Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 108/2021-26

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupena advokátem titul jméno příjmení, titul.

poskytujícím právní služby jako společník advokátní kancelář anonymizována tři slova.

se sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

hlášená k trvalému pobytu na adrese adresa žalované

o zaplacení 32 350 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 450 Kč od 4. 9. 2018 do 14. 10. 2018 a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 450 Kč od 15. 10. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení 21 900 Kč, úroku ve výši 10,2 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, jakož i co do úroku z prodlení ve výši, v níž převyšoval úrok z prodlení, jehož zaplacení bylo žalované uloženo v bodě I. výroku tohoto rozsudku.

III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 450 Kč od 4. 9. 2018 do 14. 10. 2018 a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 450 Kč od 15. 10. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení 21 900 Kč, úroku ve výši 10,2 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, jakož i co do úroku z prodlení ve výši, v níž převyšoval úrok z prodlení, jehož zaplacení bylo žalované uloženo v bodě I. výroku tohoto rozsudku.</b> <b>III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění vzneseného nároku uvedla následující. Mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO) došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí Smlouvy také Předpis splátek. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v den uzavření smlouvy 15 000 Kč v hotovosti. Úvěr byl poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou činily 12 900 Kč. Dlužnou částku 27 900 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná zavázala uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy a v důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 3. 11. 2019 zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 15 000 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 2 800 Kč, na poplatku za uzavření 3 300 Kč a na administrativním poplatku 2 250 Kč. Protože úvěr nebyl žalovanou řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru od 4. 11. 2019 dále úrokem s úrokovou sazbou 10,20 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně. Na základě smluvního ujednání je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020, což bylo žalované písemně oznámeno. Od postoupení pohledávky nebylo žalovanou na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně žádá od žalované zaplacení neuhrazené jistiny 15 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 2 800 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 3 300 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 250 Kč, smluvní pokuty 9 000 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 1 227,38 Kč a úroků z úvěru ve výši 10,20 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč od datum do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 17 800 Kč (dlužné jistiny úvěru 15 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 2 800 Kč) od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní (smlouva o úvěru číslo ze dne datum, přehled plateb, úplný výpis z obchodního rejstříku ve vztahu k právnická osoba, IČO, smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba anonymizována dvě slova a žalobkyní včetně dodatku č. 1, seznam postoupených pohledávek – položka číslo potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky, oznámení právnická osoba anonymizována dvě slova ze dne 24. 7. 2020 o postoupení pohledávky, předžalobní výzva ze dne 18. 12. 2020, podací lístek ze dne 18. 12. 2020) a důkazu doplněného soudem (výpis z databáze ARAD České národní banky za měsíc září 2018) má soud za prokázaný následující skutkový stav.

4. Mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, IČO) došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí Smlouvy také Předpis splátek. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v den uzavření smlouvy 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaná měla podle smlouvy ve 14 měsíčních splátkách uhradit jistinu 15 000 Kč a dále„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“ ve výši 12 900 Kč. Tato částka má sestávat jednak z úroku, kdy je uvedena úroková sazba 24 % ročně, resp. 28 % za 14 měsíců, dále pak z poplatku za uzavření smlouvy 600 Kč, poplatku za správu úvěru 3 300 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek 4 800 Kč. Na úrok (po odečtení výše uvedených poplatků) připadá 4 200 Kč, což odpovídá sjednaným 28 %. Poplatek za správu úvěru nicméně soud považuje za jinak nazvané další ujednání o úroku v pevné výši za sjednanou dobu trvání úvěrového vztahu, neboť je zcela zjevné, že se správou úvěru nemá žalobkyně žádné jiné náklady, než náklady na inkaso splátek v hotovosti, které jsou ovšem předmětem samostatného poplatku ve výši 4 800 Kč, tedy 343 Kč za jednu návštěvu inkasního pracovníka, což musí bezpečně pokrývat i veškeré náklady se správou. Reálně tak úrok činí 7 500 Kč (4 200 Kč přiznaného úroku + 3 300 Kč úroku maskovaného jako„ poplatek za správu úvěru“), tedy 50 % za 14 měsíců, což je 42,86 % za 12 měsíců. Průměrná výše úroku ze spotřebitelského úvěru pro domácnosti s fixací od 1 do 5 let činila v září 2018 dle České národní banky 8,20 % ročně. Reálná úroková sazba tak v tomto smluvním vztahu dosahuje 5,2 násobku výše v té době obvyklé úrokové sazby pro srovnatelné úvěrové produkty.

5. Z transakční historie je prokázané, že žalovaná uhradila celkem 4 550 Kč, a to dne 3. 9. 2018 částky 600 Kč a 1 950 Kč a dne 15. 10. 2018 částku 2 000 Kč.

6. Bylo na žalované, aby ve smyslu tvrdila a prokázala, že více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdila a prokázala jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaná tak však neučinila a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení podpořené žalobkyní vedenou transakční historií o tom, kolik žalobkyně uhradila.

7. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle a násl. , (dále jen„ OZ“). Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované úvěr, který žalovaná čerpala. V bodě 4. popsaná významná smluvní nerovnováha v neprospěch spotřebitele, však vede (ve spojení s ujednáním o smluvní pokutě 0,1 % denně pro případ prodlení žalované s platbami) soud k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle , (dále jen„ OZ“), pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.

8. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13/ o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C -618/10, CELEX: 62010CA0618).

9. Nepřichází ovšem v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle a a následně úrok stanovil ve smyslu ve výši určené podle , tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C: 2020, resp. CELEX:6 2018). Pokud by soud stanovil úrok dle ve spojení s  nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.

10. Nutno dodat, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná též z dalšího důvodu. Žalobkyní nebylo tvrzeno (a tudíž ani nebyly navržené žádné důkazy k prokázání tvrzení), jak konkrétně původní věřitel prověřil úvěruschopnost žalované ve smyslu -89 , o spotřebitelském úvěru, (tj. jaké zjistil skutečnosti a jaké z nich vyvodila závěry). Absence takové prověření přitom vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní k tomu zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020 ve věci právnická osoba anonymizována dvě slova sp. zn. C -679/18 - ECLI:EU:C: 2020, který konstatoval:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008 /48/ ze dne 23.  dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“; dále například rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 v řízení sp. zn. , rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2017, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

11. Protože je smlouva o úvěru pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalované, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle , (dále jen„ OZ“), právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalované, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu a Vzhledem k tomu, že žalovaná obdržela částku 15 000 Kč a uhradila 4 550 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílu těchto částek a co do úroku z prodlení odpovídajícímu úhradě jednotlivých plateb žalovanou. Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože uplatněné nároky měly vyplývat ze smlouvy, která je absolutně neplatná.

12. Žalovaná měla míru procesního úspěchu, než žalobkyně, žalované tak dle vzniklo právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná však byla po celé řízení pasivní, žádné náklady jí nevznikly, tudíž soud rozhodl, že účastnice vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat návrhem na exekuci u soudního exekutora.