Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

112 C 241/2021-42

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 4 044 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 044 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 044 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 044 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 044 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 4 004 Kč se zákonnými úroky z prodlení od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč na základě smlouvy o půjčce ze dne datum, kterou měl žalovaný vrátit včetně souhrnného poplatku za půjčku ve výši 5 016 Kč splácet formou sjednaných týdenních splátek. Celkem tak měl zaplatit 11 016 Kč, avšak uhradil pouze část svého závazku ve výši 6 972 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla předmětná pohledávka za žalovaným s účinností ke dni datum postoupena původním věřitelem právnická osoba S.á.r.l., která následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum převedla předmětnou pohledávku žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh 4 044 Kč na jistině půjčky, neboť platby žalovaného byly v souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy započteny nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradil ničeho, nereagoval ani na výzvu předžalobní výzvu.

2. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je zahraniční právnickou osobou ( , a věta druhá O mezinárodním právu soukromém), je v řízení dán cizí prvek, a proto se soud zabýval v prvé řadě tím, zda je ve věci dána pravomoc českých soudů. Podle článku 18 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), soud dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů v této věci dána je, neboť žalovaný spotřebitel má bydliště na území České republiky. Rozhodným hmotným právem je české hmotné právo, a to dle volby práva provedené stranami v  Smluvních podmínek (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ číslo o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy /tzv. Řím I/).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů ( ).

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobce společnost právnická osoba jako věřitel se ve smlouvě o půjčce číslo ze dne datum zavázala poskytnout žalovanému jako dlužníkovi půjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku věřiteli vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 016 Kč, celkem tedy částku 11 016 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 186 Kč. V článku 5 smlouvy o půjčce se účastníci dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v hotovosti převzal celou půjčenou částku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum sjednanou mezi společností právnická osoba a přechodným věřitelem právnická osoba S.á.r.l. byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy ke dni datum postoupena tomuto přechodnému věřiteli a následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem původního věřitele ze dne datum a dopisem přechodného věřitele ze dne datum. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která mu byla zaslána doporučeně.

5. Žalobě neleze vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu a následujících č. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) uzavřena smlouva o půjčce. Na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit během 53 týdnů formou sjednaných týdenních splátek spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 016 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný do podání žaloby uhradil na dlužnou pohledávku částku 6 972 Kč, kterou původní věřitel započetl nejprve na souhrnný poplatek a ve zbývající části na jistinu půjčky. Soud je názoru, že poplatek ve smlouvě sjednaný v částce 5 016 Kč, představuje fakticky úrok z půjčky podle ust. obč. zák. Soud však má za to, že v části týkající se sjednaného úroku, resp. poplatku, je smlouva o půjčce neplatná, a to pro rozpor s dobrými mravy. Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy upravoval jak starý v ust. obč. zák., tak nový č. účinný od 1. 1. 2014 (dále jen o.z.), který neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy upravuje v ust. o. z., přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. V dané věci byl sjednán úrok ze zapůjčené částky 6 000 Kč ve výši 5 016 Kč, jde v podstatě o odměnu za poskytnutí půjčky na dobu 59 měsíců v rozsahu 83,6 % z celé půjčené jistiny, což několikanásobně přesahuje úroky, za které byly poskytovány půjčky či úvěry poskytované bankami na území ČR domácnostem v období sjednané půjčky, tedy v listopadu 2009. Dle údajů ČNB činila úroková sazba korunových úvěrů pro domácnosti na spotřebu s fixací sazby nad jeden rok do pěti let včetně 13,9 % ročně. Sjednaný úrok ve smlouvě o půjčce představující cca 84 % je tak odměnou nepřiměřeně vysokou (činí 6násobek sazby úroků poskytovaných bankami) a tuto je možno považovat za hraničící s lichvou a tedy odměnou sjednanou v rozporu s dobrými mravy, což nelze společensky akceptovat. V tomto případě je tedy možno ujednání o odměně, resp. úroku, posoudit jako neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu má soud za to, že tento nárok původnímu věřiteli na sjednaný úrok (poplatek) nevznikl a v části smlouvy, kterým byl tento úrok sjednán, je smlouva absolutně neplatná. Plnil-li proto původní věřitel společnost právnická osoba žalovanému z neplatné smlouvy o půjčce žalovanému částku 6 000 Kč, jak tvrdí sama žalobkyně, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo na straně žalovaného vzniknout bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. o. z. Protože však žalovaný žalobkyni zaplatil částku 6 972 Kč, poskytnutou částku z neplatného právního úkonu již zcela vrátil. Z tohoto důvodu soud žalobu v plném rozsahu zamítl a žalobkyni, která prokázala, že jí pohledávka za žalovaným byla v souladu s ust. a násl. o. z. postoupena, nepřiznal ničeho.

6. Podle ust. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému měl ve věci plný procesní úspěch, v souvislosti s tímto řízením mu prokazatelně žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle , neboť tím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč.