak skutečností, že z těchto celkem pěti produktů aktuálně čtyři nevykazují žádný nesplacený zůstatek, tedy jsou zcela uhrazeny. Jen úvěr, jehož se týká toto řízení, uhrazen nebyl. Ohledně právě tohoto neuhrazeného úvěru byla vedena rovněž shora uváděná exekuce anonymizováno jméno příjmení a je pravdou, že exekuční řízení bylo zastaveno a že se toto exekuční řízená týkalo právě úvěrové smlouvy číslo. Ale důvodem k zastavení exekuce nebyla skutečnost, že by byl dluh uhrazen, ale to, že exekuce byla vedena na základě neplatné rozhodčí doložky, v jejímž důsledku byl vydán rozhodcem anonymizováno jméno jméno rozhodčí nález anonymizováno číslo, který však nemohl ve světle judikatury NS ČR, především pak rozhodnutí 31 Cdo 1945/2010 obstát. Proto žalobci, respektive jeho právnímu nástupci, nezbylo, než nově se domáhat úhrady dluhu plynoucímu z uvedené úvěrové smlouvy cestou podání žaloby k soudu. Dále pak v průběhu řízení žalovaná tvrdila, že její dluh vůči původnímu věřiteli byl vymáhán exekutorem příjmení, aniž by toto své tvrzení ale soudu následně doložila, stejně jako její další tvrzení o tom, že předala všechny věci advokátu jméno příjmení, který jí původně měl zastupovat, ale nedohodli se nakonec na zastupování, protože si to nemohla dovolit. Advokát jí ovšem nevrátil podklady. Jak soud následně zjistil, Česká advokátní komora ovšem žádného advokáta jménem jméno příjmení neeviduje. Buď se tedy jednalo jen o nějakého vinkláře, nebo šlo jen o další tvrzení žalované. Dále pak žalovaná uváděla, že věc byla vyřešena v rámci splátkové dohody, kterou uzavřela v roce 2011. Tuto dohodu rovněž předložila, ale jak soud následně zjistil dotazem na původního věřitele, tato dohoda byla skutečně uzavřena a žalovanou splněna, ale týkala se jiného bankovního produktu, totiž úvěrové smlouvy číslo uzavřené v anonymizováno rok žalovaná totiž, jak soud zjistil z informace právnická osoba ze dne datum, měla u této banky veden jednak běžný účet číslo dále pak 4 úvěry a to konkrétně na základě úvěrových smluv číslo konečně číslo. Vyjma posledního, který byl Smlouvou o postoupení pohledávky převeden na nynějšího žalobce, byly dle sdělení banky všechny ostatní bankovní produkty vypořádány.
Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil, že předmětem žaloby je Smlouva o úvěru číslo která byla uzavřena dne datum a jejímž předmětem byl úvěr ve výši 75 000 Kč. Původně sice měla být smlouva uzavřena na 100 000 Kč, ale nakonec byla uzavřena na částku nižší, právě 75 000 Kč, což plyne z listin y nazvané Oznámení o schválení úvěru. Tato částka pak byla žalované věřitelem vyplacena dne datum, jak plyne z listin y nazvané Platební historie a především z obsahu výpisu z běžného účtu původního věřitele, z něhož plyne, že částka 75 000 Kč byla žalované dne datum poukázána na běžný účet číslo bankovní účet, což bylo stejné číslo účtu, které žalovaná uvedla jako své bankovní spojení v písemné smlouvě o úvěru ze dne datum. Z Platební historie a Oznámení o schválení úvěru je pak rovněž patrná výše měsíční splátky 2 464 Kč i to, že těchto splátek mělo být uhrazeno celkem 48, stejně jako to, že na uvedenou úvěrovou smlouvu nebylo ničeho uhrazeno. Z toho důvodu pak původní věřitel dne datum odstoupil od úvěrové smlouvy a vyzval žalovanou k úhradě celkového kapitalizovaného dluhu a to do datum. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum soud zjistil, že v souladu s § 1879 a následujících NOZ postoupil původní věřitel nynějšímu žalobci soubor pohledávek, uvedený v příloze smlouvy, který se týkal rovněž pohledávky původního věřitele za žalovanou, anonymizováno konkrétně šlo o pohledávku s pořadovým číslo plynoucí ze smlouvy číslo. Oznámení o tom, že předmětná pohledávky byla postoupena novému subjektu, zaslal původní věřitel žalované dne 29. 6. 2018. Nový věřitel, nynější žalobce, pak stejnou informaci sdělil žalované dne datum a vyzval jí současně k úhradě dlužné částky, tvořené jak jistinou, tak úrokem, úrokem z prodlení a dalším příslušenstvím nejpozději do 5 dnů od doručení uvedené listin y.
Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba byla podána důvodně a cele jí vyhověl. Současný žalobce prokázal, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva dle tehdy platného § 497 a následujících obchodního zákoníku. V souladu se smluvnímu ujednáními pak žalobce poskytl žalované částku 75 000 Kč, kterou měla žalovaná rovněž sjednaným způsobem splácet formou pravidelných měsíčních splátek včetně úrokového navýšení. Bohužel se tak nedělo a na danou úvěrovou smlouvu nebylo hrazeno ničeho. V průběhu řízení se žalované nepodařilo prokázat, že by uvedený závazek, tedy dluh z úvěrové smlouvy číslo zanikl splněním, tedy tím, že by úvěr uhradila, nebo že by zanikl i jakkoli jinak, byť ostatní bankovní produkty, které měla u anonymizováno příjmení příjmení, byly uhrazeny. Proto byla žalované uložena povinnost, aby dlužnou částku uhradila nynějšímu žalobci, jehož aktivní legitimace v daném sporu plyne z toho, že v rámci Smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřel s původním věřitelem, tedy právnická osoba, koupil i pohledávku plynoucí právě z úvěrové smlouvy číslo tato povinnost pak byla uložena včetně povinnosti k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši dle § 369 odst. 1 tehdejšího obchodního zákoníku.
Pokud jde o lhůtu k plnění, soud neshledal prostor pro to, aby uložil žalované plnit v jiné než zákonné třídenní lhůtě od právní moci dle § 160 o.s.ř. , když sice žalovaná v průběhu řízení navrhovala splátky, ale jejich výše byla vzhledem k výši dluhu, byť by šlo i jen o nesplacenou jistinu, na takové úrovni, že v případě, že by toto soud akceptoval, by fakticky znemožnil žalobci, aby jeho dluh byl uhrazen v alespoň částečně přiměřené době. Navíc žalovaná ani v průběhu celého řízení na dluh ani jen částečně neplnila.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Ta byla tvořena jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 989 Kč a dále náhradou žalobce za právní zastoupení advokátem dle vyhlášky 177/1996Sb. Za toto zastoupení přísluší v daném řízení odměna za 1 úkon právní pomoci 4 220 Kč a to konkrétně za celkem 7 úkonů právní pomoci (převzetí věci, sepis žaloby, sepis výzvy k plnění, vyjádření se k odporu proti platebnímu rozkazu, účast u jednání soudu dne 3. 8. 2020, 27. 1. 2021 a dne 21. 4. 2021), dále za 7 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH z těchto částek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.