Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 171/2021-49

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 57 134 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 210 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 210 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 33 728 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 879,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 122,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 450,21 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 240,21 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem 28 % ročně z částky 27 450,21 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do částky 9 196 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 143,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 239,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 409,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem 27 % ročně z částky 6 409,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 571 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 210 se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 210 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 33 728 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 879,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 122,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 450,21 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020, se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 240,21 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem 28 % ročně z částky 27 450,21 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, co do částky 9 196 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 143,73 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 239,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 409,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem 27 % ročně z částky 6 409,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 571 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky a) 47 938 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 879,85 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 122,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 27 450,21 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrokem 28 % ročně z částky 27 450,21 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,

b) 9 196 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 143,73 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 239,92 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 6 409,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrokem 27 % ročně z částky 6 409,56 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 15. 9. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě převzal žalovaný finanční hotovost 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky, zaplatit kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 6 896 Kč s úrokovou sazbou 28 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměnu za zpracování a doručení ve výši 3 500 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 23 332 Kč. Celkovou částku 33 728 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 229 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 11. 2017. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 25 790 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyni uhrazeno ničeho. Žalovaný dosud dluží jistinu ve výši 27 450,21 Kč a poplatek ve výši 20 487,79 Kč.

3. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 22. 6. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě převzal žalovaný finanční hotovost 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky, zaplatit kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 009 Kč s úrokovou sazbou 27 % ročně sjednanou v čl. 4 Smluvních podmínek, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 235 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 310Kč. Celkovou částku 31 554 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 526 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 8. 2017. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 22 358 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyni uhrazeno ničeho. Žalovaný dosud dluží jistinu ve výši 6 409,56 Kč a poplatek ve výši 2 786,44 Kč.

4. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení, že před uzavřením shora uvedených smluv o zápůjčkách původní věřitelka zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými na kartě zákazníka.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu , (dále jen „ “) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. ). Žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i předvolání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením odst. odst. 2 ve spojení s  , a to ke dni 16. 8. 2021. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 6. 9. 2021 bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle

6. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně doložila pouze Zákaznické karty (č.l. 43 a 44 spisu), ze kterých vyplývá, že žalovaný byl v době před uzavřením smluv o zápůjčkách ženatý, byl zaměstnán a jeho čistý měsíční příjem činil 21 500 Kč (ke dni 27. 6. 2016), popř. 19 182 Kč (ke dni 15. 9. 2016), přičemž tento příjem byl údajně doložen výplatními páskami. Žalovaný dále v kartě ze dne 27. 6. 2016 prohlásil, že jeho další příjem je 8 000 Kč (tento další příjem však nebyl nijak doložen, ani specifikován), popř. že další čisté příjmy domácnosti činí 39 800 Kč (tyto nebyly nijak doloženy), že hradí inkaso/nájem ve výši 1 350 Kč, spoření/pojištění 300 Kč, telefon 200 Kč, interní splátky 2 696 Kč, externí splátky 5 334 Kč a má výdaje na domácnosti 3 500 Kč (ke dni 27. 6. 2016), externí splátky 5 500 Kč, interní splátky 2 104 Kč, odhadované měsíční výdaje 13 500 Kč (ke dni 15. 9. 2016). Výši jednotlivých splátek, výši celkových dluhů, ani to, zda žalovaný závazky řádně splácí, původní věřitelka nijak neověřila (nebo to alespoň nedoložila). Neověřovala však ani další tvrzené příjmy žalovaného (resp. jeho rodiny). Žalovaný v zákaznické kartě ze dne 27. 6. 2016 uvedl, že nemá žádné nezaopatřené dítě, v zákaznické kartě ze dne 15. 9. 2016 uvedl, že má 4 vyživovací povinnosti. Tento rozpor nebyl nijak objasněn. Žalobkyně se nedostavila k jednání, nemohla být tudíž poučena dle

7. Soud má za prokázané, že původní věřitelka poskytla žalovanému dne 27. 6. 2015 v hotovosti finanční prostředky ve výši 17 000 Kč a dne 15. 9. 2016 v hotovosti finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem na smlouvách o zápůjčce (viz smlouvy o zápůjčce).

8. Pohledávky ze shora uvedených smluv postoupila původní věřitelka na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 (viz Smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek na č.l. 22 až 28 spisu). Původní věřitelka oznámila postoupení pohledávky žalovanému dopisem ze dne 20. 1. 2020 (viz č.l. 29 spisu), ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl odeslán na poslední známou adresu žalovaného dne 14. 2. 2020, tudíž do tří dnů se oznámení o postoupení pohledávek, obsahující výzvu k plnění, dostalo do dispozice žalovaného. Žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku do 27. 2. 2020.

9. Výpisem z obchodního rejstříku byla doložena právní subjektivita žalobkyně.

10. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

11. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

12. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka zjišťovala důsledně schopnost žalovaného zápůjčky splácet, přesto původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 17 000 Kč a ve výši 40 000 Kč na základě smluv o zápůjčce. Ačkoliv žalovaný uvedl před podpisem smluv, že má dluhy u třetích osob, původní věřitelka se nijak nezabývala strukturou výdajů žalovaného, ani tím, zda žalovaný své dluhy řádně splácí, přesto s ním uzavřela v rozmezí tří měsíců dvě smlouvy o zápůjčce. Žalovaný na první zápůjčku uhradil částku 22 358 Kč a na druhou zápůjčku částku 25 790 Kč. V tomto ohledu soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný, ačkoliv má v tomto směru břemeno důkazní, nijak nezpochybnil. Následně byly pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv o zápůjčkách postoupeny původní věřitelkou na žalobkyni.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle , (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i shora citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (účinného ke dni podpisu obou smluv), dle kterého je poskytovatel úvěru (i zápůjčky) povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru důsledně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smluv o zápůjčkách a zápůjčky splácet. Původní věřitelka sice ověřila příjmy žalovaného z pracovního poměru, nicméně žádným způsobem nezjišťovala, jaké má žalovaný závazky, zda se jedná o závazky po splatnosti, zda své závazky řádně splácí. Nebyl nijak doložen ani tzv. další příjem žalovaného (či rodiny). Původní věřitelka se spolehla na tvrzení žalovaného, že má závazky u třetích subjektů a že tyto splácí. Přes rozporná tvrzení žalovaného, který v jedné žádosti uvedl, že nemá žádné nezaopatřené dítě, přičemž ve druhé žádosti uvedl, že má 4 vyživovací povinnosti, se původní věřitelka nijak nezabývala poměry žalovaného. Pokud jde o pravidelné výdaje žalovaného, vycházela pouze z tvrzení žalovaného. Takový postup není možné považovat za dostačující. Soud proto pokládal smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatné dle zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatných smluv o zápůjčkách poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 17 000 Kč a 40 000 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle o. z., a žalovaný byl povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dosud uhradil na 1. zápůjčku ve výši 17 000 Kč ze dne 27. 6. 2016 částku 22 358 Kč, čímž byla jistina zcela uhrazena, a na zápůjčku ve výši 40 000 Kč ze dne 15. 9. 2016 uhradil částku 25 790 Kč, k úhradě tak zbývá částka 14 210 Kč. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 14 210 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu o. z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

18. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce ze dne 15. 9. 2016 je ze shora uvedených důvodů neplatná, nemohl soud vycházet z data splatnosti sjednaného v této smlouvě. Podle § 1958 odst. 2 o. z. splatnost pohledávky nastává na základě výzvy věřitele (resp. uplynutím přiměřené lhůty od doručení takové výzvy). Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému doručeno dne 17. 2. 2020. Žalovaný byl povinen dlužnou částku uhradit do 10 dnů, tj. do 27. 2. 2020. Pokud tak neučinil, ocitl se dnem 28. 2. 2020 v prodlení s úhradou dluhu. Od tohoto data pak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení dle o. z., a to ve výši stanovené , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.

19. V tomto sporu byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl dle , že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků 2 857 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení 57 134 Kč), dosud bylo na poplatku uhrazeno 2 286 Kč, zbývá tedy doplatit 571 Kč.

21. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení věta první po středník

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.