Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 156/2021-25
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč
s úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 1 000 Kč od 14. 2. 2020 do zaplacení
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 000 Kč od 14. 2. 2020
do zaplacení
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč s úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 1 000 Kč od 14. 2. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1 000 Kč od 14. 2. 2020 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění tohoto rozhodnutí odpovídá zjednodušené formě stanovené § 157 odst. 4 o.s.ř.
Žalobkyně se podaným návrhem domáhala úhrady dluhu ze spotřebitelského úvěru založeného smlouvou o spotřebitelského úvěru - Smlouvu o službě Bezúročná rezerva (dále jen " Smlouva) ze dne 27. 2. 2017, jejíž součástí byly obchodní podmínky banky. Smlouvu uzavřel žalovaný se společností právnická osoba (dále jen„ původní věřitel"), IČO.
Ve Smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému možnost přečerpání kladného zůstatku běžného účtu až o 1 000 Kč (tato služba dále jako„ Bezúročná rezerva“). Platební transakce se původní věřitel zavázal provést i za situace, kdy k jejich realizaci nepostačoval kladný zůstatek peněžních prostředků na běžném účtu, ale zároveň za podmínky, že provedením platebních transakcí nedojde k přečerpání kladného zůstatku ve větší míře, než je smluvená výše 1 000 Kč. Z peněžních prostředků poskytnutých v rámci bezúročné rezervy žalovaný nebyl povinen platit úrok po dobu, kdy mu byly poskytovány bankovní služby v rámci tarifu. Žalovaný byl oprávněn Bezúročnou rezervu průběžně čerpat s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku. Současně se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky vždy nejdéle do jednoho roku od čerpání úvěru (Služba,,Bezúročná rezerva" odst. 3). Původní věřitel svou povinnost z úvěrové smlouvy splnil a žalovanému předmětný úvěr poskytl. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy nedodržel, neboť se dostal do nepovoleného záporného zůstatku.
Původní věřitel svou povinnost z úvěrové smlouvy splnil a žalovanému předmětný úvěr poskytl. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy nedodržel, neboť se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. V případě vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu byl původní věřitel oprávněn zcela ukončit oprávnění žalovaného čerpat peněžní prostředky dle Smlouvy o službě bezúročná rezerva (Služba,,Bezúročná rezerva" odst. 4). Žalovaný nehradil dluh ani po předchozí výzvě ze dne 13. 2. 2020 původního věřitele.
Dluh byl v dalším období úročen, neboť již žalovanému nebyly poskytovány bankovní služby dle tarifu, poskytnutý úvěr 1 000 Kč se úročí úrokovou sazbou pro službu povolený debet ve výši 21,90 % p.a. dle úrokového lístku. Žalovaný tak dluží žalobci jistinu 1 000 Kč, úrok ve výši 21,90 % p.a. z částky 1 000 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 1 000 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10,00 %.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne 25. 3. 2020 mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo, zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod sp. zn.: anonymizováno rok.
Z žalobkyní předložených listin, a to zejména smlouvou o úvěru, okamžitým zneplatněním úvěru, úrokovým lístkem, předžalobní výzvou, soud zjistil skutkový stav, jak jej tvrdila žalobkyně a je rekapitulován shora. Soud na něj pro stručnost odkazuje. Po právní stránce soud posoudil vztah jako vztah ze spotřebitelského úvěru dle § 2395 a násl. z.č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 z.č. 257/2016Sb.
V situaci, kdy soud kvalifikoval vztah mezi účastníky jako spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 2395 z. č. bylo namístě nejdříve posoudit, zda žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Teprve v případě kladného závěru k této otázce, mělo smysl zkoumat další konkrétní ustanovení smlouvy.
Soud dospěl k závěru, že je třeba zohlednit specifické podmínky poskytnutí tohoto úvěru jako další služby k běžnému účtu. Tím, že věřitel měl dlouhodobý přístup k pohybu finančních prostředků na účtu, měl zároveň odpovídající podklady pro zhodnocení příjmové a výdajové stránky žalovaného, a tedy jeho schopnosti úvěr splatit. Vedle toho nelze přehlédnout, že šlo o malou částku úvěru navíc po dobu poskytování služeb v rámci tarifu neúročenou. Soud tedy uzavírá, že v tomto případě byly splněny povinnosti věřitele před poskytnutím úvěru přezkoumat schopnost dlužníka úvěr splatit.
Dle § 1970 z.č. 89/2012Sb. má žalobkyně právo na úroky z prodlení od dne následujícího po splatnosti dluhu.
Soud tedy žalobě plně vyhověl
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.