Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 154/2021-32
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 212 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 11. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se co do částky ve výši 4 212 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 212 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do 10. 3. 2021, zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 11. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se co do částky ve výši 4 212 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 212 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do 10. 3. 2021, zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 212 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení.
2. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 7. 2020 uzavřela se žalovanou stranou distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ve které bylo ujednáno, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná strana se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč,
a to bankovním převodem na číslo účtu bankovní účet, jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Dle bodu 4.1 smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, minimálně 300 Kč. Žalovaná strana se dále zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. 1 000 Kč. Dále byla žalovaná strana povinna zaplatit žalobkyni úroky ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaná strana povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Celková výše účtovaných úroků činí 2 849 Kč Poslední složkou žalované částky je smluvní pokuta, která byla sjednána v bodě 6.3 Smlouvy ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních
90 dní prodlení žalované strany. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalované strany a je taktéž účtována na měsíčních výpisech k revolvingovému účtu vystavovaných vždy k desátému dni v měsíci. Součástí celkové dlužné částky je tedy smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně neeviduje ke dni sepsání žaloby žádnou úhradu žalované strany.
3. Žalovaná strana se ve věci nikterak nevyjádřila, byť ji soud vyzval.
4. K ústnímu jednání konanému dne 22. 7. 2021 se žalobkyně ani žalovaná strana nedostavily, ačkoli byly řádně a včas předvolány. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu
a provedených důkazů.
5. Soud provedl v řízení následující důkazy:
-) Smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne 22. 7. 2020,
-) výpis z konta obec spořitelny k účtu č. bankovní účet za dobu od 3. 8. 2020 do
19. 8. 2020,
-) kopie občanského průkazu žalovaného,
-) výpis k revolvingovému úvěru ze dne 12. 10. 2020, 10. 11. 2020, 10. 12. 2020, 11. 1. 2021,
-) výzva k úhradě – předžalobní upomínka ze dne 5. 2. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 5. 2. 2021,
-) výplatní páska žalovaného,
-) sdělení právnická osoba ze dne 21. 6. 2021.
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
7. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne 22. 7. 2020 soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako úvěrující a žalovaná strana jako klient. Obsahem smlouvy je závazek žalobkyně, že na požádání poskytne klientovi peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Výše prvního čerpání byla omezena částkou 5 000 Kč. Žalovaná strana byla oprávněna čerpat peněžní prostředky maximálně do tohoto úvěrového limitu, a to i opakovaně po celou dobu účinnosti smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná strana byla zavázána uhradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však ve výši minimální splátky úvěru 300 Kč Konečná dlužná částka je tvořena součtem jistiny úvěru, poplatku za čerpání úvěru
a případně úroku, úroku z prodlení a smluvní pokuty dle čl. 6 této smlouvy. Žalovaná strana se zavázala hradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Dále se zavázala hradit úrok ve výši 20 % měsíčně a v případě, že se stane dluh splatným dle čl. 6 smlouvy, pak je povinna hradit úrok ve výši 15 % ročně. Bude-li klient v prodlení se splacením dluhu nebo jeho části, je povinen hradit žalobkyni smluvní pokutu 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení, a to za první 3 měsíce prodlení žalovaného. Žalovaná strana je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu (ulice a číslo, obec), telefonním číslem a e-mailovou adresou, číslem občanského průkazu a číslem účtu: bankovní účet. Tato listin listina nebyla opatřena podpisem žalovaného.
Z výpisu z účtu žalobkyně č. bankovní účet soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně číslo bankovní účet jsou evidovány odchozí platby 1 000 Kč dne 19. 8. 2020, 2 000 Kč dne 19. 8. 2020, částka 2 000 Kč dne 19. 8. 2020, to vše na účet číslo
bankovní účet vedeného na jméno celé jméno žalovaného.
Ze sdělení právnická osoba anonymizováno ze dne 21. 6. 2021 se podává, že majitelem bankovního účtu číslo bankovní účet je žalovaný – jediný disponent od založení účtu.
Z výzvy k úhradě soud zjistil, že dne 5. 2. 2021 byla žalovaná strana zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky 13 705 Kč vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo do 10. 3. 2021. Z poštovního podacího archu ze dne 5. 2. 2021 se podává, že tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě.
Z výplatní pásky žalovaného soud zjistil, že v květnu 2020 žalovaná strana dosahovala
u zaměstnavatele, jehož označení však není zřejmé, čistého příjmu 17 188 Kč.
8. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
9. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu elektronicky dne 22. 7. 2020. Bylo prokázáno, že smlouvu o revolvingovém úvěru číslo podepsala dne 22. 7. 2020 žalobkyně, v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná strana tuto smlouvu opatřila vlastnoručním podpisem, a to ani následně. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena dne 22. 7. 2020 prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána
a uzavřena. Lze shrnout, že smlouva o revolvingovém úvěru nebyla mezi stranami uzavřena.
10. Podstatné pro tento spor je konstatovat, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a tvrzenou smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral,
a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).
11. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
15. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu
s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. V minulosti mohlo být sporné, zda se sankce neplatnosti spotřebitelské úvěrové smlouvy uplatní jen na návrh spotřebitele (jak se jeví z doslovného znění shora citovaného ustanovení), nebo zda je soud povinen tuto sankci (prostřednictvím euro-konformního výkladu citovaného ustanovení) aplikovat z úřední povinnosti. Veškeré pochybnosti byly odstraněny rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance proti GK, C -679/18, který dovodil, že:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele,
a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele,
tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
17. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru (zápůjčce) posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to pokud jde zejména
o výdajovou stránku poměrů žalovaného, neboť žalobkyně ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nic konkrétního ohledně výdajů netvrdila, resp. soudu nepředložila žádné důkazy týkající se výdajů žalovaného; toliko se spolehla na jeho sdělení.
18. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a zejména označit důkazy k prokázání svých tvrzení, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř.
19. S ohledem na neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně splnění povinností posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl
k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne 22. 7. 2020 pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 o. z.).
20. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet celkem částku 5 000 Kč v těchto dílčích platbách: částka 1 000 Kč dne 19. 8. 2020, částka 2 000 Kč dne 19. 8. 2020, částka 2 000 Kč dne 19. 8. 2020. Dále vzal soud za prokázáno, že výzvou ze dne 5. 2. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou stranu k úhradě dlužné částky do 10. 3. 2021. Tato výzva byla žalované straně odeslána doporučeně poštou na adresu uvedenou ve smlouvě dne 5. 2. 2021.
21. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 5 000 Kč. Žalovaná strana se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinna žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaná strana neuhradila žalobkyni před podáním žaloby ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 5 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou stranu k plnění výzvou ze dne 5. 2. 2021, která jí byla odeslána dne 5. 2. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě. Jelikož v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k plnění do 10. 3. 2021, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. úroky z prodlení z dlužné částky od 11. 3. 2021, tj. ode dne, kdy se žalovaná strana dostala do prodlení (výrok I.). Ohledně zbývajících dílčích nároků v celkové výši 4 212 Kč s úrokem z prodlení soud žalobu zamítl. Soud dále žalobu zamítl ohledně úroků z prodlení z dlužné jistiny 5 000 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do 10. 3. 2021, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení.
22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť poměr procesního úspěchu a procesního neúspěchu stran byl v zásadě shodný.
23. Dlužnou částku včetně příslušenství byla žalovaná strana zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).