Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 78/2021-50

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 35 549,46 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 762 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 762 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 22 787,46 Kč, částky 1 813,65 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 3 200,60 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 653,32 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 5 891,32 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 18 653,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 762 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 762 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, a to ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 22 787,46 Kč, částky 1 813,65 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 3 200,60 Kč jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 653,32 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020 a z částky 5 891,32 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 18 653,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 35 549,46 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne datum smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva o zápůjčce“). Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 27 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak souhrnný poplatek ve výši 23 225 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 4 829 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 10 436 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 7 960 Kč, v 60 týdenních splátkách po 838 Kč a poslední splátka byla stanovena na 21. 6. 2019. Žalovaný neplnil řádně svoje povinnosti a zbývá mu uhradit dluh na jistině ve výši 18 653,32 Kč a na dlužném poplatku ve výši 16 896,14 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, jak je specifikováno ve výroku I. - II. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobce se u soudu domáhal zaplacení částky 35 549,46 Kč s příslušenstvím. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že pokud bude žalobě vyhověno, požaduje možnost splácet závazek ve splátkách 3 000 Kč měsíčně vzhledem k tomu, že nastoupila do nové práce a první mzdu dostane až následující měsíc a nyní byla bez práce 3 měsíce a byla evidovaná na úřadu práce.

3. V dané věci soud nařídil na den datum jednání, z něhož se zástupce žalobkyně omluvil. Vzhledem k tomu, že lhůty na přípravu jednání byly zachovány, postupoval soud podle a žalobu projednal v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo včetně smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne datum žalovanému částku 27 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 50 225 Kč, tedy jistinu 27 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 23 225 Kč, sestávající z kapitalizovaného úroku ve výši 4 829 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 10 436 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 7 960 Kč, v 60 týdenních splátkách po 838 Kč.

5. Z tvrzení žalobkyně a tabulky umoření vyplynulo, že žalovaný celkem uhradil na smlouvu o zápůjčce částku 14 238 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem ze dne datum a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že jeho dluh ze smlouvy o půjčce ke dni postoupení činil 35 549,46 Kč bez příslušenství (oznámení ze dne datum). Oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum (podací lístek).

7. Z výzvy k plnění ze dne datum, s podacím lístkem z datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy.

8. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že žije s rodiči, je svobodný, počet vyživovaných osob je jedna. Jeho čistý příjem je 17 540 Kč ze zaměstnání. Externí splátky zápůjček jsou 6 000 Kč měsíčně. Má kreditní kartu. Odhadované měsíční výdaje žadatele jsou 9 500 Kč. Ověřené dokumenty jsou pracovní smlouva z datum, 3 výplatní pásky.

9. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne datum částku 27 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 50 225 Kč částku 14 238 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni.

10. Soud postupoval podle , (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy datum a dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy.

11. Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

13. Podle věty první , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

14. Podle věty druhé , poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce dne

datum. Žalobkyně však ani k výzvě soudu řádně nedoplnila skutková tvrzení ke splnění povinnosti poskytovatele, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Z provedených důkazů nevyplynulo jednoznačně, jaké byly příjmy a výdaje žalovaného, když žalobkyně nedoložila žádné y, ze kterých by výše uvedená v zákaznických kartách vyplývala. Navíc v době žádosti o zápůjčku měl žalovaný již další závazky u jiných věřitelů s měsíční splátkou 6 000 Kč. Žalovaný měl také kreditní kartu, což mohlo znamenat existenci dalších pravidelných výdajů. Opětovně chybí úvaha o celkových majetkových poměrech dlužníka, kdy nebyla známa ani doložena jeho finanční situace např. výpisem z účtu a z dalších databází (SOLUS, NRKI, BRKI), když negativní výpis z těchto registrů by pochybnosti o bonitě žalovaného mohl rozptýlit. A to s ohledem na další existující závazky, o kterých nebyly tvrzeny žádné bližší okolnosti (celková výše, doba splácení apod.) Naopak samotný fakt, že ohledně žalovaného nebylo vedeno insolvenční řízení nepostačuje. V době poskytnutí zápůjčky měl žalovaný výdaje 9 500 Kč, z toho splátky již existujících závazků činily 6 000 Kč). Veškeré výdaje žadatele měly činit 3 500 Kč, což je nereálně nízká částka i v situaci, kdy žalovaný žil s rodiči. Příjem žadatele 17 540 Kč je ve zcela zjevném nepoměru k zapůjčené částce a splátce ve výši 3 352 Kč měsíčně spolu s existující splátkou 6 000 Kč, neboť jen na splátky závazků tak mělo odcházet 53 % veškerých příjmů žadatele. Skutečnost, že žalovaný již měl existující závazky v době žádosti, zvyšovalo nároky na povinnost věřitele posoudit schopnost žalovaného splácet další úvěr a naznačovalo závěr, že žalovaný nedisponuje dostatečnými příjmy vzhledem ke svým výdajům. Žalobkyně proto neprokázala, že poskytovatel posoudil schopnost žalovaného úvěry splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní.

18. Nad rámec soudu dodává, že doloženým rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 není zdejší soud vázán a to ani s ohledem na ust. § 13 o.z., neboť se nejedná o nadřízený soud zdejšího soudu a od doloženého rozhodnutí uplynul roční časový odstup, který může znamenat posun v rozhodovací praxi soudů obecně.

19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve výši 27 000 Kč. Na tuto částku byla započtena uhrazená částka 14 238 Kč, proto soud uložil žalovanému výrokem I. zaplatit žalobkyni částku 12 762 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 28. 2. 2020 do zaplacení, neboť dluh byl splatný až na základě první prokázané výzvy, (nikoli splatností poslední splátky dle neplatné smlouvy), odeslané dne datum, pokud byla výzva dle o.z. doručena dne 17. 2. 2020 a částka mohla být uhrazena následujících 10 dnů, pak prodlení nastalo dne 28. 2. 2020 v souladu s  o.z. Soud přiznal úroky z prodlení, a v souladu s požadavkem žalobkyně, byť zákonná výše dle byla vyšší. Ve zbytku nároku plynoucího z neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce byla žaloba výrokem II. zamítnuta, neboť požadované částky měly základ v neplatné smlouvě. Lhůtu k plnění soud určil ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně vzhledem k sociálním poměrům žalované, kdy dlužná částka bude splacena do 5 měsíců podle , věta za středníkem, , (dále jen ).

20. Ve smyslu ustanovení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému (po odečtení úspěchu od neúspěchu a při zohlednění příslušenství kapitalizovaného k datu rozhodování soudu) žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, a to písemně ve dvojím vyhotovení.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ust. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).