Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 140/2021-18
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 43 059,86 Kč s přísl.,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 321 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2019 do zaplacení a částku 1 087 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 4 051,86 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2019 do zaplacení a 13,96 % úroku ročně z částky 41 972,86 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 321 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2019 do zaplacení a částku 1 087 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 4 051,86 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2019 do zaplacení a 13,96 % úroku ročně z částky 41 972,86 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 41 972,86 Kč s úrokem 13,96 % ročně od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a dále částku 1 087 Kč z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši 45 000 Kč, který byl žalovanému dne datum vyplacen. Žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost čerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými 24 měsíčními splátkami ve výši 3 750 Kč počínaje měsícem prosincem 2014. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, uhradil dne datum částku 3 750 Kč, dne datum částku 131 Kč, dne datum částku 2 929 Kč a dne datum částku 869 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila. Částku 1 087 Kč žalobkyně nárokuje jako součet smluvních pokut za prodlení s úhradou splátky dle čl. 12 smluvních ujednání. Žalobkyně požadovala přiznání nákladů řízení. Žalobkyně požadovala přiznání nákladů řízení ve výši 17 572,62 Kč.
Soud ve věci vydal dne datum elektronický platební rozkaz EPR číslo, který se však nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou žalovanému a proto byl usnesením ze dne 31. 5. 2021 č. j. EPR 67671/2021-8 zrušen.
Žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že má tvrzené skutečnosti za prokázané, když na účet žalovaného byl připsán úvěr v částce 45 000 Kč a žalovaný tento úvěr neuhradil. Žalobkyně dále požaduje obvyklý úrok v době poskytnutí úvěru a smluvní pokutu.
Žalovaný pak tvrdil, že byl v kontaktu se soudním exekutorem, který mu sdělil, že je zbytečné na pohledávku něco hradit, neboť vždy k 1. dne v měsíci mu naskakuje úrok 10 000 Kč. Dlužná částka 43 000 Kč byla požadována až po té, co se ve věci obrátil na právního zástupce, neboť před tím po něm žalobkyně požadovala částku asi 700 000 Kč.
Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši 45 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr 24 pravidelnými měsíčním splátkami ve výši 3 750 Kč, celková splatná částka 90 000 Kč, výpůjční úroková sazba 112,70 % p. a., RPSN 112,70 % p. a. Z přehledu plateb a karty klienta byla zjištěno, že žalovaný uhradil na svou pohledávku částku 7 679 Kč. Z čl. 12 odst. číslo bodu a) a b) smluvních podmínek žalobkyně soud zjistil ujednání o smluvních pokutách a to při prodlení splátky o více než 15 dní ve výši 8% z výše splátky a při prodlení splátky o více než 30 dní ve výši 13 % z výše splátky. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne datum soud zjistil, že jeho obsahem je výzva na žalovaného, aby uhradil dlužnou částku.
Dle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku k nemožnému.
Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém. Dle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, neboť uvedená smlouva o revolvingovém úvěru je pro svůj rozpor s dobrými mravy neplatná, kdy žalovaný měl vedle z poskytnutých 45 000 Kč vrátit během 24 měsíců 90 000 Kč při úroku 112,70 % p. a. a RPSN 112,70 % p. a. Smlouva zakotvuje povinnost žalovaného platit úrok zcela nepřiměřeně vysoký (v této věci ve výši 112,70 % ročně v nominální sazbě), ačkoli v té době obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v roce 2014 cca 14 % ročně (srovnej měnové statistiky na webová adresa) a z jiné činnosti je soudu známo, že ani u vysoce rizikových nezajištěných úvěrů poskytovaným např. prostřednictvím kreditních karet banky nepožadovaly úrok přesahující 30 %, přičemž za nepřiměřený se považuje úrok tyto sazby podstatně převyšující. Sazba uvedená v úvěrové smlouvě je z tohoto pohledu extrémní (více než trojnásobná). Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu a na tom, že žalobkyně ze svého požadavku ubrala (v řízení před soudem požadovala přiznání smluvního úroku pouze ve výši 13,96 % ročně a dále úroku zákonného z prodlení), to nic nemění. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právě úroky jsou pojmovým znakem úvěrové smlouvy. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje smlouvu za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy.
S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak přijetím peněžité hotovosti obohatil o částku 45 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 7 679 Kč. Ze shora uvedených důvodů proto soud uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 37 321 Kč žalobkyni uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud určil dle požadavku žalobkyně v žalobě. Vzhledem k faktu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, přiznal soud žalobkyni i nárok na smluvní pokuty v celkové výši 1 087 Kč (dle ustanovení čl. 12 odst. číslo bodu a) a b) smluvních podmínek), která se skládá z pokut 300 Kč, 300 Kč a 487 Kč odpovídající výším 8 % a 13 % z dlužných splátek. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
S ohledem na shora uvedené závěry nezbylo soudu, než žalobu ve zbývající části zamítnout.
Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl každý z účastníků úspěch jen částečný, a proto rozhodl soud, že nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.